Česká obchodní inspekce přitvrdí, nasadí kontrolory s falešnou identitou

Kontroloři České obchodní inspekce (ČOI) budou moci od listopadu při některých akcích používat skrytou identitu, včetně krycích dokladů, dále vstupovat do uzamčených prostor, nebo si jednodušeji zjišťovat informace o provozovatelích e-shopů. Některé z těchto nových pravomocí, které novela o ČOI zavádí, se však poslancům nelíbí. Považují je za bezpečnostní riziko. Podle ústředního ředitele ČOI Mojmíra Bezecného a některých dalších hostů pořadu Devadesátka na ČT24 je to však krok správným směrem.

Video 90’ ČT24 - Letní kontroly prodejců
video

Letní kontroly prodejců

Skoro 17 tisíc kontrol povedli inspektoři ČOI za první letošní půlrok. Tedy méně než loni, zato se jim podařilo vybrat o 17 milionů korun více. Celkově tak ČOI získala téměř 68 milionů korun.

To, že je kontrol méně, ale za více peněz, je podle ústředního ředitele ČOI Mojmíra Bezecného i důsledek toho, že v řadě případů inspekce přistoupila k vyšším sankcím. Zvláště v případě, kdy firmy byly tak zvaně nepoučitelné. „Například v případě předváděcích akcí,“ konstatuje Bezecný. Je to jedna z oblastí, kde v průměru ČOI ukládá vyšší sankce.

Právě i tyto „předváděčky“, pro které se vžil název „šmejdi“, nebo kontroly autobazarů, byly důvodem, proč ČOI chtěla pro své inspektory získat právo používat skrytou identitu, a to včetně krycích dokladů. Často se totiž v takových případech kontroloři musejí prokázat občanským průkazem – třeba při sjednávání smluv, a tak docházelo k prozrazení dříve, než vůbec kontrola mohla proběhnout.

Jenže toto opatření vyvolalo odpor části poslanců. Podle nich se tak inspektoři dostanou na úroveň bezpečnostních složek. „Žádný jiný správní orgán nemá možnost využívat skryté identity,“ upozornil předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Členka sněmovního bezpečnostního výboru Jana Černochová (ODS) uvedla, že jde o prolomení dalšího tabu, které „považujeme za naprosto nepřiměřené“.

„Nekrytým“ inspektorům hrozilo nebezpečí, míní ČOI 

Jenže podle Bezecného je právě tento krok opodstatněný. Zvláště i z toho důvodu, že jak již bylo uvedeno, u inspektorů často docházelo k prozrazení účelu návštěvy ještě před vstupem třeba na předváděcí akci, protože se museli prokázat dokladem. Ale také se v posledních dvou třech letech začaly množit případy, kdy se v místě bydliště inspektorů začaly dít různé nekalosti.

Ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný
Autor: Michal Doležal

„Docházelo například k poškození majetku inspektorů, třeba vozidel, vypalování zahrad.  Nebo se to děje i formou nějakého nátlaku, kdy čtyři silnější muži se po návštěvě autobazaru objevili v místě bydliště inspektorky o víkendu a dožadovali se vysvětlení, co to mělo znamenat a jaká jim hrozí pokuta,“ vysvětluje Bezecný.

Podle něho se ale takové případy, kdy bude potřeba prokazovat se falešnou identitou, budou týkat zhruba pěti až šesti procent z celkových ročních kontrol. Jde však o to, že ve výsledcích se jedná o 40 procent veškerých pokut při těchto kontrolách zjišťovaných.

Video Události v regionech (Praha)
video

Kontroloři se v létě zaměřují i na prodej ovoce ve stáncích

Kontroloři se v létě zaměřují i na prodej ovoce ve stáncích

Stížnosti kontrolorům chodí na kiosky a restaurace u cyklostezek

Jedná se tedy o celkem čtyři nosné oblasti, které přinášejí pro inspekci změnu. Například kontrolní nákupy. Ročně se jich odehraje přes dvacet tisíc. „A jsou to tak miliony, kdy naši inspektoři používají peníze pro ověření správnosti účtování, poskytování slev.  A zatím jsme pořád neměli jasně specifikováno, jak tuto oblast vůči prodávajícímu i našemu pracovníkovi upravit, aby nedocházelo ke střetům,“ vysvětlil ředitel ČOI.

Velmi pozitivně hodnotí Bezecný i možnost vstoupit do zamčených prostor. „Zatím jsem měl zkušenost s kontrolami tržnic v příhraničních oblastech. Když se tamní lidé dozvěděli, že dorazila kontrola, tak se rozprchli, nebo stánky či auta zamkli, takže nemohla být provedena vůbec kontrola,“ říká Bezecný.

Juračka: Opatření odpovídají negativnímu vývoji trhu

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka míní, že je dobře, že ČOI bude mít širší pravomoci. „Ono to souvisí s vývojem trhu. Kdyby trh byl klidný, vyrovnaný a všichni dbali na dodržování předpisů, tak se nemuselo zpřísňovat. Opatření odpovídají tomu negativnímu vývoji trhu,“ říká Juračka. A na otázku, zda se přece jen alespoň trochu neobává zneužití zakázaného, tak dodává, že i inspektoři jsou jen lidi. „Je jich několik set a každý je jiný, takže je to lidská práce. A nemohu vyloučit konflikt.“

„Obecně se na to dívám tak, že je potřeba zvýšit pravomoci dozorových orgánů, nejen ČOI. Jde o ochranu spotřebitele, ale i trhu, ochranu ostatních podnikatelů, kdy oni chtějí mít rovné podmínky, spravedlivé konkurenční podmínky, a to je i účel a úkol inspektorů,“ říká Juračka.

Ale záleží podle něho i na přístupu lidí a také posouzení přestupku. Pokuty nemají být likvidační. „Jde mi o tuto lidskost, aby inspektoři byli vychovávaní po stránce asertivity chování,“ dodává.

A jaké jsou nejčastější prohřešky prodejců? Neseznámení zákazníka s cenou? „To neseznámení s cenou spíš vyplývá z toho, že různí obchodníci zejména u řetězců, kde mají více poboček a dochází ke slevovým akcím, tak po dvou třech dnech, kdy by se mělo zboží vrátit na původní cenu, se tak nestalo,“ konstatuje Bezecný.