Úrokové sazby zůstávají v Česku rekordně nízko. Zvyšování může přijít ve třetím čtvrtletí

Bankovní rada České národní banky nechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka počítá prognóza s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a následně i příští rok.

Video Studio ČT24
video

Guvernér Jiří Rusnok po jednání bankovní rady ČNB

„Bankovní rada se jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni,“ prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok. Následné zvyšování sazeb bude podle Rusnoka podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.

Aktuální jednání rady bylo prvním měnovým po ukončení oslabování koruny 6. dubna. Centrální banka takzvané intervence zahájila v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace s cílem držet kurz koruny nad hranicí 27 korun za euro. Nyní je kurz volný a v posledních dnech se koruna obchodovala kolem 26,90 korun za euro.

Koruna ve čtvrtek k euru po jednání centrální banky oslabila. V 17 hodin se obchodovala na 26,85 Kč/EUR, byla tak proti středečnímu závěru o sedm haléřů slabší. Vůči dolaru česká měna naopak o dva haléře posílila na 24,53 Kč/USD, vyplývá to z údajů serveru Patria.cz. Korunu podle Tomáše Vlka z Patria Finance ovlivnilo právě jednání centrální banky, i když ke změně politiky nevedlo. „Během konference kurz české měny několikrát měnil směr a koruna je ve výsledku slabší,“ uvedl.

ČNB je podle informací z jednání spokojená s vývojem koruny po konci intervenčního režimu a nemá důvod zasahovat. Guvernér Jiří Rusnok označil současnou úroveň kurzu za velmi mírné posílení. Pokud by taková situace měla trvat déle, tak podle něj bude logické zvýšit úrokové sazby. „Rozhodně jsme to ale nevyhodnotili tak, že by to bylo naléhavé, a vyžadovalo to rozhodnout dnes,“ uvedl guvernér.

„Očekávání pro růst sazeb ČNB jsou nyní klíčovým faktorem vývoje kurzu koruny. Pokud by se ukázalo, že ČNB nakonec plánuje rychlejší zvyšování úrokových sazeb, mohlo by to korunu výrazněji podpořit,“ míní Marek Dřímal z Komerční banky. Podle Vladimíra Pikory z Next Finance jsou ale sázky na brzký růst úrokových sazeb „bláznivé“, a to i za předpokladu, že koruna výrazně neposílí.

Podle Radka Pavlíčka ze skupiny Roklen část investorů spekulovala, že by ČNB mohla překvapit s dřívějším navýšením úrokových sazeb, což by vedlo k posílení koruny. „Neoprávněné spekulace vedou k oslabení koruny k 26,84 Kč/EUR,“ poznamenal.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče má na uvažování ČNB výrazný vliv nastavení měnových podmínek v eurozóně, které ECB svou politikou nákupů aktiv a skrze zápornou depozitní sazbou udržuje na velmi uvolněné úrovni. „ČNB proto zpřísňování své politiky skrze růst svých úrokových sazeb nemůže uspěchat,“ řekl.

Pokud nezačne koruna posilovat, můžou sazby podle ekonoma vzrůst dřív

Silnější koruna měla podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela centrální bance pomoci tlumit inflační tlaky v ekonomice.

„To se zatím neděje, a tak bude muset centrální banka brzy sáhnout k dalším opatřením. Jejím hlavním nástrojem jsou nyní úrokové sazby. Očekáváme, že k prvnímu zvýšení sazeb po více než devíti letech dojde ještě letos ke konci roku. Jestli koruna nezačne posilovat, ke zvýšení sazeb by dokonce mohlo dojít již v srpnu,“ uvedl.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.