Sestřelí Trump šéfku centrální banky? Krotitelem finančních trhů by se mohl stát Warsh

Příští rok vyprší Janet Yellenové mandát ve funkci šéfky americké centrální banky Fed. První ženu v této funkci nominoval předchozí americký prezident Barack Obama a ekonomové se dohadují, jak se ohledně budoucnosti Fedu rozhodne nynější hlava země Donald Trump. I když v září poznamenal, že si Yellenové váží, ekonomové podle agentury Bloomberg v současnosti sází na to, že si vybere bývalého člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe. Kandidátů je ale víc a Trump by mohl rozhodnout během měsíce.

Současná šéfka Fedu Janet Yellenová
Zdroj: Reuters Autor: Joshua Roberts

Zastánkyně uvolněné měnové politiky Janet Yellenová nastoupila do čela americké centrální banky v únoru 2014, v době, kdy se tamní ekonomika (ale i celý svět včetně Česka) ještě vzpamatovávala z největší recese od třicátých let minulého století a ekonomické oživení nebylo stabilní. Už předtím působila ve Fedu, a to jako zástupkyně bývalého šéfa Bena Bernankeho. Právě Yellenová byla spolutvůrkyní programů, které byly klíčové pro oživení ekonomiky USA po vypuknutí krize v roce 2008.

Ve finančním světě totiž patří Yellenová mezi centrální bankéře, kteří měnovou politikou podporují hospodářský růst a tvorbu pracovních míst i za cenu, že tím přechodně zvýší inflaci. Někteří ekonomové ovšem Yellenové vyčítají, že rizika spojená právě s růstem cenové hladiny podceňuje. Fed kvůli krizi stáhl úrokové sazby na minimum a rozsáhle nakupoval dluhopisy. Hlavním úkolem pro Yellenovou bylo zajistit hladký průběh odchodu od těchto stimulů tak, aby růst sazeb neroztočil příliš inflaci a zároveň aby nebyl poškozen hospodářský růst.

V roce 2014 Fed uzavřel třetí kolo nákupu dluhopisů (po jehož skončení přesahovalo portfolio centrální banky čtyři biliony dolarů, tedy osminásobek stavu před krizí). Koncem roku 2015 zase oznámil první nárůst základní úrokové sazby po deseti letech. Ten rok se ovšem americká ekonomika potýkala také s velmi nízkou až zápornou inflací. Nahoru zvedli sazbu následně i v roce 2016 a letos.

Během kampaně Trump Yellenovou ostře kritizoval 

Yellenová by teoreticky jako šéfka Fedu mohla pokračovat, v minulosti se někteří předsedové udrželi i desítky let, a i když ona sama podle Bloobmergu odmítla říct, jestli by stála o další období v čele Fedu, zásadní bude rozhodnutí Donalda Trumpa.

Ten se ve své předvolební kampani pouštěl i do centrálních bankéřů a Yellenovou obvinil, že přijímala příkazy od prezidenta Obamy, aby nechala nízké úroky z politických důvodů. Spekulovalo se tudíž, jestli se ji nebude snažit odstranit ještě před koncem jejího mandátu. Jako prezident ale přístup změnil a letos v září dokonce poznamenal, že si jí váží.

Názorové rozpory mezi nimi ale existují. Yellenová například varovala před zmírněním přísnější regulace finančního sektoru, kterou přinesly reformy po finanční krizi z let 2007 až 2009. Deregulace bankovního sektoru je nicméně jednou z priorit Trumpovy administrativy.

Poslední tipy směřují na Warshe

Její šance pak podle průzkumu Bloombergu mezi ekonomy nejsou nejhorší. Právě v září dosáhla nejvyššího počtu bodů mezi ostatními potenciálními kandidáty. V říjnu ji ale přeskočil Kevin Warsh. Ten zasedal v Radě guvernérů Fedu v letech 2006 až 2011, a zažil tedy centrální banku přímo v krizové situaci (Yellenová se stala zástupkyní šéfa až v roce 2010 a předtím působila šest let jako hlava sanfranciské federální banky).

