Nikósie - Evropská komise a další zahraniční věřitelé Kypru udělali velkou chybu, když navrhli zabavení části vkladů v kyperských bankách. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl Lars Christensen, generální ředitel a spoluzakladatel investiční banky Saxo Bank. Podle něj se jedná o bezprecedentní krok, který může odradit investory z celé Evropy. Podle Christensena by se evropské instituce měly omluvit a garantovat, že se podobné návrhy v případě potíží jiných států už neobjeví.
Šéf Saxo Bank: Brusel by se měl za podmínky kladené Kypru omluvit
Největším ekonomickým tématem tohoto týdne je situace na Kypru. Myslíte, že to je vzhledem k velikosti jeho ekonomiky oprávněné?
„Ano. Je to velmi důležité. Je to takový pokusný králík. Návrh, kdy se má zabavit část vkladů klientů bank, jsme už mnoho let v civilizovaných zemích neviděli. Teď to vypadá, že to zřejmě u vkladů do 100 tisíc eur neprojde, ale čertík už je venku z krabičky a může to být možný precedens pro podobné kroky jinde. Ujišťuju vás, že obavy má teď opravdu hodně lidí.“
Co si tedy myslíte o tom, že EU s takovým návrhem přišla. Schvalujete to?
„Ne. myslím, že to je opravdu špatně. Evropa se už přece dlouho snaží o to, aby byly vklady do částky 100 tisíc eur pojištěny. Možná by se mohlo v budoucnu stát součástí řešení to, že k záchraně bank budou přispívat ti velcí investoři, ale není to možné udělat ex-post. Pravidla musí být jasná předem. Nemůžete prostě nezákonně někomu sebrat peníze. Je to velmi špatný signál z eurozóny, který bezesporu vyvolá víc potíží, než jich vyřeší.“
Co si tedy myslíte o tom návrhu zabavit 10 procent z vkladů nad 100 tisíc eur?
„Kdyby to bylo jasné od začátku, tak ten argument má jistou váhu, že raději než to celé nechat spadnout, tak to částečně zaplatí investoři. Ale pokud věříte v právní systém, nemůže to být aplikováno ex-post. Co si investoři pomyslí? - že to bude příště ještě víc, nebo že k tomu dojde také u institucí, které v problémech nejsou? - prostě jen v době, kdy nějaká vláda potřebuje peníze?“
Mluvíte teď jako vnější pozorovatel, nebo jsou vaše odpovědi ovlivněny i tím, že na Kypru Saxo Bank působí?
„Ne. Máme tam nějaké lidi z našeho daňového týmu, protože je tam poměrně velký byznys. Starají se zejména o naše aktivity ve východní Evropě, Rusku. Ale nemáme tam žádné fondy, nejsme vystaveni riziku. Samozřejmě pokud by Kypr spadl do beznadějné situace, museli bychom tam své působení přehodnotit. Ale zatím s tím nepočítáme.“
Když se zachraňovalo Řecko, šlo hlavně o evropské peníze. V případě Kypru se mluví o ruských penězích a že to možná nejsou čisté peníze. Co si myslíte o tomhle argumentu?
„Pokud máte podezření, že část těch peněz není čistých, máte obvinit majitele. Ale nemůžete říct - mám podezření, že tady ten chlápek něco udělal špatně, a proto seberu peníze deseti ostatním. To západní demokracie nedělají. Jsem tím šokován. Pokud máte pochybnosti o původu těch peněz, měli jste to přece prošetřit už dávno.“
Trochu mě to překvapilo - ten nacionalistický argument - jsou to peníze těch zlých Rusů, takže to je možná oprávněné, jim je sebrat.
„Souhlasím. A možná, že bychom si takovou aroganci i mohli dovolit, pokud bychom teď v Evropě měli dostatek peněz. Ale tímhle vysíláte signál, že máte sice zájem o mimoevropské peníze, ale práva jejich majitelů jsou vám ukradená. Eurozóna by se teď měla veřejně omluvit a slíbit, že už nic takového nikdy nenavrhne. Ale ani to úplně nepomůže, protože už jen tím návrhem přišla o důvěru. A i když se situace na Kypru zlepší, budou z něj stejně investoři stahovat peníze.“
Co si myslíte o tom, že Evropská centrální banka chce zastavit přísun peněz kyperské centrální bance, pokud se situace nevyřeší do pondělí?
„Nevěřím tomu. Můžu se samozřejmě mýlit, ale myslím, že dokud řešení nebude na stole, peníze dodávat budou. Pokud by přestali a Kypr pak otevřel banky, lidé okamžitě začnou vybírat. Kyperské banky podle mě zůstanou zavřené až do vyřešení situace.“
A co si myslíte o tomto silném prohlášení ECB? Dosud jsme od nich nic takového během krize neslyšeli?
