Praha - Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) chce rozkrýt vlastnickou strukturu solárních elektráren. To by mohlo alespoň částečně vnést světlo do toho, kdo stál za špatným nastavením státní podpory pro tento byznys. Kvůli němu si nyní spotřebitelé připlácí za elektřinu až tisíce korun ročně.
Kdo prodražil Čechům elektřinu? Kuba hledá odpověď
Přestože cena elektřiny v porovnání s loňskem na burzách klesla, spotřebitelé si musí připlatit. Jedním z důvodů je příspěvek na obnovitelné zdroje. Čtyřčlennou rodinu žijící v panelovém domě může tato podpora obnovitelných zdrojů vyjít jen v letošním roce až na 2 500 korun. Kdo na špatném nastavení zákonů vydělal? A nebyli to právě ti, kteří měli včasný zásah ve svých rukou?
Hájili politici především svoje zájmy?
Podle nezávislého energetického konzultanta Jiřího Černého mohly za nečinností politiků a jejich nechutí omezit státní podporu pro solární byznys stát jejich vlastní zájmy. Možná to byli právě poslanci či jejich blízcí, kteří sami do solárního byznysu investovali. A nejen oni. Mezi utajenými vlastníky solárních elektráren jsou podle médií také lidé napojeni na firmy jako ČEZ, J&T či Czech Coal. Konkrétní jména ale nikdy nepadla. „Že tam mohly být nějaké lobbistické tlaky, je přirozené. Vždycky, když se rozdávají veřejné prostředky, tak to vždycky láká všechny možné chytráky,“ připustil ministr průmyslu Kuba. Alespoň částečně by nyní chtěl vnést do celé kauzy jasno - chce rozkrýt vlastnickou strukturu solárních elektráren, která se nyní často skrývá za anonymními akciemi.
Martin Kuba, ministr průmyslu
„Pokud někdo čerpá peníze z veřejných rozpočtů, tak nemůže počítat s tím, že nemá transparentní strukturu uvnitř firmy. Čeští občané mají právo vědět, kam tyto desítky miliard korun, které platíme za zbytečně drahou elektrickou energii, tečou.“
Solární elektrárny, které vlastníky neodkryjí, by podle něj neměly mít přístup ke státní podpoře. Mohly by tak přijít o garantovanou výkupní cenu elektřiny. Klauzuli, která by to umožnila, chce Kuba přidat do zákona regulujícího anonymní akcie, který má nyní na stole sněmovna. Ten je však již před závěrečným hlasováním a není tedy jisté, zda se ho podaří podle Kubových představ upravit.
U kolébky stál Bursík s Ambrozkem
Ministr životního prostředí Chalupa o víkendu odhadl, že za velkorysou podporu solárního byznysu zaplatí spotřebitelé ze svých kapes celkem bilion korun. Komu za to mohou poděkovat? Prapůvod podpory, která nakonec přerostla v nekontrolovaný solární boom, vede do roku 2005, kdy Česko převedlo do své legislativy evropskou směrnici, jejímž cílem bylo zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě a spotřebě energie, přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.
U zrodu zákona, který provozovatelům fotovoltaických elektráren zajistil pevnou výkupní cenu energie a záruky za návratnost investice do 15 let, stálo ministerstvo průmyslu a ministerstvo životního prostředí. Poradcem šéfa resortu životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) tehdy přitom byl pozdější předseda Strany zelených Martin Bursík, zarputilý propagátor zelené energetiky.
„Tehdy všichni brali jako zaklínadlo požadavek EU, aby ČR z obnovitelných zdrojů kryla do roku 2010 osm procent své spotřeby. Smyslem zákona bylo ekonomicky povzbudit výstavbu alternativních zdrojů,“ připomněl Černý. Zákon ve sněmovně tehdy prošel díky hlasům sociální demokracie, komunistů, lidovců a Unie svobody. ODS byla proti, státní podporu obnovitelných zdrojů považovala za plýtvání.
Šedivá se „zasloužila“ o pět procent
Původní vládní návrh nicméně zaznamenal ve sněmovně řadu úprav. Například poslankyně ČSSD Iva Šedivá prosadila, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o 5 procent. Investoři podle ní totiž potřebovali jistotu cenové stability. „Nevím, jestli paní poslankyně jednala v dobré víře, ale právě 5procentní limit později znamenal největší legislativní překážku,“ upozornil energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zatímco pořizovací cena solární elektrárny se do roku 2010 snížila v porovnání s rokem 2005 zhruba o 75 procent, výkupní ceny elektřiny tak rychle klesat nemohly, což výrazně zvýšilo návratnost investic a měnilo solární byznys ve státem podporovaný zlatý důl.
ODS mohla podporu fotovoltaiky omezit - neomezila
V roce 2006 vládu ČSSD vystřídal kabinet ODS. Vyvstává tedy otázka, proč strana zákon, který tolik kritizovala, neupravila. Možných vysvětlení je více. Jedním z nich jsou lobbistické tlaky, v solárním byznysu se už totiž začínaly točit velké peníze. Dalším vysvětlením, které přichází v úvahu, pak je i to, že vládní koalici utvořila ODS se Stranou zelených, kterou v té době vedl někdejší propagátor podpory obnovitelných zdrojů Bursík.
GALERIE
videogallery_307998
A co Fischerova vláda?