Kevin Warsh
Zdroj: Reuters
Autor: Brendan McDermid

Warsh podle Bloomberu využil svých zkušeností v bance Morgan Stanley, aby mohl v kritických letech hrát klíčovou zákulisní roli ve snahách potlačit finanční krizi. Později se stal hlasitým kritikem centrální banky. Tvrdí, že jsou představitelé Fedu příliš spokojení s vršícími se riziky na finančních trzích. Výhodou ve volbě mu mohou být i osobní vztahy – za ženu má dceru Trumpova přítele Ronalda Laudera.

I když s Warshem už Trump mluvil, nemusí mít ještě jasno. Vedoucí štábu Bílého domu John Kelly minulý týden řekl, že má prezident v plánu rozhovory s dalšími možnými adepty na šéfa Fedu.

Vedení Fedu může převzít i jeden z guvernérů

Vedoucí štábu Bílého domu nechtěl být ohledně jmen konkrétní, a to ani pokud jde o načasování. Americký ministr financí Steven Mnuchin v rozhovoru pro CNBC potvrdil, že prezident nemá žádný jasný termín, do kdy má rozhodnout, ale mělo by se tak stát během měsíce.

Trump má podle Bloombergu seznam pěti lidí, které do funkce zvažuje, a Yellenová je jednou z nich. Dále hovořil ještě se současným členem Rady guvernérů Fedu Jeromem Powellem, se svým hlavním hospodářským poradcem Garym Cohnem a ekonomem ze Stanfordské univerzity Johnem Taylorem.

Jerome Powell
Zdroj: Reuters
Autor: Joshua Roberts

Říjnový průzkum Bloombergu mezi ekonomy dává velké šance právě i Powellovi, v počtu bodů se dokonce vyrovnal Yellenové. Získal si pověst neideologického a pragmatického člena rady, který je schopný domluvy s ostatními kolegy. I před působením ve Fedu se pohyboval ve finančním sektoru. Pracoval v investiční bance Dillon Read & Co. a později u Carlyle Group. V životopise má také ministerstvo financí, kde se dopracoval až do funkce státního tajemníka pro domácí finance.

Kdyby se Trump ale rozhodoval už v červenci, možná by volba padla na Cohna. Tehdy ho jako horkého favorita zmiňoval server Politico s odvoláním na čtyři zdroje blízké procesu výběru. I když Cohn šéfuje Národní ekonomické radě, je demokrat a nepracoval na Trumpově kampani. Poznal se s ním až po listopadových volbách. Předtím pracoval čtvrt století v Goldman Sachs, z toho dekádu jako prezident.

Zdroje z Bílého domu, ministerstva financí a Kongresu ještě před několika měsíci uváděly, že pokud se Cohn rozhodne, že funkci v čele Fedu chce, pravděpodobně ji získá. Podle Bloombergu se ale jeho šance značně zúžily, obzvlášť poté, co se veřejně distancoval od Trumpovy reakce na úmrtí během demonstrace bělošských extremistů ve virginském Charlottesville.

Gary Cohn
Zdroj: Reuters
Autor: Kevin Lamarque

V průzkumu Bloombergu se pak výš objevilo jméno Glenna Hubbarda, profesora z Columbijské univerzity, o kterém se mluvilo už v roce 2006 jako o kandidátovi na šéfa Fedu a který byl hlavním ekonomem prezidenta George W. Bushe v letech 2001 až 2003. V současnosti se jeho šance odhadují velmi nízko, podobně jako u výše zmíněného Johna Taylora.

Fed vznikl před více než sto lety po bankovním chaosu

Fed neboli celým názvem Federální rezervní systém byl zaveden po éře finanční paniky a hospodářských krizí na přelomu 19. a 20. století. Předcházely mu centrální banky, první byla Banka Spojených států v roce 1791, ale stejně jako její následnice měla omezený dvacetiletý mandát. V druhé polovině devatenáctého století pak vládl v bankovnictví chaos, stovky bank mohly vydávat peníze a vše vyvrcholilo bankovní panikou v roce 1907.