„Bylo by to velice nezodpovědné a věřím, že Evropská centrální banka je zodpovědná instituce, tak doufám, že to nemyslí vážně. Doufám, že je to součást pokerové hry, kdy všichni čekají, až někdo mrkne. Podle mě ECB přijde a řekne - vypadá to, že řešení je na cestě, tak tok peněz nepřerušíme.“
Pokud by k tomu ale došlo, znamenal by to odchod Kypru z eurozóny?
„Asi ano. Protože proč by měl být Kypr v eurozóně, když nemá podporu ostatních států. Samozřejmě by to zasáhlo i eurozónu, protože když může odejít jeden, mohou odejít i další. Myslím si, že eurozóna má na udržení Kypru větší zájem než on sám.“
Co mají dělat Kypřané? Kyperská vláda?
„Poradil bych jim, ať jsou flexibilní. Samozřejmě chápu, proč nechtějí prolomit pravidlo o garancích vkladů do 100 tisíc eur. Ale mají jiné možnosti - například získat nějaké peníze předem ze svých ropných rezerv. Pomoc nabídly některé banky, církve. Problém ale je, že i když se řešení najde, stejně bude asi hodně lidí chtít vybrat peníze.“
Jako hlavní důvod krize na Kypru se udává to, že jeho banky přišly o hodně peněz v Řecku. Souhlasíte s tou analýzou?
„Před dvěma týdny jsem na Kypru mluvil s některými bankéři. Samozřejmě uznávali, že se banky staly příliš závislé na určitých zdrojích peněz. Také ale neměly moc na výběr, jestli kupovat řecký dluh, nebo nekupovat, protože když jste součásti nějaké ekonomiky a chcete v ní fungovat, tak musíte do jisté míry podporovat to, jak byznys dělá vaše vláda.“
Minulý měsíc byla v médiích propírána Itálie, teď je to Kypr. Nějaký čas se zdálo, že už tyhle velké krizové story v eurozóně polevily. Jsme už téměř venku z krize, nebo ne?
„Ne, bohužel. Euro je projekt stojící na vratkých základech. Potřebuje fiskální a politickou unii. Lidé na ulici to ale nechtějí. Ani já si nemyslím, že to je dobrý nápad - ale pokud nebude euro stát na pevných základech, uvidíme jednu krizi za druhou. Doufám, že jednoho dne se řekne - dobře, udělali jsme chybu, ale teď už nebudeme dávat obrovské sumy a valit ten kámen před sebou. Raději peníze poskytneme těm slabším státům, aby z eurozóny odešly a neztrácely dál ve srovnání s Německem konkurenceschopnost. Hodně zemí může skončit jako Řecko. A nesmíte je pořád stavět do pozice žebráků s nataženou rukou - Řekové jsou hrdý národ, Kypřané, Italové také. A mají být na co - historii, kulturu… Evropa potřebuje úplně jinou politiku, ale nějaké její znaky zatím nevidím.“
Finanční trhy jsou vyděšeny výsledky voleb v Itálii, které dopadly patem. Vyděsilo vás to také?
„Opět to je něco, co se dalo předpokládat. Brusel a eurozóna si myslí, že můžete vzít úředníka, strčit ho na premiérský post a lidem to nebude vadit. Jo, je to fajn chlapík a udělal nějaké rozumné veci - Brusel říká, že Italové mají konečně někoho racionálního a že mají rádi i jeho reformy. A pak přijdou první volby a on se jen taktak dostane do parlamentu… Brusel musí pochopit, že potřebujeme politiku, která má podporu mezi občany.“
Co si myslíte o třetím v italských volbách Bepe Grillovi, který chce referendum o euru? Je to jen politikaření?
„Nemyslím si, že to říká jen tak. Proč byste nemohli mít referendum o euru? A proč by neměla mít Británie o členství v Evropské unii? Protože se bojíte, že lidé řeknou ne? Můžete možná šikanovat Kypr, ale ne Itálii. Brusel musí pochopit, že bez podpory lidí ničeho nedosáhnete.“
My v Česku se cítíme být jako tichý ostrov uprostřed bouře. Souhlasíte s tímto pohledem?
„Myslím, že Česko je na tom poměrně dobře, podobně jako moje vlast Dánsko. Nebýt v eurozóně je dnes velká výhoda. Chtěl bych, aby se ale evropské státy mimo eurozónu víc zapojovaly do diskuse, kam Evropa směřuje. I státy mimo unii - Švýcarsko, Norsko. Měly by vytvořit konkurenci skupině Eurogroup a společně směřovat Evropu tam, kam původně chtěla - k zóně volného obchodu, společnému trhu, pohybu pracovních sil.“
Rozhovor s Larsem Christensenem (zdroj: ČT24)