Praha – O požadavku TOP 09 na přistoupení ČR k evropskému fiskálnímu paktu vláda na svém dnešním zasedání nejednala. Premiér Petr Nečas (ODS) ale slíbil, že se jím bude zabývat vedení jeho strany. Zopakoval zároveň, že je zastáncem přijetí vlastního zákona o rozpočtové odpovědnosti. To ale nebude tak jednoduché. Ačkoliv koalice i opozice deklarují ochotu k jednání, bude se hrát zejména o nastavení limitu, který dluhovou brzdu aktivuje.
Finanční ústava – svěrací kazajka budoucí vlády
Koaliční vztahy získávají další trhliny poté, co TOP 09 nečekaně stanovila jako podmínku svého podpisu pod novou koaliční smlouvou přijetí fiskálního paktu EU ještě v letošním roce. Premiér Nečas to odmítl – debata o připojení Česka k fiskálnímu paktu má podle něj smysl, až zákonodárci schválí finanční ústavu, která zatím získala pouze souhlas vlády.
„Já jsem dlouhodobým zastáncem takzvané dluhové brzdy, čili toho, čemu v České republice říkáme finanční ústava,“ zopakoval na dnešní tiskové konferenci svůj postoj Petr Nečas a připomněl, že přijetí finanční ústavy bylo součástí předvolebního programu ODS a je zakotveno i v programovém prohlášení vlády. Jak řekl premiér, do programového prohlášení ODS finanční ústavu v roce 2010 prosadila přes odpor obou koaličních partnerů.
Benda z ODS vidí v rozpočtovém paktu háček, vlastní dluhová brzda je nutná
„Evropský rozpočtový pakt má jeden problém. On nás nezavazuje do okamžiku, než vstoupíme do eurozóny. Žádnou dluhovou brzdu nevytváří. Proto trváme na tom, že musí být nejprve schválena naše ústavní novela, která vytvoří dluhovou brzdu, a pak se můžeme bavit o tom, zda vstoupíme či nevstoupíme do evropského paktu,“ řekl v Událostech Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS. Rovněž potvrdil, že dluhová brzda v ústavě je koaličně dohodnuta.
Fiskální pakt je dohoda, která vznikla na půdě EU na začátku roku 2012 v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Členským státům ukládá povinnost zabudovat do svého právního řádu pravidla odpovědného hospodaření (například rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP). Dohoda je závazná pro členy eurozóny. Ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Loni v březnu, kdy se dokument podepisoval, zůstaly stranou jen ČR a Velká Británie.
Přijetí ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti v Poslanecké sněmovně a Senátu bude ale složitější. Narazí totiž na opozici, jejíž hlasy vláda k dosažení ústavní většiny potřebuje. Opozici, která si chce udržet rozpočtový manévrovací prostor pro příští volební období.
Co zajišťuje finanční ústava?
Norma, která by měla začít platit od roku 2014, především omezuje zadlužení státu, a to tak, aby veřejný dluh nepřekročil hranici 60 procent HDP. Udržení dluhu pod touto hranicí požadují i maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutnou podmínkou při přijetí eura. Mechanismus dluhové brzdy se ale uvede do pohybu mnohem dříve.
Podle schváleného návrhu by měla již při dosažení dluhu na úrovni 40 procent HDP vláda začít podnikat aktivní kroky k omezování státních výdajů. Klíčovou hranicí je pak 45 procent HDP, při nichž bude kabinet muset snížit výdaje minimálně o tři procenta, zastropovat výdaje na další roky, zmrazit platy ve veřejném sektoru a snížit mzdy představitelům státu o 20 procent.
Dluh ČR dosáhl podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí loňského roku v poměru k HDP úrovně 44,9 procenta. Je to sice relativně nízká hodnota (osmá nejnižší v EU), tempo růstu státního dluhu má ale Česko v rámci unie sedmé nejvyšší – meziročně dluh narostl o 5,1 procentního bodu.
