Česko a dotace z EU: Bereme stovky, odvádíme desítky

Praha - Z rozpočtu Evropské unie dostalo Česko minulý rok nejvíc peněz od roku 2004, kdy do ní vstoupilo. Země získala skoro 114 miliard korun - zpět do rozpočtu odvedla necelých 40 miliard. Hlavním důvodem loňského růstu jsou podle ministra financí Miroslava Kalouska příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Důležité je připomenout, že někteří tvrdí, že Česko unii spíše dotuje.

Česko zůstalo čistým příjemcem peněz z EU

Ministr financí Miroslav Kalousek

„ČR je tak dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU a od svého vstupu obdržela o čtvrt bilionu korun více, než zaplatila.“

Hlavním důvodem loňského růstu byly podle MF příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které dosáhly 81,3 miliardy korun a tvořily přes 70 procent celkových příjmů ČR z rozpočtu EU. „Toto významné navýšení objemu čerpání kohezních prostředků bylo primárně způsobeno obnovením čerpání některých operačních programů, hlavně OP Doprava a OP Životní prostředí.“

V roce 2011 byly kvůli problémům na české straně pozastaveny platby u operačních programů Doprava a Životní prostředí a u regionálního operačního programu Severozápad. Další významnou položku příjmů podle MF představovaly loni prostředky na Společnou zemědělskou politiku ve výši 29,7 miliardy korun.

Do konce roku 2012 se České republice podařilo vyčerpat všechny prostředky v souladu s pravidly EU a ČR tak o žádné prostředky ze strukturálních fondů a z Kohezního fondu nepřišla.

Čistá pozice Česka (v tomto případě vždy kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji) 

  • Rok a částka v miliardách korun
  • 2004 - 7,3
  • 2005 - 2
  • 2006 - 6,9
  • 2007 - 15,2
  • 2008 - 23,8
  • 2009 - 42,3
  • 2010 - 47,9
  • 2011 - 30,8
  • 2012 - 73,8

Riziko letos hrozí u dvou projektů

„Doufám, že budeme schopni splnit všechna časová pravidla stanovená Evropskou komisí. Drobné riziko hrozí u dvou programů,“ tvrdí Jan Gregor, náměstek ministra financí pro rozpočet.

Česko čistým plátcem? Možná pouze do pěti let

Podle europoslance Jana Zahradila se nicméně rychle blíží okamžik, kdy Česko začne do společné kasy více přispívat než z ní dostávat. „My jsme z nečlenských zemí eurozóny nejbohatší, jsme na nějakých 75 až 80 procentech vůči evropskému průměru,“ upozornil v březnu 2012 Zahradil. K Zahradilovi se tehdy přidal i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který řekl, že pokud se do této pozice Česko dostane, bude to právě úspěch členství v Evropské unii, že se nám tak daří.

  • Jan Mládek autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Karolína Peake autor: LN, zdroj: ISIFA

S čerpáním dotací byly problémy - padala kritika

Stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD) se v srpnu 2012 opřel do Nečasovy vlády kvůli problémům s evropskými dotacemi. Kabinet se prý pokouší zanechat po sobě skrytý dluh 200 až 300 miliard korun, který vznikne kvůli špatnému čerpání bruselských peněz. Zároveň kabinet obvinil, že dělá vše pro to, aby tento problém odložil do budoucnosti. Musela by ho tak řešit až nová vláda, která vzejde z voleb v roce 2014. U řady projektů podle Mládka Brusel kvůli špatným výběrovým řízením peníze nevyplatí. „Už v této chvíli se zdá, že to bude nejméně 30 miliard za dálniční stavby, což je dluh, který jde ještě za ministrem Řebíčkem,“ dodal tehdy.

Telefonát Jana Gregora (zdroj: ČT24)