Woodrow Wilson před Vánocemi 1913 podepsal Zákon o federálních rezervách, který vytvořil nový bankovní systém fungující dodnes. Znění zákona vzniklo na tajné schůzce politiků a vlivných bankéřů v roce 1910 na ostrově Jekyll Island v Georgii.

Během Velké hospodářské krize byl ještě Fed poměrně pasivní, nechal tehdy zbankrotovat tisíce bank, uvedl časopis Ekonom v článku z The Economist. Až po nástupu Franklina Roosevelta do Bílého domu byla postupně Fedu svěřena jasnější pravomoc z hlediska správy ekonomiky.

Smyslem Fedu je napomoci hospodářské stabilitě. To se ovšem úplně nepotvrdilo téměř sto let po jeho založení, když udeřila hypoteční krize, která se přelila do finanční krize, jež nezasáhla jenom USA, ale dotkla se i dalších světových ekonomik včetně Česka, jehož hospodářství se potýkalo s propadem nejen v roce 2009, ale i 2012 a 2013.

Krizi Fed zaznamenal, až když se do ní země plně ponořila

Podle kritiků Fed po recesi v roce 2001 držel příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobil rozsáhlou úvěrovou bublinu. Ukazuje se také, že měl Fed problém včas a adekvátně reagovat. Z přepisů zápisů jednání Fedu z roku 2008 vyplývá, že příchod největší recese od Velké hospodářské krize z 30. letech minulého století zaznamenal až v době, kdy se země již plně ponořila do krize.

V lednu 2008 bývalý šéf Fedu Ben Bernanke, který vedení převzal o dva roky dříve, řekl svým kolegům, že si myslí, že „je tu několik náznaků, že brzy můžeme být v recesi“. Později se ukázalo, že recese začala v prosinci 2007 a trvala do června 2009. Absolutní jistotu, že je země v recesi, získal Fed až v polovině září, kdy zkrachovala investiční banka Lehman Brothers.

Přepisy z jednání také ukazují, že Fed před zavedením opatření nechápal velikost katastrofy, kterou se zabýval. Ani na zasedání, jež následovalo záhy po krachu Lehman Brothers, se představitelé Fedu nebyli schopní shodnout na tom, zda jejich rozhodnutí nechat banku zkrachovat bylo správné.

Ben Bernanke
Zdroj: Reuters
Autor: Jason Reed

Akciový trh v USA po krachu banky zaznamenal nejhorší propad za sedm let a navzdory obavám o stabilitu trhu se Fed na zářijovém zasedání rozhodl, že nesníží základní úrokovou sazbu, a Bernanke prohlásil, že nevidí důvod ke změně sazeb. O tři týdny později se situace tak zhoršila, že Fed svolal mimořádné zasedání, na kterém už Bernanke oznámil, že situace je mimořádná s obrovským rizikem pro globální ekonomiku, a úrokové sazby snížil.

Jejich špatný odhad rozsahu potíží ukazuje i odhad vývoje nezaměstnanosti. Očekávali, že míra lidí bez práce ve Spojených státech vystoupí jen přes osm procent, ale stoupla až na deset procent.

Bernanke opustil vedení Fedu v roce 2014 méně populární než jeho předchůdce Alan Greenspan. Se způsobem, jakým Bernanke banku řídil, souhlasilo v době Bernankeova odchodu podle průzkumu Gallupova ústavu 40 procent Američanů, zatímco v případě Greenspana to bylo 65 procent.

Na druhé straně Greenspan se v roce 2006 nemusel potýkat s tím, že by za sebou měl jednu z největších finančních krizí. Po vypuknutí krize se ale nevyhnul kritice, že Fed její nebezpečí nepředvídal a neučinil ani odpovídající kroky proti rizikům jejího vzniku. Bývalý šéf Fedu sice připustil, že se „staly chyby“, plnou zodpovědnost však odmítl a poukázal na to, že svůj díl viny nesou také politici či nebankovní instituce.