Praha - Zkušenost s měnovou odlukou, která proběhla po rozdělení Československa, je podle prezidenta Václava Klause relevantní i v rámci diskuse o údajné nerozdělitelnosti evropské měny. „Je naprostou nepravdou, že rozdělení měny musí mít katastrofické následky, i když náklady nejsou nulové,“ prohlásil Klaus na Konferenci k 20. výročí České národní banky (ČNB) a samostatné české měny. Klaus připomněl úspěch a bezbolestnost opuštění jedné měny a jejího plynulého nahrazení měnou druhou. Konferenci považuje za „potřebnou a záslužnou akci“.
Klaus: Katastrofické následky rozdělení měny? Naprostá nepravda
Eurozóna by se měla inspirovat rozdělením československé měny
„Naše měnová odluka je důkazem, že takový zdánlivě zcela výjimečný a vysoce nestandardní krok lze uskutečnit,“ prohlásil Klaus s tím, že jsou často opomíjeny náklady na udržování neoptimálního měnového uspořádání. Pasivní udržování statu quo může být podle něj nesmírně nákladné.
Co se týče diskuse o případném odchodu jedné země z eurozóny, řecká ekonomika je pouhou padesátinou evropské ekonomiky, zatímco slovenská ekonomika jednou třetinou ekonomiky československé, připomněl prezident.
GALERIE
videogallery_306683
„Měnová odluka se uskutečnit dá a její náklady nemusí být vysoké, její celkový netto efekt může být jednoznačně pozitivní,“ konstatoval prezident Václav Klaus.
Klaus pochválil ČNB za uspořádání konference. „Strašně rychle se zapomíná a vznikají mýty, které s tím, co se odehrálo v minulosti, příliš nesouvisejí. Znalostmi podmíněných výměn názorů je u nás bohužel málo,“ prohlásil na úvod Klaus. Žádná jiná česká instituce než ČNB podle něj žádnou podobnou seriózní diskusi o rozpadu československého státu neučinila.
O nutnosti měnové odluky Klaus nepochybuje
„Nezbytnost provést po ukončení československého státu rozdělení československé koruny na měnu českou a slovenskou je mimo veškerou pochybnost,“ prohlásil Klaus. Měnová odluka byla mimo jiné výsledkem debaty o příčinách a důsledcích historicky vzniklé a přetrvávající heterogennosti české a slovenské ekonomiky. „Byly podceňovány rozdíly politického charakteru, rozdíly v národní mentalitě a ambicích a úsilí o samostatný slovenský stát,“ míní prezident, který zdůraznil, že to nebyli bankéři, kdo rozdělil Československo. „Dělal jsem vše, co jsem mohl a uměl pro udržení společného státu,“ konstatoval Klaus.
Česká národní banka
V roce 1992 nebyl podle Klause na politické scéně nikdo, kdo by společný stát hájil. Rozdělení měny i země se proto nakonec ukázalo jako nevyhnutelné. „Rozdělení státu jsme chápali jako nezbytný, i když nelehký krok, který krátkodobě musel mít nenulové náklady,“ podotkl prezident s tím, že byla snaha udržet do budoucna co nejvíc společných institucí. „Doufali jsme i ve společnou měnu,“ konstatoval Klaus.
Hned na počátku roku 1993 se ovšem ukázalo, že charakter a směr peněžních toků mezi zeměmi vytváří prohlubující se nerovnováhu. Nestejná důvěra v nové státy měla své dopady. „Peníze začaly odtékat ze Slovenska k nám a neexistoval žádný mechanismus, jak tyto peněžní toky obrátit,“ poznamenal Klaus s tím, že něco podobného v posledních letech probíhá v eurozóně, kde se odlišně chovají chroničtí dlužníci z jižního křídla a přes všechny své námitky spokojení věřitelé v čele s Německem. „Na rozdíl od dnešní Evropy jsme měnu rychle rozdělili,“ podotkl prezident.
Peníze
Nepříznivé dopady měnové odluky byly nakonec malé
Podle Klause nebyla „občanská pohoda“ v zemi nijak narušena a obstála i ekonomická makročísla. „HDP v roce 1993 i přes měnovou odluku vzrostl o 0,1 procenta, což bylo nekonečně vzdáleno od katastrofických prognóz některých čechoslovakistů, kteří málem předvídali konec světa,“ připomněl prezident.
Přínos vzniku samostatné měny pro Slovensko se zdá být Klausovi evidentní. „Samostatně určovaný měnový kurz nebo úrokové sazby Slovensku prospěly. Vývoj po přijetí eura neumím hodnotit, dovolím si ale tvrdit, že Slovensko svou měnu neopouštělo kvůli jejím problémům,“ soudí Klaus.