Američané pomůžou Česku postavit jaderné centrum. I když neuspějí s Temelínem

Praha - V Praze vznikne centrum pro jadernou spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy. Dohodu přijel podepsat náměstek amerického ministra pro energetiku Daniel Poneman, podle kterého teď čeští vědci budou moct jednodušeji spolupracovat na společných projektech. Poneman v rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že fungování centra ani vztahy mezi oběma státy neohrozí ani to, pokud Česko v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín dá přednost ruské, a ne americké nabídce.

„Jde nám o to posílit spolupráci ve všech oblastech jaderného výzkumu. Bude se jednat o místo, kde se budou potkávat vědci a zástupci národních laboratoří i firem, a to ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, aby byl položen důraz na bezpečnost a nešíření jaderného materiálu,“ vysvětlil celý záměr Poneman. 

A náměstek ministra pro energetiku Spojených států odpovídal také na další otázky: 

Jaké mohou být praktické výsledky této spolupráce? 

„Česká republika má dlouhou historii jaderného výzkumu. Řadu let už například spolupracují naši regulátoři. Tohle je možnost ustavit ve střední Evropě centrum excelence, kde by se vyvíjely ty nejlepší postupy, které by bylo možné uplatnit v celém regionu.“ 

Na jakých projektech budou čeští a američtí vědci spolupracovat? 

„Jsme teprve na začátku. Nejdřív se musejí vědci setkat a pobavit se o tom. Určitě jste ale třeba slyšel, že do Česka dorazila zásilka 75 kilogramů tekutých solí z jedné z našich národních laboratoří v Oak Ridge v Tennesse. A čeští i američtí vědci zkoumají kvalitu těchto solí jako možného chladiva pro jaderné reaktory IV. generace. A to je dost vzrušující oblast výzkumu.“ 

Část turbíny pro JE Temelín
Zdroj: ČT24/skoda.cz

Kdy začne toto centrum fungovat a myslíte si, že přežije nynější tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín? 

„Zarazil jste mě, protože to jsou dvě rozdílné věci. Naše desítky let trvající spolupráce je založena na hodnotách, které spojují naše národy, nejen vládu, ale i občany. Tendr na Temelín je určitě velký a důležitý komerční projekt, ale naše spolupráce tu byla řadu let před Temelínem a bude i řadu let po něm.“ 

Jak se teď díváte na tendr na Temelín? Na české straně zdá se zpomaluje. Třeba ministr financí Miroslav Kalousek nepovažuje stavbu jaderné elektrárny za ekonomicky výhodnou… 

„To je samozřejmě rozhodnutí České republiky. Já mohu říct jen, jaká je politika americké vlády. A prezident Barack Obama mnohokrát jasně prohlásil, že považuje jadernou energetiku za velmi důležitou součást naší energetické budoucnosti. Pokud budujeme dlouhodobé energetické portfolio založené na nízkých emisích uhlíku, jsou jaderné reaktory vynikajícím zdrojem silové elektřiny. Teď ve Spojených státech poprvé po 30 letech budujeme nové jaderné reaktory - dva v Jižní Karolíně a dva v Georgii.“ 

Považujete tendr na Temelín za transparentní? Probíhá podle vašich představ? 

„Vím jen to, co slyšíme od společností účastnících se tendru a podle všech informací, které mám, se jedná o férovou, transparentní a vyváženou soutěž.“ 

V českém tisku se objevila spekulace, že si Česko přeje, aby mu americká strana v souvislosti s tendrem na Temelín nabídla také výhodný prodej či pronájem nadzvukových stíhaček, které teď také vybírá… 

„To není způsob, jakým my… to je poprvé, co o tom slyším. My jsme ministerstvo energetiky a staráme se o energetiku. Veškerá rozhodnutí týkající se energetiky, kterých jsem byl součástí, se týkala pouze a jedině energetiky.“ 

Rozhovor s Danielem Ponemanem (zdroj: ČT24)

Zmínil jste, že stavíte čtyři nové reaktory, ale jaderná renesance v USA teď i kvůli levnému plynu oslabuje. Ještě před několika lety 15 různých firem uvažovalo až o 29 reaktorech, teď ale třeba firma Duke Energy oznámila, že natrvalo uzavře svůj reaktor v Crystal River na Floridě, podobně skončí i reaktor ve Wisconsinu. Považujete jádro do budoucna za ekonomicky výhodné? 

„Prezident Obama už od počátku své vlády zdůrazňuje, že chce rozvíjet všechny energetické zdroje. Zvláště se zaměřuje na otázku klimatických změn. Břidličný plyn přinesl revoluci našeho energetického hospodářství, snížil ceny energií, podpořil konkurenceschopnost podniků a vytvořil desítky tisíc pracovních míst. Výrazně také snížil emise skleníkových plynů a Spojeným státům opravdu přinesl obrovské výhody. To ale nic nemění na tom, že jaderná energetika zůstane velice důležitou součástí našeho energetického portfolia. Budujeme nové reaktory, vyvíjíme nové typy reaktorů a věnujeme se prodeji našich reaktorů do zahraničí. Břidličný plyn - se všemi jeho výhodami - považujeme za palivo pro přechodné období, které nám dá čas pro investice a výzkum ekologičtějších technologií.“ 

Jaký podle vás bude energetický mix Spojených států za třicet, padesát let? 

„Padesát let je za horizontem našeho plánování. V případě výhledu na příštích třicet let jsme už udělali nějaké změny, právě i díky břidličné revoluci. Tradičně se elektřina ve Spojených státech vyrábí z poloviny z uhlí, dvacet procent plyn, dvacet procent jádro, 7 procent voda a 3 procenta ostatní. S pádem cen plynu ale třeba v dubnu loňského roku došlo k tomu, že uhlí i plyn měly stejně - 32 procent. Od té doby ceny plynu stouply, takže se ten poměr opět změnil. Ale určitě levný plyn v budoucnu omezí podíl uhlí, stejně jako v některých oblastech zmrazil investice do jádra. Počkáme, jak si s tím ale tržní síly poradí.“ 

Zatím tržní síly ale mluví jednoznačně - podle statistik vašeho vládního Úřadu pro energetické informace stojí vybudování a pohánění velké plynové elektrárny 978 dolarů za kilowatt kapacity, zatímco u jádra to je 5 339 dolarů. 

„Jaderná elektrárna funguje zhruba šedesát let. Nevím, jak vy, ale já nejsem schopen předpovídat ceny komodit na desítky let dopředu. Pokud nechcete vypouštět skleníkové plyny, jádro tu hraje zásadní roli. Ceny plynu spadly v USA za několik let víc než čtyřikrát, takže vidíte, jak volatilní trh je. Proto potřebujeme různé zdroje. Základem pro silovou elektřinu jsou jaderné a uhelné elektrárny a pak potřebujeme plynové elektrárny pro špičky s vysokou spotřebou, kdy nesvítí ani Slunce ani nefouká vítr.“