G20 se shodla: Měnová válka nebude

Moskva - Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 slíbili, že se vyhnou takzvané měnové válce a nebudou podporovat svou konkurenceschopnost devalvacemi domácích měn. Odložili rovněž plány na stanovení nových cílů pro snižování státních dluhů. Podle agentury Reuters tak naznačili obavy ohledně křehkého stavu světové ekonomiky.

Představitelé G20, která sdružuje největší ekonomiky světa, se v závěrečném komuniké ze zasedání v Moskvě vyhnuli přímé kritice Japonska, jehož měna v důsledku uvolněné měnové politiky prudce oslabila. Ekonomiku nyní prostřednictvím uvolňování měnové ekonomiky podporují také další země, včetně Spojených států.

Představitelé G20 slíbili, že se budou snažit omezit dopady uvolněných měnových politik na sousední země. Měnová politika by podle nich měla být zaměřena pouze na cenovou stabilitu a hospodářský růst. Kanadský ministr financí Jim Flaherty nicméně upozornil, že je těžké posoudit, zda je cílem politiky některé země oslabení její měny.

„Všichni jsme se shodli na tom, že odmítáme vstoupit do jakékoli měnové války,“ uvedl francouzský ministr financí Pierre Moscovici. Mezinárodní měnový fond (MMF) již dříve upozornil, že slova o měnové válce, která v posledních dnech zaznívají z úst představitelů některých zemí, jsou nadnesená.

Podle analytiků by japonský jen po zasedání G20 mohl pokračovat v poklesu. „Trh si vyloží vyjádření G20 jako schválení prodeje jenů,“ uvedl analytik Neil Mellor ze společnosti Bank of New York Mellon. Také Tokio tvrdí, že dostalo zelenou pro svou měnovou politiku. „Vysvětlil jsem, že děláme maximum, abychom se vymanili z deflace, a bylo to přijato s určitým pochopením,“ uvedl japonský ministr financí Taro Asó. „Věříme, že pokud Japonsko zajistí oživení své vlastní ekonomiky, ovlivní to rovněž světovou ekonomiku,“ dodal.

G20 v komuniké upozornila, že hrozby pro světovou ekonomiku sice klesají, ale hospodářský růst zůstává příliš slabý a nezaměstnanost vysoká. „Je zapotřebí pokračovat ve snahách o vybudování silnější hospodářské a měnové unie v eurozóně a o vyřešení nejistot souvisejících s rozpočtovou situací ve Spojených státech a Japonsku,“ dodala.

Termín měnové války se objevil například v souvislosti s požadavkem Francie, aby se eurozóna dohodla, jaký kurz eura je pro ni ve střednědobém výhledu ten správný. To ale rázně odmítlo Německo, které poukázalo na to, že Francie by si měla vyřešit svou slabou konkurenceschopnost a pak nebude muset manipulovat kurzem.

Vydáno pod