Když Topolánkova vláda v roce 2009 padla, moci se ujal úřednický kabinet premiéra Jana Fischera. A právě ten Bursík viní z toho, že včas nezasáhl proti prudkému solárnímu boomu. Jenže zastavit solární boom mohli i sami poslanci. Nejen vláda, ale také oni totiž mají možnost navrhovat zákony. I sám Bursík, který hází odpovědnost na Fischerův kabinet, tedy tehdy mohl jako poslanec a člen výboru pro životní prostředí zasáhnout. Proč to neudělal? O nebývalém zájmu o připojování solárních elektráren prý on ani další poslanci neměli tušení. „Vůbec se to k nám nedostalo,“ řekl serveru iHNed.cz. „Nikdo z Fischerovy vlády neprojevil politickou vůli, nezaznamenal jsem jedinkrát, že by premiér někde promluvil, že je tady takový problém a je potřeba ho řešit. A pak už lze jen se domnívat, kdo kde měl kolik nainvestováno,“ dodal.
Ve stejné době ČEZ spolu s menším distributorem E.ON rozdával povolení na elektrárny o výkonu tisíců megawattů. Až do února 2010 ale neinformoval o nekontrolovaném nárůstu úřady ani nikoho jiného. Byl to záměr? ČEZ to odmítá. „Naopak, podporovali jsme včasné snížení výkupních cen a upozorňovali, že fotovoltaické elektrárny mohou vyčerpat kapacitu pro připojování nových zdrojů,“ uvedl pro časopis Respekt v létě roku 2011 mluvčí firmy Ladislav Kříž. Respekt k tomu dále uvedl, že nárůst nových razítek pod licencemi nakonec v ČEZu „odskákal“ jen šéf dotyčného úseku (viz rámeček).
Respekt, 24.7.2011
Firma ČEZ do února 2010 neinformovala o nekontrolovaném nárůstu (slíbených licencí) úřady ani nikoho jiného. Když se vše provalilo, firma na celou situaci reagovala pouhým odvoláním ředitele dotyčného úseku.To, kdo bude ve skutečnosti opravdu ke čtvrtinové kapacitě připojen a kdo ne, zůstalo v kompetenci firmy (ČEZ). Desítky megawattů od této chvíle kontrolují neznámé firmy jako FVE Czech, za nimiž stojí anonymní akcie či rovnou neprůhledné konglomeráty se sídly na Kypru či v Lucembursku. Mezi investory ale lze najít i těžařské a energetické giganty jako Czech Coal či Energetický a průmyslový holding spojený s finančním impériem J&T. Samotný ČEZ přitom zapojil do sítě své solární elektrárny o celkovém výkonu přesahujícím 120 megawattů. Přitom ty elektrárny koupil za až o desítky miliard vyšší cenu, než bylo na trhu běžné, navíc od lidí napojených na politiky.
Sivera: Daně ano, ale jen na tři roky
Omezení podpory fotovoltaiky nakonec přišlo až poté, co se vlády ujal nový kabinet ODS, TOP 09 a VV. I tehdy ale politici z původních velkých plánů nečekaně couvli. Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítal s tím, že 26procentní daň na výnosy bude platit pro všechny solární elektrárny připojené k síti v letech 2009 až 2010. Poslanci ale návrh ve sněmovně přiohnuli a omezili platnost daně jen na tři roky – do konce roku 2013.
Pozměňovací návrh přinesl do hospodářského výboru, který ho nakonec předložil, poslanec ODS František Sivera z pověření vlády. Pro menší elektrárny by podle něj bylo zavedení daně na neomezenou dobu likvidační. Tříleté omezení mělo dát provozovatelům solárních elektráren lepší pozici při vyjednávání s bankami o refinancování jejich projektů.
Růst cen energií
Ani ERÚ není bez viny
Podle Gavora má maslo na hlavě i sám Energetický regulační úřad. „Tehdejší vedení ERÚ mělo bít razantněji na poplach. Ono bylo vázáno legislativou, mělo svázané ruce a mohlo jít s cenou elektřiny dolů jen o 5 procent, ale mohlo hlasitěji křičet, aby zákonodárci nedělali mrtvého brouka a jednali rychleji,“ zdůraznil analytik.
Na nové skutečnosti minulý týden poukázala nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, podle které audit ukázal, že pracovníci úřadu zřejmě v letech 2005 až 2011 postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. „Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona a takto byla nastavena i část legislativy,“ uvedla Vitásková. ERÚ už podle ní dal podnět státnímu zastupitelství, aby celou záležitost prošetřilo. Podání směřuje proti neznámému pachateli.
Prověřit audit ERÚ se chystá i vláda. Ceny stanovené úřadem nicméně platí dál a podle ministerstva průmyslu je může zrušit jedině Ústavní soud.
Kdo bude platit?
V oblasti solární energie se Česko nyní pohybuje v začarovaném kruhu. Konkrétní viníky lze trestat jen stěží, poslanci totiž nejsou z výkonu své funkce odpovědní. A i hledání viníků z řad úředníků bude zřejmě během na dlouhou trať. Pro české spotřebitele by tak politici mohli podle Černého udělat alespoň to, že donutí distributory snížit poplatky za distribuci elektřiny a tím vykompenzují nárůst příspěvku na obnovitelné zdroje. „Poplatky za distribuci máme dvoj až trojnásobné oproti srovnatelným distribučním soustavám, například na Slovensku,“ podtrhl Černý. Tuto alternativu již ERÚ prověřuje, poplatky účtované distributory by mohly začít klesat od roku 2015.
Právě letos bude přitom muset stát problematiku obnovitelných zdrojů znovu otevřít. S koncem roku totiž odzvoní i solární dani, která měla růst příspěvku na obnovitelné zdroje brzdit. Ministr Kuba už připustil její prodloužení. Příprava bude ale náročná a zatím nic konkrétního na stole neleží. Daň totiž již zřejmě nebude možné uvalit na solární elektrány paušálně. Zvláště menší projekty by se totiž mohly stát naprosto nerentabilní.