Praha – Češi zůstávají věrní tradici svého nejznámějšího vynálezce Járy Cimrmana – jeho současní pokračovatelé by se za své výkony vůbec nemuseli stydět. Vloni se jim dařilo – přihlásili více než 2 800 patentů a užitných vzorů, neboli „malých patentů“. To je o třináct procent víc než v roce 2011. Nejčastěji se jednalo o vynálezy v dopravě, chemii a stavebnictví.
Českým vynálezcům se daří – loni přihlásili o 13 procent patentů víc
Celkem loni na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) přišlo 973 žádostí o patent a dvakrát tolik žádostí o užitné vzory. Mnohem víc než v předchozích letech. Ve srovnání s vyspělými státy nicméně Česko v mezinárodní ochraně svých nápadů zaostává.
Místní vynálezci přitom mají na co navazovat – v tuzemsku vznikly takové vynálezy jako například kontaktní čočky či lodní šroub. V posledních letech pak patenty ochránily třeba polohovatelná nemocniční lůžka, výzkumy profesora Antonína Holého nebo nanovlákna z liberecké univerzity.
Patent ale nepředstavuje automatickou cestu k úspěchu. „My ve fázi podání přihlášky nedokážeme rozeznat, jak úspěšný patent bude,“ přiznává Eva Schneiderová, ředitelka patentového odboru na ÚPV.
GALERIE
videogallery_296584
K úspěchům českým vynálezcům významně pomáhají i univerzity – jen vloni stály za čtvrtinou všech žádostí o patent. Třeba již zmiňovaná Technická univerzita v Liberci má na kontě asi stovku patentů. Nejnovějším je roztok s kationty stříbra, který dokáže zničit viry, bakterie i plísně. Už se chystá do světa. „O licenční práva projevila zájem celá řada jak českých, tak zahraničních firem,“ pochvaluje si vedoucí vědeckého týmu Irena Lovětínská Šlamborová.
INVESTICE DO VĚDY A VÝZKUMU V ČESKU:
Česká republika začala významně investovat do vědy a výzkumu – jen za posledních 12 měsíců přesáhly výdaje 70 miliard korun.
Z této částky šlo deset procent – tedy celkem 7 miliard korun – do medicínského výzkumu. Například Ústav experimentální medicíny AV ČR v loňském roce do medicínských výzkumů investoval přes 138 milionů korun.
„Každý lék opravdu stojí neskutečné peníze, protože do nich musíme počítat i výzkum. Tohle všechno když spočítáme, tak je to mnoho milionů i miliard korun, než je vyvinut nějaký složitější lék, který se dostane do klinické praxe,“ říká ředitelka ústavu Eva Syková.
Díky rekordním investicím do vědy a výzkumu se Česko umístilo spolu se Slovinskem na předních příčkách mezi unijními nováčky. Například české firmy investují dvakrát více než podniky v Polsku nebo osmkrát více než na Slovensku.
„Český stát poměrně významně investuje do výzkumu a vývoje v porovnání s ostatními členskými státy unie. Do roku 2010 to šlo ze státního rozpočtu a v roce 2011 jsme poprvé zaznamenali výrazný nárůst prostředků jdoucích z EU,“ říká Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu a vývoje ČSÚ.
Balíček peněz na výzkum pro státní instituce vyčleněný ze státního rozpočtu rozděluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Soukromým firmám pak rozdělují prostředky jednotlivé grantové komise. České firmy se ale nespoléhají jen na příspěvky od státu – investují i vlastní peníze, například do spolupráce s vysokými školami.