Penzijní systém vypadá nyní udržitelně, politici většinou navrhují jen dílčí úpravy

Velká reforma, nebo jen drobné úpravy: politici řeší, jak do budoucna měnit penzijní systém. Jejich úvahy například ovlivňuje to, že schodek státního důchodového systému od roku 2014 klesá a podobně by tomu mohlo být díky rostoucí ekonomice i v několika dalších letech. Odborníci však zároveň zdůrazňují, že spoléhat jen na důchody od státu není pro budoucí penzisty dobrou strategií. 

Video Události
video

Události: Změna penzijního systému pohledem politiků

Levice trvá na průběžném systému jako základu. Peníze vybrané státem od aktivních účastníků se v něm vyplácejí oprávněným poživatelům dávek. Tedy tzv. první pilíř důchodového systému, státem vyplácený starobní důchod. 

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek říká, že obrovskou výhodou průběžného systému je, že se v něm nejlépe uchová hodnota peněz, „protože se to dává do systému a v tom samém roce se to vyplácí“. 

Podobný názor má i předseda KSČM Vojtěch Filip. „Průběžný systém je neporazitelný, ti ekonomicky aktivní platí ty, kteří už odpracovali své roky“. 

Se zatím posledním výrazným příspěvkem do úvah o penzijní reformě přišli nedávno ekonomové blízcí premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Podle jejich analýzy je český důchodový systém do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů spolu se zvýšením podílu důchodových výdajů na hrubém domácím produktu a posílením spoření v takzvaném třetím pilíři (pod něj spadá dřívější penzijní připojištění a od ledna 2013 pak doplňkové penzijní spoření).

Důchody jsou, ale jak vysoké…

Místopředsedkyně pravicové TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvádí, že „důchody určitě v budoucnu nebude schopný zajistit jenom první pilíř.“ Podle ní je určitě nutná větší spoluúčast lidí. 

V tom, jak systém penzí řešit do budoucna, se názory politiků liší. Shodují se ale, že by měl zůstat zásluhový. Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že jeho hnutí se chce „určitě podívat na důchody matek, které nemohly pracovat a mají nízké důchody“.

Současný ministr financí Ivan Pilný (ANO) v červnu podle agentury ČTK uvedl, že příliš nevěří v přijetí nějaké důchodové reformy, zejména s ohledem na potřebu politické shody. Za nehoráznou zkratku označil Pilný v souvislosti se svými tehdejšími výroky reakce na ně ve smyslu, že zatímco ČSSD chce důchodovou reformu, ANO posílá důchodce sekat trávu.

„Já myslím, že bychom pro ně měli udělat daleko víc než jenom uvažovat o důchodové reformě,“ uvedl tehdy podle agentury Pilný. Zmínil se o internetu zadarmo nebo o zvyšování vzdělávání, aby senioři, pokud by sami dobrovolně chtěli, mohli vykonávat zaměstnání, třeba i z domova.

Ke zvýšení penze by podle některých stran mohla v budoucnu pomoci změna, kdy by část odvodů na důchodové pojištění mohly děti nasměrovat svým rodičům.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury by to upevnilo soudržnost rodiny a zároveň odměnilo ty, kteří rodiny mají. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v této souvislosti naznačuje dvě možné cesty. „Člověk se na svoje stáří musí zabezpečit buď tím, že dobře vychová děti a nebo si na svůj důchod ušetří“.  

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nedávno zveřejnila, že exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci června je kvůli dluhům mělo bezmála 88 tisíc lidí. Bylo jich tak skoro o 3000 víc než na konci loňska. Od roku 2009 se počet téměř zdvojnásobil.

V Ústeckém kraji má exekuci každý dvacátý penzista či penzistka, v Karlovarském a Libereckém pak zhruba každý pětadvacátý.