Stavební firmy chytnou v příštích letech nový dech, tvrdí prognóza Euroconstructu

S velmi optimistickým pohledem na budoucí vývoj českého stavebnictví přišla stavební oborová asociace Euroconstruct: v příštím roce prý meziročně vzroste o 4,9 procenta a v roce 2019 o 8,3 procenta. Je to výrazně více, než odhadují jiné prognózy. 

Podle Euroconstructu, který sdružuje 19 zemí, by letos mělo české stavebnictví stagnovat a v dalších dvou letech pak nabrat velmi rychlé tempo. 

Odlišný náhled na možný vývoj nabídli již dříve analytická společnost CEEC Research a ekonom Petr Zahradník. Obě tyto skupiny očekávají oproti sdružení příznivější vývoj letos, a ne tak silný vývoj v dalším roce. 

CEEC Research ve svém průzkumu každé čtvrtletí oslovuje více než stovku ředitelů tuzemských stavebních firem. Podle poslední studie stavebnictví letos vzroste o 2,7 procenta, příští rok o 2,4 procenta. Nejnovější studie ekonoma Petra Zahradníka, na které se podílel Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS), počítá pro letošní rok s růstem stavebnictví o 2,5 procenta, v příštím roce o 3,5 procenta.

Svaz je raději při zemi

Prezident SPS Václav Matyáš považuje Zahradníkův závěr za optimistický odhad. „Objem zadaných veřejných zakázek ve stavebnictví do konce května sice meziročně vzrostl o dvě třetiny na 48 miliard korun. Ovšem to je číslo srovnatelné s krizovými roky 2012 a 2013. Myslím, že pokud bychom se letos dostali k dvouprocentnímu růstu, budeme hodně rádi. Ale takovýto nízký růst nás z krize nevytáhne,“ uvedl.

Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví do konce letošního dubna meziročně vzrostlo o 1,1 procenta. Zatímco pozemní stavitelství vzrostlo o 5,7 procenta, inženýrské stavitelství, které tvoří hlavně výstavba dopravní infrastruktury, výrazně propadlo (přes 12 procent). 

Podle Zahradníka stabilně klesá podíl stavebnictví na HDP, aktuálně i s architekturou a projektovými pracemi dosahuje zhruba osmi procent. Ve vyspělých zemích je to podle něj dvojnásobek.

„Dostatečně se nevyužívá silný multiplikační efekt oboru, kdy jedna investovaná miliarda má pozitivní dopad na jiné obory ve výši 2,3 miliardy korun. V minulém programovém období se sice v dopravě vyčerpala drtivá většina evropských peněz, ale bylo to spíše na opravy než na novou výstavbu vysokorychlostních železnic nebo dálnic,“ dodal Zahradník.