Odbory i sociální demokracie zopakovaly své požadavky, aby od listopadu stouply všem státním zaměstnancům platy o deset procent a učitelům o patnáct. Koalice platy projedná v pondělí. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale dosud prostředky na takové zvýšení nenašel. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je možné využít peníze, které jednotlivé resorty neutratily.
Kde vzít na zvýšení platů? Premiér ukazuje na peníze, které ministerstva neutratila
Události ČT: Hledání peněz na růst platů. Premiér ukazuje na peníze, které resorty neutratily (zdroj: ČT24)
„K poslednímu srpnu jsme měli více než sto miliard korun v rámci takzvaných nespotřebovaných výdajů a teď je otázka, jak se nespotřebované výdaje budou vyvíjet a jestli by část těchto finančních prostředků nebylo možné zapojit,“ prohlásil v diskusi o navýšení platů ve veřejném sektoru premiér Sobotka.
Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek uvedl, že je na svém ministerstvu schopen poskytnout 15 až 20 procent prostředků z nespotřebovaných výdajů. Kdyby se podle něj podobně zachovali i ostatní ministři, peníze na zvýšení platů by se našly. „Podle mě je to otázka politické vůle, ty peníze jsou,“ řekl Zaorálek.
Odbory podle Pilného ukazují svaly
Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Odborové svazy trvají na zvýšení tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Na podporu těchto požadavků vstoupilo ve středu všech 14 odborových svazů konfederace ČMKOS do stávkové pohotovosti. V úterý tak již učinily školské odbory. Premiér odboráře podpořil.
Ministr Pilný ale mluví o vyhrožování a militantní akci. „Ukazují svaly, mně se to nelíbí“. Podle něj není k protestům důvod, protože vyjednávání ještě neskončilo.
Události, komentáře: Josef Středula, Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), Martin Kupka (ODS) (zdroj: ČT24)
Odbory i ČSSD požadují růst mezd pro zaměstnance v celé státní sféře, kterých je 445 tisíc. Největší část, zhruba 161 tisíc, tvoří učitelé. Přes 54 tisíc lidí pak slouží u policie, celníků nebo ve vězeňské službě. Že by i oni měli dostat od listopadu o deset procent navíc, se shodl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s premiérem. „Není to z důvodu předvolebního roku, ale z důvodu toho, že stát musí zaplatit své zaměstnance, že je musí udržet,“ uvedl Chovanec.
Počty státních zaměstnanců v jednotlivých kategoriích
- Platy ve veřejné sféře i díky ekonomickému vývoji v posledních letech rostou pravidelně. Dokonce jsou vyšší než ty, které vyplácejí soukromé firmy. Vloni byl průměrný výdělek za práci pro stát 29 501 korun. To je skoro o 3,5 tisíce víc než v roce 2013.
- Výrazný růst potvrzují i statistici. Podle posledních dat za letošní druhé čtvrtletí zaměstnanci veřejné správy průměrně pobírali skoro 33 tisíc korun. Za poslední rok jde zhruba o devítiprocentní nárůst – reálně přes dva a půl tisíce.
Šéf financí informoval premiéra, že už dvakrát zvýšil odhad příjmů státního rozpočtu v příštím roce. Peníze chce ale taky investovat. „Na platy tam bylo 12,2 miliardy a já jsem tam přidal ještě tři a půl miliardy. To je teď na stole a k tomu přibydou nespotřebované výdaje. Kolik to bude, to teď opravdu nemohu říct,“ řekl Pilný.
Opozice kritizuje růst počtu státních zaměstnanců
Opoziční TOP 09 kritizuje vládu, že rozšířila počty státních zaměstnanců, a peníze teď jen složitě hledá. „Přírůstek z vývoje ekonomiky je 60 až 70 miliard, ale ta vláda je vyházela na něco jiného než na priority, mezi které by měly patřit platy učitelů,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Komunisti si myslí, že svůj díl ze současné prosperity by si zasloužili i důchodci a ostatní zaměstnanci. Přesto jsou skeptičtí. „Navzdory slibům, co jsou, se po volbách uvidí, že to zdaleka nebude tolik, jak se slibuje. Ministr financí prostě peníze nedá,“ podotkl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Platy ve vzdělávání
O růstu platů bude jednat koalice ještě v pondělí před schůzí vlády. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se strany musí shodnout na jednotném postoji. Návrh státního rozpočtu na příští rok pak chce schválit standardně do konce září.
K dohodě vyzval ve středu i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „To bych také doporučoval, protože kdyby k dohodě nedošlo, možná dojde k eskalaci toho napětí,“ řekl. V rozpočtu prostor pro změny podle Středuly je, protože místo schváleného deficitu 60 miliard korun by letos mohl skončit zhruba vyrovnaně.