Koruna zlehka ukazovala svaly, větší vybírání zisků se ale očekává až se silnějším kurzem

Česká měna, den druhý po ukončení intervencí. Po osmé hodině ranní začala vůči euru oslabovat a před devátou se dostala až k hodnotě 26,73 Kč za euro. Od té doby naopak zahájila posilování, na nejsilnější hodnotu se dostala kolem 16:30, kdy bylo jedno euro za 26,53 koruny. K večeru koruna opět slábla a kolem 20:00 se pohybovala na hodnotě 26,58. 

Video Události
video

Události: Den po ukončení intervencí

Koruna, kterou zahraniční investoři (spekulanti) hromadně nakupovali během intervencí v naději na její pozdější posílení, tak ještě není dostatečně „zralá“ na výprodej. Podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera bude výrazněji vyprodávána až při silnějším kurzu. „Alespoň kolem 26 korun za euro,“ míní. To znamená, že vysoká volatilita kurzu koruny a případné skokové oslabení může teprve nastat v následujících dnech či týdnech.

Jak již uvedla ČNB, její strategie je nyní nechat trh se trochu projevit, nadechnout, rozběhnout se a sledovat. A pokud se nebude dít nic patologického, tak v prvních momentech nezasahovat.

„Samozřejmě pokud by docházelo k dramatickým výkyvům v delším období a tyto výkyvy by začaly ohrožovat makroekonomickou stabilitu České republiky, tak jsme připraveni případně zasáhnout. Ale kdy to bude a v jakém horizontu, kdy se ten trh ustálí, to je opravdu velká neznámá. Ale může to být v řádu týdnů,“ uvedl ve čtvrtečním Devadesátce na ČT24 ředitel měnové sekce České národní banky (ČNB) Tomáš Holub.

Analytici: V jakém momentu by ČNB zřejmě znovu zasáhla

V tuto chvíli bude ČNB patrně podle Seidlera tolerovat pohyby kurzu v rozmezí plus či minus pět procent, aniž by zasáhla a vstoupila na trh. To znamená, že krátkodobé pohyby koruny v rozmezí 25–29 korun za euro nebude mít ČNB potřebu korigovat. „Vyšší výkyvy by podle našeho názoru přinutily ČNB opět vstoupit na trh,“ říká Seidler.

Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová, bývalá členka bankovní rady ČNB, odhaduje podle výroků zástupců ČNB, že by centrální banka začala intervenovat na úrovni kolem 25 korun za euro. Což se podle Zamrazilové zdá nyní daleko. 

Ekonom Komerční banky David Kocourek připomněl, že z hlediska ČNB není žádná povinnost intervenovat. Dodal však, že členové bankovní rady se vyjádřili, že případnou volatilitu (kolísavost) kurzu koruny bude chtít ČNB eliminovat, protože nejistota neprospívá žádné ekonomice. „My ty hranice, za které by kurz koruny nechtěli pustit, odhadujeme na 25 CZK/EUR při posílení a 28 CZK/EUR při oslabení. U těchto hranic by se pravděpodobně objevily intervenční nákupy ČNB. Současný klidný vývoj kurzu ji ale pravděpodobně vyhovuje úplně nejvíce,“ dodal Kocourek.

Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová uvedla, že kurz koruny musíme vnímat jako jakousi „průtokovou“ veličinu.

„ČNB se rozhodne znovu vstoupit na trh, pokud kurz zůstane příliš dlouho příliš silný. Nebude tedy reagovat na jednorázové výkyvy, které budou mít trvání 24 hodin, i kdyby byly výrazné, ale bude reagovat i na menší výkyvy, pokud budou trvat déle. Umím si tedy představit třeba situaci, že by ČNB znovu, ale tentokrát už jen jednorázově, zaintervenovala, pokud by koruna zůstala dny třeba pod hodnotou 25,00 CZK/EUR,“ domnívá se Šichtařová.  

Analytici ING Bank se nadále domnívají, že trh v tuto chvíli nedostatečně zohledňuje budoucí růst sazeb ČNB. Díky příznivému vývoji tuzemské ekonomiky bude potřeba měnové podmínky utahovat. Samotná ČNB ve své poslední prognóze předpokládá do konce roku 2018 zhruba pětkrát zvýšení sazeb s očekávaným posílením koruny k 25,5 koruny za euro.

„I obecně předpokládané posílení koruny v letošním roce tak bude vyžadovat dle našeho názoru zvyšování sazeb. Prozatím předpokládáme jedno zvýšení sazeb v letošním roce a dvě v roce příštím,“ říká.

ČNB v únoru provedla intervence za 220 miliard korun

Česká národní banka v únoru v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu utratila zhruba 220 miliard korun za nákup eur. Jde po letošním lednu o druhý nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce února tak ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,5 bilionu korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v pátek centrální banka zveřejnila. 

