Spotřeba domácností stoupla i v dubnu. Hlavní motor růstu Česka drží dobrý výkon

Maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy stouply v dubnu v meziročním srovnání o 4,8 procenta, v tom za nepotravinářské zboží vzrostly o 7,7 %, za potraviny o 3,6 % a za pohonné hmoty o 3,0 %. Uvádí se to v úterní zprávě Českého statistického úřadu. Hůře než se čekalo dopadl zahraniční obchod, zejména kvůli nižšímu vývozu motorových vozidel. 

Meziroční vývoj neočištěných tržeb byl ovlivněn nižším počtem pracovních dní (o 3 dny méně než v dubnu 2016) a také velikonočními svátky, které loni připadly na březen. V tomto srovnání by tržby meziročně vzrostly o 2,7 procenta. 

V březnu vzrostly tržby očištěné o kalendářní vlivy  v meziročním srovnání o 7,0 %, bez očištění o 7,8 %.

Maloobchodní tržby překonávají naši dlouhodobou prognózu a velmi pravděpodobně předčí náš výhled, že jejich celoroční růst dosáhne 3,9 procent, uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. 

Zmínil také, že se nadále zvyšuje i zaměstnanost, což spolu s rostoucími výplatami tvoří mix, který bude i nadále podporovat nákupní apetit českých domácností. 

„Dnešní statistiky potvrdily, že po vydařeném prvním čtvrtletí se hlavní motor domácího růstu, spotřeba domácností, nezadrhnul a pokračuje v dobrém výkonu.“

Viktor Zeisel

ekonom Komerční banky

Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler připomněl, že růst o 4,8 procenta je mírně pod průměrem roku 2016 (5,2 procenta). Při rozboru struktury tržeb uvedl, že pokračuje trend patrný i v předchozích měsících. Tedy, že zatímco dynamika tržeb u potravinářského zboží slábla kvůli růstu cen potravin a nyní se začíná postupně opět zvyšovat, v segmentu nepotravinářského zboží je dynamika maloobchodu stále silná. 

Stále dobře si vedou prodeje přes internet, které již několik let v řadě rostou o více než 20 procent, uvedl Seidler. Pokračující příznivý vývoj tržeb lze zároveň pozorovat také u vybraných služeb. Tržby v pohostinství a ubytování v letošním roce rostou dvoucifernou dynamikou (také vlivem EET), nicméně příznivá meziroční dynamika kolem 5 procent byla patrná již v minulých dvou letech.

Podtrhl, že v důsledku příznivého vývoje na trhu práce a postupného růstu mezd je nálada domácností příznivá. „Proto by tak měl zůstat růst maloobchodu v letošním roce silný, a to kolem 5 procent. Ve srovnání s průměrem EU tak půjde zhruba o dvojnásobné tempo růstu,“ domnívá se Seidler.

Zklamání v obchodu se zahraničím 

Zahraniční obchod v dubnu skončil s přebytkem 10,6 miliardy korun, což bylo o 13,8 miliardy méně než o rok dříve. Celkovou bilanci dlouhodobě pozitivně ovlivňuje vysoká kladná bilance s motorovými vozidly (včetně dílů a příslušenství), která však v dubnu 2017 meziročně klesla o 6,4 miliardy korun především kvůli nižšímu vývozu. Další komoditou, jež obdobně ovlivnila celkovou bilanci, byly kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení s meziročním poklesem přebytku o 1,7 miliardy korun. 

„Dubnový zahraniční obchod překvapil slabým přebytkem pouze na úrovni 10,6 miliard korun, zatímco trh čekal zhruba dvojnásobek. Zklamání překvapivě přinesla bilance s motorovými vozidly, která doposud patřila mezi tradiční držák českého zahraničního obchodu,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. 

K propadu podle ní pravděpodobně přispěly Velikonoce, které letos připadly na duben a snížily tak počet pracovních dnů. K horším výsledkům se ale mohla podle ní přidat i nižší poptávka po automobilech ze zahraničí, kdy například v březnu registrace nových automobilů v eurozóně poklesly.

„Přesto se však domníváme, že dubnový propad byl spíše výkyvem a bilance s motorovými vozidly se s největší pravděpodobností vrátí v následujících měsících do kladných čísel,“ uvedla Steckerová.  

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že šlo o jednorázový výkyv a výkon české ekonomiky zůstává velmi dobrý jak díky rostoucí domácí poptávce, tak díky příznivé situaci na našich exportních trzích.

Přesto přidal úvahu o vlivu kalendářních faktorů. V prvním čtvrtletí působily velmi pozitivně (meziročně o tři pracovní dny více), ve druhém čtvrtletí je tomu naopak (meziročně o čtyři pracovní dny méně). „Bude zajímavé sledovat, jak se to projeví na celkovém výkonu ekonomiky (HDP) za letošní druhé čtvrtletí,“ dodal Jáč.