Zpracovatelský průmysl pokračuje v silném růstu. Blahodárný vliv má podle ekonoma oživení v EU

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v dubnu nezměnily, když index PMI zůstal na březnových 57,5 bodu. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Index tak podle IHS Markit signalizuje, že český zpracovatelský sektor stále výrazně roste.

Výroba velkoobjemových přepravníků značky ZVVZ
Zdroj: ČTK Autor: Václav Pancer

„Silný růst prvního čtvrtletí roku 2017 podle výsledků PMI v dubnu pokračoval. Další expanze výroby a nových zakázek jsou v souladu s předpovědí společnosti IHS Markit,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Růst výroby podle indexu zrychlil nejvíce za téměř tři roky, přičemž aktuální růst trvá již devět měsíců. Nové zakázky vzrostly nejrychleji od května 2014. Rozpracovanost stoupla nejrychleji od ledna 2016.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mimo jiné napomáhá silný růst exportních objednávek. Podobně hovoří i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Na český průmysl příznivě působí zejména velmi dobrá hospodářská dynamika v eurozóně, která vytváří velmi slušnou poptávku po domácí produkci,“ zmínil Zeisel. „Probíhající ekonomické oživení eurozóny a potažmo EU má na českou průmyslovou výrobu blahodárný vliv,“ dodává hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v dubnu pokračovala v růstu a je nejvýše za šest let.

Průmyslníci musí počítat s rostoucími cenami vstupů 

Podle Kovandy optimistické vyhlídky českých průmyslníků dále sílí, ačkoli si uvědomují potenciální úskalí nadcházejícího vývoje. „Zejména jde o růst cen vstupů, jako jsou železo, ocel nebo měď, a o rostoucí mzdové tlaky pramenící z kritického nedostatku vhodných pracovních sil,“ uvedl Kovanda. Ceny vstupů vzrostly druhým nejrychlejším tempem za šest let.

Podle Jáče je pak ještě příliš brzy na to, aby se na sentimentu výrobců nějak viditelně projevilo ukončení kurzového závazku, k němuž ČNB přistoupila právě počátkem dubna. „Dopady tohoto kroku asi zatím nadále nebudou viditelné, neboť koruna zůstává po ukončení závazku poměrně stabilní a pro tuzemské výrobce a exportéry by tak její chování nemělo představovat problém,“ dodal Jáč.