Praha hledá svou cestu ke sdílenému ubytování Airbnb. Bez regulace v něm vidí hrozbu

Vyhraněný postoj  vůči sdílenému ubytování Airbnb zaujímají někteří představitelé městské části Praha 1: vyžadují jasná legislativní pravidla, jinak může být pro město nebezpečné. V této části hlavního města, velmi vytížené turistickým ruchem, se prostřednictvím Airbnb nabízí 3500 bytů z celkového počtu 15 tisíc. Radnice přitom eviduje pouze 427 bytů, ze kterých je odváděn poplatek.

Hotelový pokoj v Tančícím domě
Zdroj: ČTK/AP Autor: Petr David Josek

Aplikace Airbnb v Praze 1 zcela změnila poměry na trhu s bydlením. Fenomén sdíleného ubytování, pokud nebude regulován, je velmi nebezpečný pro každé město. Uvedl to radní Prahy 1 pro bezpečnost Ivan Solil (ČSSD).

„Berlín, New York, San Francisko, Londýn, Vídeň, Paříž, Amsterdam, Salzburg, Barcelona - všechna tahle města Airbnb regulovala nebo se s aplikací dohodla,“ uvedl radní. Radnice těchto měst podle něj tento fenomén pochopily mnohem dříve než Praha.

„Je to fenomén, který pokud nebude regulován, pokud nebude mít pravidla, tak je velmi nebezpečný pro každé město.“

Ivan Solil

radní Prahy 1 pro bezpečnost (o aplikaci Airbnb)

Podle starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09) nechce Praha 1 skončit jako skanzen, kde nebudou bydlet lidé, a proto volá po nových pravidlech pro sdílené ubytování.

„Vzhledem k tomu, že žijeme v zemi, kde má každý právo nakládat se svým majetkem, nejsem proti Airbnb, ale je nutno stanovit jak jasná legislativní pravidla, tak pravidla pro soužití Airbnb s nájemníky v jednotlivých domech,“ řekl Lomecký.

V centru Prahy působí v domech často sdružení vlastníků jednotek (SVJ). „Ti co pronajímají byty, spotřebovávají daleko více služeb - výtahy, energie, vodu - a není možné, aby to platili ti ostatní obyvatelé domu, kteří jsou součástí SVJ,“ dodal starosta. 

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka tento fenomén neohrožuje hotelnictví, kterému se daří. „Ten, koho ohrožuje tato služba, pokud naroste do nějakých obřích rozměrů, je spíše veřejnost a centra měst,“ dodal Stárek. Centrum města se tak vylidňuje a stává se z něj pouze turistická atrakce.

Podle analytika výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše nabídl internet platformu, která umožňuje jednoduše spojit nabídku a poptávku. Už předtím podle něj existovaly podobné agentury, ale teprve digitální věk je zpopularizoval. „Co se teď změnilo, je snazší dostupnost,“ poznamenal Kruliš.

V českém prostředí je to ale podle něj fenomén, který se hlavně dotýká Prahy, případně dalších turisticky lákavých destinací. Službu táhne zahraniční klientela. „Domácí zaostává,“ doplnil.

V tuzemsku nejznámější zprostředkovatel sdíleného ubytování Airbnb zaznamenal loni v srpnu meziroční nárůst zahraničních turistů v Česku o téměř sto procent.

 „Airbnb je dobré pro rezidenty, umožňuje jim využít jejich nemovitosti ke zvýšení příjmu v době, kdy životní náklady stále rostou. Příjmy navíc tak využijí ke splácení hypoték či k placení účtů. Umožňuje jim také zůstat v jejich domovech,“ uvedla regionální manažerka EMEA Airbnb Sofia Gkiousou.

Airbnb podle ní spolupracuje s městy různými způsoby a chce, aby hostitelé platili férový podíl turistických a ubytovacích poplatků. Firma má řadu dohod například v Paříží či Amsterdamu, kde se automaticky vybírá poplatek přímo od hostů.

Pro koho je to konkurence?

Kruliš připomněl, že často zní argumenty, že sdílené ubytování nevytváří přímou konkurenci hotelům, nýbrž hostelům. „Spíš si myslím, že vytváří alternativní ubytování,“ řekl Kruliš. Naopak když někdo pojede na pracovní cestu, potřebuje standard, a pro něj Airbnb alternativou není. Jsou tak podle něj segmenty klientů, které mají hotely jisté.

Některé větší firmy na vzestup sdílených služeb reagují i větším zájmem o levnější segment bydlení. Například největší evropská hotelová skupina AccorHotels plánuje vlastní značku hostelů Joe&Joe, aby konkurovala službám jako Airbnb.

Částečně asi spor vychází i z toho, jestli člověk jen nabízí bydlení v pokoji, přičemž v bytě zůstává, takže jde skutečně o „sdílení“, nebo jestli se za tím skrývá téměř klasické hotelové ubytování, jen se to nabízí jinak. Hotelům podle Kruliše vadí spíš situace, kdy někdo použije celý dům s byty pro ubytování, ale nesplňuje všechnu administrativu.