Česko bude žádat tvrdé tresty za aféru s kontaminovanými vejci

Sankce vůči dozorovým orgánům v Nizozemsku a v Belgii musí být tak tvrdá, aby se jejich dvouměsíční prodleva v nahlášení aféry s jedovatým insekticidem fipronilem už neopakovala, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Fipronil se v minulých měsících dostal do milionů vajec nabízených v obchodech v mnoha evropských zemích. Česko aféra nezasáhla. 

Video Otázky Václava Moravce
video

OVM: O vaječném skandálu a dvojí kvalitě

Také eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věra Jourová považuje kauzu za skandální, zvláště když je možné podezření hlásit non-stop. Případ takového rozsahu nepamatuje. V září o němu budou jednat ministři EU, sankce pak zřejmě vzejdou od Evropské komise. 

Nizozemský soud v srpnu uvalil vazbu na dva podnikatele zapletené do aféry. Jde o dva manažery ve věku 24 a 31 let. 

Oba jednatelé dezinfekční firmy používali podle soudu fipronil na drůbežích farmách v Nizozemsku. Ohrozili tak zdraví veřejnosti, přičemž existuje podezření, že o zákazu používání tohoto preparátu věděli.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závrati.

Jurečka řekl, že chyba se stala u nizozemských či belgických zemědělců, kteří tento insekticid použili do svých chovů. „Následně dozorové orgány těchto dvou zemí, které začátkem června přišly na rezidua fipronilu ve vejcích, tak včas, tedy neprodleně o tom nedaly vědět. Nedaly tuto informaci do systému včasného varování, který je mezi všemi 28 zeměmi EU,“ uvedl. Ostatní dozorové orgány tak neměly možnost nařídit stažení vajec či vaječných produktů z trhu. 

Došlo k dvouměsíční prodlevě, což český ministr považuje za flagrantní porušení všech správných postupů. Jourová považuje případ za skandální i vzhledem k tomu, že tak EU neměla šanci informovat své mimoevropské partnery. 

Fipronil se v ČR neužívá, řekla vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Jana Hajšlová.

„Jednorázová konzumace (kontaminovaných vajec) nevede k žádným zdravotním efektům, ale riziko je tu vždycky chronické, tedy kdyby to byla dlouhodobá spotřeba,“ uvedla.

Její ústav nyní chystá mobilní aplikaci, která by spotřebitelům umožnila zachytit první signály o výskytu různých nežádoucích látek. Mezinárodní projekt je plánován na tři roky.

Věra Jourová a Marian Jurečka v pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Dvojí kvalita je neférová obchodní praktika

V další části pořadu OVM se hovořilo o dvojí kvalitě potravin a dalších výrobků. Tedy o případech, kdy se potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem v různých zemích EU od sebe liší.

„Evropská komise na to (na mnohaleté výtky) slyší, ale šli jsme na to vždycky ze špatného úhlu. Že se ta věc chtěla řešit z pozice kvality potravin nebo nějakého ohrožení zdraví. Tudy prostě cesta nevede,“ řekla Jourová na upozornění, že se o dvojí kvalitě hovoří již více let. Teprve v letošním roce to však jako problém uznal i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Jourová dodala, že ona ve spotřebitelské legislativě našla „naprosto jasnou cestu, že prodávat dvojí kvalitu produktu pod stejnou značkou je neférová obchodní praktika na společném trhu“. Toto zjištění bude podle ní pevný pilíř, o který se bude Evropská komise opírat při postupu proti prodejcům a výrobcům těchto produktů. Starat by se o to měly podle ní národní inspekce. 

Eurokomisařka doplnila, že našla v rozpočtu dva miliony eur (přes 52 milionů korun) na testování výrobků, které by mělo proběhnout ještě letos.

Jurečka k letošnímu dění poznamenal,  že „ledy se již začaly hýbat“. I Jourová řekla, že teď je šance to řešit. Podle ní také německý ministr zemědělství „mění rétoriku“, belgický pak hovoří o tom, že problém je vážný.

Eurokomisařka nebude navrhovat novou legislativu, protože ta by se v nejlepším případě schválila v roce 2023, ale chce dát národním inspekcím zpřesněnou legislativu a všem stejnou metodiku, aby společně mohly „problémem pohnout“.