Provoz bitcoinů spotřebuje víc energie, než vyrobí Temelín

Platit bitcoinem zvládne každý, na menší platby se však nevyplatí. V Česku navíc není jasné, jestli se ze zisků, které investice do bitcoinu může přinést, platí daně. Bez toho se ale bitcoin u nás nerozšíří, míní Čeněk Rauscher ze společnosti OKsystem, který přednášel na prvním pracovním veletrhu pro programátory Jobs Dev.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP Autor: JONATHAN HAYWARD

V Česku se dá bitcoinem platit na nejméně dvou stovkách míst. Řekl byste, že je bitcoin tady hodně rozšířený?

Spíš se tu pořád bere bitcoin jako něco nelegálního. Naše firma teď nakoupila nějaké bitcoiny, ale nevíme, jak je danit. Auditor tvrdí, že je danit nejde, účetní řekl, že to není problém a máme s tím zacházet jako s normální měnou. Ve výsledku nevíme, jak to zanést do účetnictví. Stejně tak není jasné, jestli mají lidé danit zisk z prodeje bitcoinů. Dokud se tohle nevyřeší a nebude jasné, jak s bitcoiny zacházet, tak nebudou v Česku běžné.

Podle mě se navíc na malé platby bitcoiny stejně nehodí. Ke každé transakci je potřeba přidat tuzér, aby se transakce zapsala přednostně. K nákupu kávy přidat dalších třeba patnáct korun poplatek se nevyplatí.

Letos v březnu cena bitcoinu poprvé překonala cenu zlata. Tlačila ho nahoru rychle rostoucí poptávka v Číně. Jak je bitcoin v Asii oblíbený?

Zmínil bych Japonsko, kde se bitcoiny chápou jako normální měna. Spousta transakcí přichází právě z Japonska, kde bitcoiny přijímají desítky tisíc obchodů včetně aerolinek, takže si za tuto měnu koupíte i letenku. Krom zájmu spekulantů vede k vyšší ceně také velký počet transakcí.

Tento týden dosáhla hodnota bitcoinu svého maxima, a to téměř 57 tisíc korun. Jak je na tom dnes?

V sobotu odpoledne to bylo kolem 2000 dolarů, tedy o 400 dolarů méně než před několika dny. V přepočtu je to rozdíl o zhruba 10 000 korun.

Bitcoiny jsou virtuální měna, se kterou se dá do jisté míry anonymně nakládat. Využívají ji proto často ti, kteří se chtějí vyhnout nějaké kontrole. To ale nejsou všichni uživatelé. Čím je pro bitcoin zajímavý pro ty, kteří nepotřebují nic skrývat?

Pokud věří tomu, že cena bitcoinu bude dál stoupat, tak je to zajímavá investice. Je to také docela pohodlný způsob placení na internetu, tím, že klíč ke svým bitcoinům máte jen vy. Pokud ho máte třeba v mobilní aplikaci, tak o své bitcoiny můžete přijít jen tak, že vám někdo ukradne telefon nebo ho ztratíte, rozbijete. Pak už se ke svým bitcoinům nikdy nedostanete. Nakupování v bitcoinech je bezpečné proto, že transakce je šifrovaná a nikdo vám nemůže ukrást číslo karty, protože zneužít klíč k bitcoinům je příliš pracné.

Navíc je to docela rychlé, člověk na druhé straně vidí, že jste mu poslali bitcoiny a jen si počká, než se k němu dostanou, tedy než se transakce zanese do blocku.

Přináší obchodování s bitcoinem etické problémy?

Nejspíš se za bitcoiny dají nakoupit drogy nebo zbraně. V květnu se v bitcoinech mělo platit výkupné po útoku ransomwaru WannaCry, i když nakonec se zaplatilo docela málo.

Už se ale neví, že síť, která eviduje transakce a neustále je přepočítává, za jeden rok spotřebuje víc energie, než vyrobí největší česká jaderná elektrárna Temelín. Nevím, jakou energetickou spotřebu mají banky a jejich počítače a elektřina, kterou se svítí v kancelářích, ale více než 14 terawatthodin ročně za provoz bitcoinu mě šokovalo.

Jak jinak by se dala obří síť, ve které se bitcoiny pohybují, využít?

Bitcoin funguje tak, že všechny transakce jsou známé, všichni je vidí a ví, že je nejde přepsat. Komu ale jednotlivé klíče k transakcím patří, to je anonymní. O to mají zájem státy, například ve Švédsku se mluví o tom, že by se vytvořil buď podobný systém, nebo by se využil stávající, a to pro katastr nemovitostí. Do řetězce se zapíše, komu nemovitost patří, a nikdo to nemůže přepsat.

Třeba v kombinaci s kryptoměnou Ethereum by to mohlo fungovat tak, že ve chvíli, kdy pošlete platbu, tak by se vlastnictví nemovitosti přepsalo. Nemuselo by se chodit složitě k notáři, ale všichni by viděli, že transakce proběhla a že přepsání nejde zneužít. O podobném zabezpečení přemýšlí i banky.