Konec intervencí se blíží. O tom, jaký to bude mít dopad na kurz koruny k euru, diskutovali ekonomové, podnikatelé a politici na Žofínském fóru. Většina firem je však již na uvolnění, které zřejmě nastane v následujících dnech, připravená.
Firmy se připravují na konec intervencí, zajišťují si kurz
Firmy se připravují na konec intervencí, zajišťují si kurz (zdroj: ČT24)
Firma Baest, která vyrábí nádrže, sila anebo tlakové nádoby a 65 procent výrobků exportuje do zahraničí se již například pojistila vůči tomu, aby po ukončení intervencí a případném posílení koruny tolik netratila. Dojednala si tak s bankou za kolik přesně budou v příštích měsících směňovat eura. Pojistili si zhruba polovinu veškerých tržeb v eurech. Zbytek budou směňovat za aktuální kurz.
„Většinu našich příjmů tvoří příjmy v měně euro, proto i s ohledem na končící termín intervencí jsme se zajišťovali a máme zajištěno nějakou očekávánou potřebu na druhé pololetí letošního roku a první pololetí příštího roku,“ vysvětluje ředitel firmy Baest František Kulovaný ml.
Podobně jako tady se na konec intervencí připravuje většina firem. Kurz u bank si nechalo zajistit zhruba 80 procent českých exportérů. „Je pravda, že analytici konstatují, že to zajišťování dělají na delší dobu, než je běžné. Je vidět, že vývozci myslí hodně dopředu, že tuší, že podnikatelské prostředí se změní v Evropě i mimo Evropu a že s tím pracují,“ konstatuje náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
obrázek
Podle některých ekonomů by mohla koruna po konci intervencí postupně posílit až na 25 korun za euro. Jak se ale bude hýbat těsně po uvolnění kurzu, zatím není jasné.
Možnosti jsou podle člena představenstva Conseq Lukáše Váchy v podstatě dvě. Buď to půjde nahoru, nebo dolů. První možnost, a to ta v současné době pravděpodobnější, že kurz v horizontu dvou měsíců posílí na hranici 25 až 26 korun za euro. To by bylo dobré pro domácnosti. Vyloučená ale není ani druhá možnost, že koruna oslabí. To je dáno tím, že korun je na trhu hodně.
Podle ekonomů by centrální banka mohla ukončit intervence už na začátku dubna. Jak konkrétně to oznámí, ale není jasné. Dopředu však s největší pravděpodobností přesný okamžik konce intervencí neřekne.
obrázek
Česká exportní banka (ČEB) loni poprvé za 12 let nežádala o žádné dotace ze státního rozpočtu. Čistý zisk banky dosáhl 418 milionů korun. Na úterním Žofínském fóru k exportu to řekl generální ředitel banky Karel Bureš. V roce 2015 měla banka ztrátu 141 milionů korun.
Podle zprávy, kterou v únoru projednala vláda, klesl podíl problémových úvěrů ČEB se selháním dlužníka na konci loňského roku na zhruba 43 procent.
Na konci roku 2015 tvořily nestandardní, pochybné či ztrátové pohledávky banky 42,2 miliardy korun, tj. 51,8 procenta. „Za rok 2016 se podle předběžných výsledků očekává pokles podílu úvěrů se selháním k hranici zhruba 43 procent,“ uvádí zpráva.
- Nesplácené pohledávky pocházejí z let 2007 až 2011 z budování skláren, továren a elektráren, kterým posílali stroje a vybavení čeští výrobci.
- Některé problematické obchodní případy z tohoto období vyšetřuje policie.
Na základě požadavku ČEB z ledna 2016 vláda schválila bance dotaci na krytí ztráty z podpořeného financování za poslední čtvrtletí 2015 ve výši 3,82 miliardy Kč. Šlo o úhradu ztrát, které bance vznikly v souvislosti s nesplácením úvěru na stavbu elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu.
Nepříznivě se nyní vyvíjí projekt výstavby elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya v Turecku, který financuje ČEB a který je pojištěn EGAP. Úvěr činí zhruba 13 miliard Kč, nesplacená výše jistiny dosahuje 11,7 miliardy Kč. Pojistná angažovanost EGAP je 16,1 miliardy Kč.
Saldo agrárního zahraničního obchodu ČR by se do roku 2020 mělo dostat na nulu. Na Žofínském fóru to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Loni se schodek agrárního zahraničního obchodu prohloubil o 3,3 miliardy korun na 22,6 miliardy.
„Můj cíl je do roku 2020 dostat se v rámci salda na nulu. Nebýt zemí, která má záporné saldo v oblasti agrárního obchodu,“ uvedl ministr. Konkrétní opatření Jurečka neuvedl, řekl pouze, že Česko nevyužívá svůj exportní potenciál a neumí na řadě trhů využít některých výhod ve svůj prospěch. Jde například o historickou znalost výrobků „Made in Czechoslovakia“ v řadě zemí.
Uložit