Čína by neměla mít status tržní ekonomiky. USA se postavily na stranu Evropské unie

Spojené státy oficiálně sdělily Světové obchodní organizaci (WTO), že jsou proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně. USA tento názor zastávají spolu s Evropskou unií, protože čínská vláda se podle nich příliš vměšuje do ekonomiky.

Výroba oceli v čínské provincii Šan-tung
Zdroj: Reuters Autor: China Stringer Network

Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, stalo by se obtížnějším uvalovat na čínské zboží antidumpingová cla. Čína se stala členem WTO v prosinci 2001. Při svém vstupu přijala na 15 let status netržní ekonomiky a nyní tvrdí, že po vypršení tohoto období v prosinci loňského roku jí automatický přísluší status tržní ekonomiky.

Podle EU a USA však Čína dostatečně neotevřela svou ekonomiku zahraničním investicím a produktům, píše agentura AP. Washington se v tomto sporu oficiálně postavil na stranu Bruselu v dopise předloženém Úřadem obchodního zmocněnce USA, který byl ve čtvrtek zveřejněn.

Americký prezident Donald Trump v minulosti opakovaně kritizoval Peking za nekalou obchodní politiku, která podle něj stojí za vysokým schodkem Spojených států v obchodování s Čínou.

Evropa je opatrná

Například evropští poslanci v polovině listopadu schválili nová pravidla, jejichž cílem je boj proti dumpingovým a subvencovaným dovozům ze třetích zemí. Cílem nařízení je potlačovat nekalé obchodní praktiky třetích zemí, které výraznými hospodářskými zásahy zvyšují konkurenceschopnost svých výrobců.

Změny navrhla Evropská komise loni v reakci na požadavek Číny, aby byla zařazena mezi tržní ekonomiky.

„Konkurovat cenám z trhů, kde do jejich tvorby zasahuje stát svými subvencemi, není možné. A Čína dnes prostě není tržní ekonomikou, která by fungovala podle pravidel volného trhu. Dumpingové ceny nemají ve zdravém konkurenčním prostředí místo,“ uvedla tehdy česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Pro podniky v EU je nesmírně obtížné konkurovat dovozcům ze třetích zemí s nadměrnou výrobní kapacitou a nízkými cenami, které jsou výsledkem státních zásahů do hospodářství a dotování výroby. Týká se to zejména zahraničních producentů v oblasti ocelářství, výroby hliníku, kol, cementu, chemických produktů, keramiky, sklářství, papírenství a solárních panelů.