Evropská centrální banka (ECB) vyloučila další snižování svých úrokových sazeb a představila nové prognózy, v nichž zlepšila předpovědi hospodářského růstu a snížila odhady inflace. Šéf ECB Mario Draghi na následné tiskové konferenci dal najevo, že ekonomika se vyvíjí příznivě.
ECB úroky dál snižovat nebude, vyhlídky ekonomiky se zlepšují
ECB na výjezdním zasedání v Estonsku podle očekávání nechala své základní úrokové sazby i program nákupů cenných papírů beze změn, podobně jako na předešlých zasedáních ale nevyloučila, že v případě potřeby nákupy dluhopisů ještě posílí. Ze svého sdělení ovšem odstranila dříve používanou formulaci, že by mohla dál snížit úrokové sazby. Vypuštění zmínky o snížení sazeb bylo prvním drobným krůčkem v očekávaném ústupu od stimulační politiky, uvedla agentura AP. Draghi řekl, že s tímto rozhodnutím se mezi guvernéry neobjevil žádný nesouhlas.
Další krok v tomto směru udělal na tiskové konferenci sám Draghi, když ze svého úvodního projevu vypustil slova o převládajících rizicích zhoršení ekonomiky proti stávajícímu výhledu. Nyní řekl, že pravděpodobnost zhoršení i zlepšení ekonomiky je „vyvážená“. Tuto změnu trhy očekávaly, protože odráží statistiky ukazující zlepšování ekonomické situace v zemích eura, což ECB nutí připravit postupný ústup od měnové stimulace.
ECB zatím navzdory růstu inflace a zlepšování ekonomiky odmítala začít se zpřísňováním své politiky a uváděla, že inflace stále není přesvědčivě na vzestupu. Podpůrná politika má zvednout inflaci směrem k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty a podporovat hospodářský růst.
Dynamika ekonomiky zřejmě bude lepší, než se čekalo
Nová prognóza ECB snížila odhad inflace pro letošní rok na 1,5 procenta z březnové předpovědi 1,7 procenta a pro příští rok čeká zvolnění růstu cen na 1,3 procenta. Ekonomika eurozóny podle banky letos vzroste o 1,9 procenta a napřesrok o 1,8 procenta, což je v obou případech zlepšení odhadu o 0,1 procentního bodu. „Nové informace potvrzují silnější dynamiku ekonomiky, která by tak měla růst poněkud rychlejším tempem, než se dosud čekalo,“ uvedl k tomu Draghi.
Míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 1,4 procenta z dubnových 1,9 procenta. Údaje z minulého týdne tak zatím potvrzují předpoklady ECB, podle nichž je letošní vzestup inflace jen dočasným výkyvem, za nímž stojí hlavně rostoucí ceny ropy. „S inflací se kromě pohybů cen ropy a potravin nic nestalo, základní inflace zůstala stejná,“ řekl Draghi. Dodal také, že nejistota ohledně dalšího směřování inflace se snížila a ECB si může být jistější jejím střednědobým směřováním k cílové úrovni.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední dva roky, uvedl ve čtvrtečních zpřesněných údajích statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil o 1,9 procenta.
Loni v prosinci ECB oznámila, že prodlouží program nákupů dluhopisů minimálně do konce letošního roku a že od dubna sníží měsíční objem těchto nákupů na 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) z předchozích 80 miliard. Základní úroková sazba je nyní na nule a depozitní sazba činí minus 0,4 procenta, takže komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.