Zpracovatelský sektor v květnu přibrzdil, podmínky se přitom zlepšují

Zlepšování podmínek ve zpracovatelském sektoru v Česku v květnu zpomalilo podle indexu PMI z dubnových 57,5 na 56,4. Podmínky se navzdory zpomalení zlepšují již deset měsíců v řadě. Oznámila to společnost IHS Markit. Situace v tuzemském průmyslu je tak podle analytiků i nadále velmi dobrá a indikátor PMI pro tuzemský zpracovatelský průmysl zůstává z historického pohledu velmi vysoko. Dobře si i přes zmíněné zpomalení růstu vedou také průmyslové objednávky.

Květnový PMI sice oproti dubnu mírně poklesl, stále však setrvává na velmi příznivé úrovni. „To je do velké míry spojeno se zlepšujícími se podmínkami v zahraničí, zejména v eurozóně a Německu. Předběžný zpracovatelský PMI v Německu dokonce v květnu překonal hranici 59 bodů a již několik měsíců se nachází na svých nejvyšších úrovních za posledních 6 let,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Snížení indikátoru PMI je tak překvapivé, protože většina vpředhledících indikátorů v Německu (včetně PMI z průmyslu) si v květnu polepšila. „Dobrou náladu v zahraničí potvrzuje i razantní zvýšení objemu nových zakázek. Díky novým zakázkám se zvyšuje i objem rozpracovaného zboží. Více zakázek také stimuluje zaměstnanost v průmyslu. I ta se výrazně zvýšila,“ konstatuje analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

Exportních zakázek přibylo druhým nejvyšším tempem od ledna 2015, hlavně díky vyšší poptávce od významných evropských partnerů, jako je právě Německo. Vývoz tak přispěl podle společnosti k celkovému nárůstu nových zakázek. Přibývá jich už devět měsíců, ačkoli květnový růst byl nejslabší od začátku roku. Díky přibývání zakázek stoupla také zaměstnanost ve zpracovatelském sektoru. Přesto si podniky nadále stěžují na nedostatek pracovní síly, která se podle nich projevuje třeba zvětšováním počtu nedodělků.

Lhůty dodávek se v květnu prodloužily, což je podle IHS Markit trend trvající již čtyři roky. Míra průtahů v dodavatelském řetězci však byla nejslabší za tři měsíce.

Čeští výrobci jsou podle IHS Markit optimističtí a očekávají silnou poptávku z tuzemska i ciziny. „Údaje PMI za duben a květen signalizují, že tato expanze bude pokračovat. Pro druhé čtvrtletí IHS Markit předpovídá meziroční růst 2,4 procenta,“ sdělila ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Zpomalil růst cen vstupů

Další dobrou zprávou pro domácí průmysl je zpomalení růstu cen vstupů, které souvisí se slabší dynamikou cen surovin na globálních trzích. Na druhé straně se daří zdražovat výstupy a přenášet tak na zákazníka břemeno rostoucích mezd i zdražování dalších vstupů do výroby. Celkově tedy není divu, že domácí výrobci zůstávají optimističtí.

„Ze čtvrteční zprávy společnosti Markit není zřejmé, proč celková důvěra v průmyslu klesla, nicméně předpokládáme, že je to i kvůli horší dostupnosti pracovní síly a z toho plynoucí nutnosti zvyšovat mzdy,“ dodává Zeisel.

Průzkum nijak nekomentuje dopad ukončení kurzového závazku ČNB a následného posílení koruny na sentiment a aktivitu v tuzemském průmyslu, konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Z toho lze podle něho usoudit, že tento dopad zatím není nijak výrazný. 

Pokles indikátoru PMI a tedy zpomalení tempa růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu hlásí také Polsko. Na své historické maximum (62,1) naopak vyskočil indikátor PMI v Maďarsku, které hlásí zrychlení tempa jak průmyslové výroby, tak objednávek.

„Celkově lze konstatovat, že průmysl ve středoevropském regionu profituje jak z růstu domácí poptávky, tak z příznivého vývoje na hlavních exportních trzích, v prvé řadě v eurozóně. Dochází ke zmírnění inflačních tlaků, což vzhledem k aktuálnímu vývoji cen komodit není překvapivé.“ 

Radomír Jáč

hlavní ekonom Generali Investments CEE

Z pohledu uvedených indikátorů je tak dosavadní vývoj v letošním roce nad očekávání optimistický. Je však otázkou, do jaké míry bude pozitivní vývoj těchto „měkkých indikátorů“ odražen i ve skutečných číslech, zamýšlí se Seidler.

Indikátory PMI nad hranicí 50 bodů totiž naznačují, že stále větší skupina respondentů vnímá situaci oproti předchozímu měsíci pozitivněji. Co však indikátory již nespecifikují je, jak moc se situace zlepšila. Může tak docházet k pouze malému růstu, který bude vnímán stále větším počtem respondentů, nicméně tempo růst průmyslu nemusí výrazněji zrychlovat. „Ačkoli tak dosavadní vývoj indikátorů PMI je příznivý a indikuje poměrně svižné tempo růstu zpracovatelského průmyslu, prozatím očekáváme, že průmysl v letošním roce zrychlí o zhruba 3,5 procenta,“ dodává Seidler.

Průmyslová aktivita v eurozóně je nejvyšší za více než šest let

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v květnu rostla nejrychleji za více než šest let. Novým zakázkám nezamezil ani růst cen, vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila společnost IHS Markit. Index nákupních manažerů PMI se v květnu podle očekávání zvýšil na 57,0 bodu z 56,7 bodu v dubnu, kdy byl nejvýše od roku 2011.

Stoupl i dílčí index PMI pro výrobu, ten se v květnu vyšplhal na 58,3 z dubnových 57,9 bodu a je rovněž nejvýše za déle než šest let. Na 57,8 bodu, tedy nejvýše od března 2011, je také dílčí index nových objednávek.

Nejlepší výsledky přišly z Německa. Mírně zaostává Francie, jež má za sebou podle IHS Markit ale i tak nejlepší čtvrtletí za posledních šest let. Podle agentury Reuters jde o další znamení, že evropská ekonomika prožívá rozsáhlé oživení, které přivítá Evropská centrální banka (ECB). V průzkumu Reuters z minulého měsíce se oslovení ekonomové shodli, že by ECB v září mohla opustit svou uvolněnou měnovou politiku.

Proti tomuto předpokladu ale hovoří údaje o růstu cen v eurozóně. Ty se v květnu meziročně zvýšily jen o 1,4 procenta, což je méně než 1,5 procenta, které odhadoval průzkum Reuters. Růst spotřebitelských cen se tak znovu vzdálil od inflačního cíle, který si ECB stanovila pod dvěma procenty a k němuž se eurozóna přiblížila minulý měsíc. Dubnová míra inflace činila 1,9 procenta.