Část zemí EU zavede daň z finančních transakcí, Česko ji odmítá

Brusel - Část zemí Evropské unie může společně zavést daň z finančních transakcí. Rozhodli o tom ministři financí EU. Eurokomisař pro daňovou politiku Algirdas Šemeta to označil za milník v celosvětové historii daní. Daň bude platit pro obchody s dluhopisy, akciemi a deriváty. Slovensko už dalo najevo, že se mu zavedení této daně zamlouvá. Plán zavést daň v celé unii ale pro odpor Británie, Česka i dalších zemí ztroskotal. Státy se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele.

„Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat,“ vysvětlil postoj český ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel hlasování. „Nejsme v tom zcela osamoceni,“ zdůraznil.

Britský premiér David Cameron před rokem uvedl, že Británie zablokuje zavedení daně z finančních transakcí, pokud tato daň nebude zavedena celosvětově. K jejímu schválení byl třeba souhlas všech 27 členských zemí. „Dokud se zbytek světa nedohodne, že ve stejný okamžik zavede takovýto typ daně, tak něco takového nepodpoříme,“ prohlásil tehdy premiér. 

Zavedení daně prosazovala především Francie a Německo

V lednu 2012 tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou rovněž „dělal reklamu“ svojí předvolební strategii pro nadcházející výběr nové hlavy státu, když zdůrazňoval právě potřebu zavedení daně z finančních transakcí. Merkelová s ním sice podle vlastních slov v principu daně souhlasila, ale odmítala „jednání na vlastní pěst“. 

Když nakonec plán zemí na zavedení takzvané Tobinovy daně v celé EU neprošel, část států se rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé „sedmadvacítce“. Použit byl třeba u evropského patentu. Možnost zahájit práci na principu posílené spolupráce musí schválit kvalifikovanou většinou EU.

Zapojit se hodlá prozatím jedenáct zemí. Jde o Německo, Francii, Estonsko, Belgii, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Rakousko a Itálii. Další země se mohou připojit k iniciativě později.

Nyní bude na Evropské komisi, aby vypracovala návrh, jak by daň mohla pro země účastnící se posílené spolupráce konkrétně vypadat. Pak se o tom opět budou bavit ministři financí i Evropský parlament. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly.

Česko zase bude chtít slyšet odpovědi na to, jaké dopady by zavedení daně v části unie mohlo mít na neúčastnící se státy.

Miroslav Kalousek o postupu Česka:

„Celá řada zemí má pocit, že daň z finančních transakcí je opatření, které jde proti hospodářskému růstu. A je naprosto nesmyslné si myslet, že je možné zavést dań z finančních transakcí v celé EU, to prostě nejde. Potom je ovšem nesmírně důležité vědět a znát všechny informace, jaký tato skutečnost bude mít dopad na jednotný evropský trh. A ty informace teď nemám, proto jsme se zdrželi.“

Vydáno pod