Nejvyšší nástupní platy mají studenti IT a bankovnictví

Mladí počítačoví experti nastupují do firem s platem průměrně 36 688 korun, zatímco banky platí absolventům zhruba 31 tisíc měsíčně. Zmíněné obory patří k těm, kde si vysokoškoláci mohou vydělat nejvíce. Vyplývá to z dat portálu Platy.cz, který obsahuje údaje od téměř 97 tisíc lidí.

Průměrný nástupní plat absolventa střední školy je podle portálu Platy.cz 20 621 korun, vysokoškoláka 28 746 korun. Více než 60 procent absolventů najde v Česku uplatnění do měsíce. 

Z pohledu nástupních platů se vysokoškolákům nejvíce vyplatí studovat ekonomické či technické obory a práva. Z oborů jsou žádané především informační technologie, strojírenství, farmacie, biochemie, absolventi ekonomických oborů dostanou nejvíce v bankovnictví a konzultačních firmách, roste hlad po jazykově vybavených ekonomech pro obchodování se zahraničím a v nadnárodních firmách.

Ze středoškolských oborů získají nejvyšší nástupní platy opět absolventi v IT oborech, ale také například ve stavebnictví a realitách. Z hlediska uplatnění jsou perspektivní především technické obory.

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2016 činila 29 320 korun. Medián, který představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj a druhá polovina zase nižší, byl 25 061 korun.

Platy absolventů se liší i podle regionů

Nejlépe jsou na tom již tradičně v Praze, kde průměrný nástupní plat středoškoláka je 23 554 korun a vysokoškoláka 31 763 korun. Středoškoláci se dále dočkají nejlepších nástupních platů v krajích Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském, na opačném pólu jsou kraje Olomoucký a Zlínský s nástupními platy pod 18 tisíc korun. U vysokoškoláků po Praze následují kraje Středočeský, Plzeňský a Vysočina, nejnižšího ohodnocení se čerství absolventi dočkají ve Zlínském kraji (22 598 korun).

„O oboru studia by neměly rozhodovat informace o tom, kolik by si v současné době studenti vydělali, ale to, zda je bude bavit a budou se mu chtít věnovat. Trend posledních let – hlavně něco vystudovat a raději obor, kde to bude snazší – vede k nedostatku dorostu v náročnějších disciplínách a přetlaku lidí s nevyužitým, nebo dokonce nevyužitelným vzděláním,“ uvedla ředitelka společnosti Profesia.cz Zuzana Lincová. Proto doporučuje nezapomínat na nabídku odborných škol a uvažovat i o řemeslných oborech, ve kterých se nynější děti mohou realizovat lépe než se všeobecným nevyhraněným vzděláním.

Žádaní jsou už i absolventi bez praxe

Zatímco ještě v roce 2014 hledali čerství absolventi bez praxe jen těžko uplatnění, nyní jsou skupinou, která je na pracovním trhu velmi žádaná. „Zaměstnavatelé, kteří čím dále tím více investují do proškolení nových zaměstnanců podle potřeb své firmy, vidí absolventy jako perspektivní posily, nezatížené návyky z předchozích zaměstnání,“ upozornila Lincová.

Častým argumentem pro odmítání absolventů bylo podle ní to, že nejsou ze školy připraveni pro praxi. Nyní firmy tento problém často překonávají díky užší spolupráci se školami, zvláště odbornými, takže vědí, jakým způsobem budou absolventi připraveni a co od nich mohou očekávat.