Čistý zisk ČEZu klesl v prvním čtvrtletí o 13 procent kvůli nižším cenám elektřiny

Energetická Skupina ČEZ vykázala za první čtvrtletí letošního roku meziroční pokles zisku o 13 procent na 8,7 miliardy korun. Ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) klesl o pět procent na 19 miliard korun. Stály za tím nižší realizační ceny vyrobené elektřiny. Uvedla to společnost v tiskové zprávě. Podle analytiků překonaly oznámené výsledky očekávání trhu. 

ČEZ oznámil, že navýšil výrobu v oblasti nové energetiky, kam patří větrné, fotovoltaické a malé vodní elektrárny. V těchto zdrojích vzrostla výroba o 18 procent, zejména díky akvizici větrných elektráren v Německu na konci roku 2016, ale i díky nárůstu výroby ve větrných parcích v Rumunsku.

Skupině se dařilo zvýšit prodej koncovým zákazníkům. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 26 procent, prodej elektřiny o tři a prodej tepla o dvě procenta.

Daniel Beneš

Daniel Beneš

předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

„Nejvýznamnější událostí za uplynulé čtvrtletí z pohledu celoročních výsledků byl úspěšný prodej akcií MOL a souběžný výkup konvertibilních dluhopisů. (…) Z pohledu roku 2017 jako takového očekáváme celoroční pozitivní příspěvek prodeje akcií MOL a souvisejících operací do účetního čistého zisku Skupiny ČEZ ve výši 4,5 miliardy korun.“

Daniel Beneš

předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

Skupina navzdory poklesu zisku za čtvrtletí upravila celoroční očekávání očištěného čistého zisku, a to především díky prodeji akcií společnosti MOL. „ČEZ upřesnil letošní výhled očištěného čistého zisku z původně stanoveného intervalu 12 až 17 miliard korun na rovných 17 miliard korun, což hodnotíme pozitivně, když jsme očekávali upřesnění výhledu k hranici 15 miliard korun,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Upozornil, že ČEZ ve čtvrtletí zaúčtoval také pozitivní dopad dohody o narovnání se společností Sokolovská uhelná, jenž činil 0,7 miliardy Kč. „Tento příznivý vliv jsme nepředpokládali,“ dodal.

Tržby stouply díky Temelínu

Společnost ve čtvrtek informovala, že tržby dosáhly v prvním čtvrtletí 52,8 miliardy korun, což bylo oproti loňsku zhruba o dvě procenta více. 

„Hlavní zásluhu na vyšších tržbách měla vyšší výroba elektrické energie především v jaderné elektrárně Temelín, která běžela bez odstávek, a zvýšené využití uhelných elektráren. Růst tržeb pak limitovaly i nižší průměrné nasmlouvané prodejní ceny silové elektřiny,“ uvedl analytik Komerční banky Richard Miřátský. 

Dodal, že ziskovost společnosti pokračovala v propadu i v prvním kvartálu. Ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) klesl o pět procent na 19 miliard korun. Provozní zisk (pokles na 11,7 miliard z loňských 12,97 miliard korun) překonal podle analytika očekávání trhu. Čistý zisk pak klesl méně, než se očekávalo.

Jak dál v Bulharsku

Generální ředitel společnosti Daniel Beneš okomentoval možný prodej aktiv ČEZu v Bulharsku. Uvedl, že skupina si v nejbližší době zřejmě vybere z nabídek potenciálních zájemců tři nejlepší, s jejichž předkladateli bude dále jednat. ČEZ má podle něj „docela dost“ nabídek, které jsou zajímavé.

Záměr zmapovat zájem o bulharská aktiva oznámil ČEZ v lednu. Společnost má problémy s bulharskými úřady a loni v červenci zahájila proti zemi mezinárodní arbitráž.