Praha - Prezident Miloš Zeman na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause podepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) - tzv. euroval. Zároveň ale v pořadu Partie v televizi Prima připomněl, že na Českou republiku se začne vztahovat až po vstupu do eurozony, tedy nejdříve za pět let. Klaus jej nepodepsal přesto, že jej schválil parlament a k podpisu prezidenta vyzval Senát. Zeman dnes řekl, že se bude řídit rozhodnutím parlamentu, byť podpis vnímá především jako symbolickou věc.
Zeman na rozdíl od Klause tzv. euroval podepíše
Prezident Václav Klaus euroval loni v prosinci označil za „za zrůdnou, hroznou věc“, kterou podepisovat nebude. Fakt, že pod doplňkem Lisabonské smlouvy chybí podpis českého prezidenta ovšem na samotnou činnost fondu, který už funguje od podzimu loňského roku, nemá bezprostřední vliv.
ESM je klíčový nástroj k boji s dluhovou krizí a zadluženým zemím bude moci půjčovat až 500 miliard eur (12,5 bilionu korun). ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, díky čemuž se nebude zhoršovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu, který zajistí větší pravomoci Evropské centrální bance. Fond bude také moci nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích. Podobně jako jeho předchůdce EFSF si fond bude také moci na trzích půjčovat peníze, aby je pak sám mohl půjčit zemím v problémech za výhodnějších podmínek, než jaké by byly pro takový stát dostupné na trhu. Rozhodovat se v ESM bude na základě váhy jednotlivých příspěvků. To bude znamenat, že největší přispěvatel, kterým je Německo, bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.
Co je to euroval?
- Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je trvalým záchranným fondem, který bude pomáhat zemím eurozóny v případě problémů s veřejnými financemi. Na jeho zavedení se v roce 2011 dohodla Evropská rada.
- ESM postupně nahradí současný Evropský fond finanční stability (EFSF). Oba záchranné fondy ale budou až do poloviny příštího roku existovat společně.
- Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,6 bilionu korun). Tato částka přitom nemusí být konečná.
- Evropští lídři si od ESM slibují, že vrátí na finanční trhy jistotu a přesvědčí investory k tomu, aby dále poskytovali členským zemím eurozóny zdroje.
- Podle kritiků ale ESM značně omezuje ekonomickou suverenitu svých členských států bez parlamentního vlivu na jeho řízení.
Vydáno pod