Právě to je trnem v oku ČSSD. Současné zadlužení Česka se totiž drží těsně pod hranicí 45 procent a dosáhne jí pravděpodobně v příštím roce, kdy se budou zároveň konat sněmovní volby. Vláda, která nastoupí do Strakovy akademie v roce 2014, tak bude moct rovnou začít s plněním úsporných opatření vyžadovaných finanční ústavou. A to se ČSSD, která si na úspěch ve volbách věří, moc nelíbí. „Je to takové trošku pokrytectví, že to chtějí hodit až na tu další vládu,“ řekl na konci srpna stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).
Dá se proto předpokládat, že hranice 45 procent se při projednávání ve sněmovně posune o několik procentních bodů výš, pravděpodobně o pět. To v absolutních číslech znamená o 200 miliard korun vyšší dluh.
„Finanční ústava je tak klíčový parametr, že její přijetí má svou hodnotu, eventuálně i pokud bychom tu hranici museli zvednout,“ reagoval na výtky opozice ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Také premiér dnes zopakoval, že vláda je připravena s opozicí jednat. „Tato dluhová brzda má smysl z hlediska svého dlouhodobého působení, to znamená nejen v horizontu této nebo příští vlády,“ podotkl Nečas.
Na stát bude dohlížet Národní rozpočtová rada
Ale zpět k původnímu návrhu vlády: Ještě těsnější kazajku dostane hospodaření státu při překročení hranice 48 procent. Tehdy bude muset vláda předložit vyrovnaný nebo přebytkový návrh rozpočtu, fondů a zdravotních pojišťoven. To stejné budou muset učinit i kraje a obce. V platnost vstoupí i zákaz přijímání nových závazků. Poslední krok nastane při prolomení hranice 50 procent, kdy bude muset kabinet požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
GALERIE
Petr Nečas autor: Dospiva Jakub, zdroj: ČTK
Finanční ústava také umožňuje vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. „Jsme přesvědčeni, že se to daňovému poplatníkovi vyplatí,“ konstatoval již dříve premiér. Členy rady budou podle návrhu volit poslanci, nezávisle na vládě.
Čím více hlídačů, tím lépe?
Náš „vlastní“ ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti prosazovaný premiérem je dokonce přísnější než evropský fiskální pakt, o který se v koalici vede spor. ODS se proto domnívá, že finanční ústava může bruselský dokument plně nahradit. Podobný názor má i hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Když bude existovat finanční ústava, tak už není nutné, abychom měli ještě nějaký fiskální pakt,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.
TOP 09 naopak argumentuje tím, že pokud jsou podmínky české finanční ústavy přísnější než ty evropské, není důvod stát mimo společnou dohodu. Stejný názor má například i analytik Patria Finance David Marek, podle kterého by podřízení se mezinárodním pravidlům posílilo důvěryhodnost českých veřejných financí.
„Přeci jen, čím více hlídačů fiskální disciplíny, tím lépe. V budoucnosti by se mohlo stát, že se k moci dostane populistická vláda, která by mohla začít rychle zvyšovat zadlužení, a bude-li mít dost sil v parlamentu, mohla by přepsat i domácí pojistku v podobě připravovaného zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ obává se Marek. V takovém případě by podle něj byl fiskální pakt poslední pojistkou.
Nejmenší koaliční strana LIDEM považuje přistoupení k fiskálnímu paktu za předčasné vzhledem k tomu, že Česko není součástí eurozóny. Zároveň to ale není něco, na čem by měla ztroskotat koaliční spolupráce. „Neměla bych s tím tak zásadní problém, abych kvůli tomu nechala padnout vládu,“ říká předsedkyně strany Karolína Peake. Zmínila v této souvislosti i původní dohodu koalice, podle které by přijetí fiskálního paktu mělo předcházet referendum o přijetí eura. S tím zase nesouhlasí TOP 09, která připomíná, že Česko se vstupem do EU zavázalo euro přijmout tak jako tak.
GALERIE
videogallery_304216