Arabské země v Perském zálivu mění přístup k daním. Zavádí DPH

Od ledna 2018 bude ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii zavedena daň z přidané hodnoty (DPH), ostatní země, které jsou součástí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), je budou následovat později. K největší změně daňové politiky za celá desetiletí dohnala tyto země situace na globálním trhu ropy a s ní související tlak na státní rozpočty.

Daň z přidané hodnoty bude v příštím roce zavedena ve výši pěti procent. Krok si vyžádá značné administrativní a technické zásahy, vlády GCC budou muset vypracovat podrobné předpisy, registrovat společnosti, které mají daně platit, a vytvořit administrativu, která bude na systém dohlížet.

Náročnost úkolu je možná důvod, proč některé státy nezavedou DPH už od ledna, ale nechávají si čas do konce roku.

Podle agentury Reuters se může zpozdit zejména Kuvajt, kde se do procesu možná bude chtít více vložit relativně nezávislý parlament. Omán datum ještě neoznámil a Bahrajn předpokládá, že DPH zavede do poloviny roku 2018. Katar, s nímž Saúdská Arábie, SAE a Bahrajn po uzavření dohody přerušily diplomatické a obchodní vztahy, nesdělil, zda to ovlivní jeho harmonogram.

Spojené arabské emiráty hodlají kromě DPH zavést také spotřební daň pro tabák a energetické nápoje ve výši 100 procent a pro další limonády ve výši 50 procent. Zdanění by mělo platit už v posledním čtvrtletí letošního roku.

Rijád šetří, ale závislost na ropě nesnižuje

Díky mírně vyšším cenám ropy se Saúdské Arábii podařilo ve druhém čtvrtletí meziročně snížit deficit státního rozpočtu o pětinu na 46,5 miliardy rijálů (274,3 miliardy korun). Největší vývozce ropy na světě se snaží zlepšit stav svých financí, kterým v posledních třech letech silně uškodil právě propad cen této komodity. 

Cílem vlády je dosáhnout do roku 2020 vyrovnaného rozpočtu. Letos se má schodek snížit na 198 miliard rijálů, což by bylo zhruba osm procent hrubého domácího produktu (HDP). Loni činil 297 miliard rijálů.

Rijád však zatím učinil jen malý pokrok ve zvýšení příjmů z jiných odvětví. To je přitom žádoucí v dlouhodobé snaze snížit závislost země na vývozu energií. Příjmy z prodeje ropy vzrostly ve druhém čtvrtletí o 28 procent na 101 miliard rijálů, příjmy mimo odvětví těžby ropy se o 17 procent snížily a dosáhly 62,9 miliardy rijálů.

Výdaje klesly o 1,3 procenta na 210,4 miliardy rijálů. Vládní výdaje za zboží a služby se snížily o téměř 40 procent, což je znamením, že vláda šetří. Rijád pokračuje v omezování výdajů na infrastrukturní projekty a snižuje provozní náklady.

Dohoda ropných producentů sice v lednu přinesla zvýšení cen nad 58 dolarů za barel, od té doby však spadly zpět na 45 až 52 dolarů. Čerpání světových zásob totiž není tak rychlé, jak se očekávalo, a na ceny tlačí i rostoucí těžba ropy z břidlic v USA i nárůst produkce v Libyii a Nigérii.