Režim devizových intervencí, který ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR, tento čtvrtek ukončila. Centrální banka tak nebude bránit posílení koruny pod hranici 27 Kč/EUR a bude tolerovat zvýšenou rozkolísanost kurzu koruny. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka si nyní měna musí najít rovnovážnou úroveň, která by odrážela základní parametry české ekonomiky. Během čtvrtečního odpoledne koruna zpevnila až na 26,56 Kč/EUR.

Podle analytiků celkově za intervence ČNB utratila zhruba dva biliony korun, protože v březnu podle nich musela intervenovat za asi 500 miliard korun. Důvodem nárůstu byl právě tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí a i údaje o rostoucí inflaci.

Podle ekonomů objem devizových rezerv tak zřejmě již k dnešku překonal hranici 70 procent HDP. „Celkově odhadujeme březnové intervence mírně přes 500 miliard korun. V letošním roce objem intervencí již překonal 1100 miliard a za celé období trvání kurzového závazku ČNB intervence přesáhly 2000 miliard korun,“ uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že před zahájením intervencí byl objem devizových rezerv zhruba 20 procent HDP.

ČNB momentálně patří podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy k centrálním bankám s jedním z nejvyšších objemů devizových rezerv vůči HDP na světě. „Výše rezerv a hlavně tempo jejich růstu od začátku letošního roku bylo pro ČNB jedním z důvodů ukončení intervenčního režimu hned v prvních dnech druhého čtvrtletí,“ uvedl.

ČNB dlouhodobě tvrdí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. Ale i v tomto případě ČNB dlouhodobě uvádí, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.

„Přínos intervencí tady patrně byl, hovoří se o nějakých třech procentech HDP, maximálně tedy 150 miliard korun,“ uvedla Zamrazilová. Ale účetní přeceňovací ztráta z každé koruny bude podle ní činit nějakých 120 miliard korun. 

Šéfkomentátor časopisu Euro Pavel Páral řekl, že na přínos intervencí jsou různé názory. Objektivně vzato získali velkou finanční injekci exportéři. Upozornil však, že se výrazně nezměnila schopnost české ekonomiky růst a vytvářet nové hodnoty. Růst ekonomiky se po předchozím zrychlení opět zpomalil a naopak se zrychlila inflace. „Může se stát, že nyní místo deflace bude mít ČNB starost s inflací,“ řekl Páral. 

Novinář odhaduje, že kurz koruny bude oscilovat, bude velmi neklidný, ale „nečekám, že by nějak výrazně posiloval“. 

Devizové rezervy České národní banky vzrostly během března o 17 miliard eur. V korunách se zvýšily o 462,5 miliardy a vyšší byly i v dolarech. V korunách tak devizové rezervy ke konci března stouply na 3,3 bilionu korun.

Zamrazilová uvedla, že kurzový závazek už byl hodně přenošený, za posledního půl roku stouuply devizové rezervy o 50 miliard eur. Zatím se podle ní nepotvrdily scénáře, že by se koruna začala hromadně vyprodávat, „investoři si na zisky ještě postupně vyčkávají“. K možným budoucím nástrahám řadí právě volatilitu. Zatím je podle ní vidět, že převažující trend bude posilování koruny, jak se většina analytiků domnívala. 

Záznam ČNB: Udržování závazku neodpovídalo ekonomickým podmínkám 

Na jednání bankovní rady ČNB už minulý týden převažoval názor, že za současné situace neodpovídá udržování kurzového závazku makroekonomickým podmínkám. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který v pátek ČNB zveřejnila. Podle záznamu rada právě velkou část diskuse věnovala optimálnímu načasování konce kurzového závazku. Ten nakonec zrušila tento týden ve čtvrtek na svém mimořádném měnově-politickém jednání.

Podle záznamu z minulého týdne se členové rady shodovali v tom, že v zájmu zachování předvídatelnosti a věrohodnosti měnové politiky do budoucna je třeba dodržet tzv. tvrdý kurzový závazek, tedy neukončit používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí letošního roku.

„Byly přitom posuzovány možné přínosy a náklady konce kurzového závazku již počátkem druhého čtvrtletí ve srovnání s variantou jeho dalšího pokračování. Převažoval názor, že za stávající situace neodpovídá udržování kurzového závazku již nadále makroekonomickým podmínkám,“ uvádí záznam.

Pokračování závazku navíc mohlo podle diskuse členů rady posilovat rizika vzniku makrofinančních nerovnováh. Odklad ukončení o několik málo měsíců by navíc neposílil podstatným způsobem udržitelnost plnění inflačního cíle do budoucna, uvádí záznam.

Zároveň ale podle záznamu na jednání zaznělo, že pokračování kurzového závazku do poloviny letošního roku či déle, bylo ze strany ČNB avizováno. Navíc by umožnilo zohlednit další data i analýzy a celkově by zvýšilo pravděpodobnost, že se měnová politika nebude muset v dohledné době vracet k používání nekonvenčních nástrojů.