Mýtné na německých dálnicích české řidiče zabolí. Hlavně ty, kteří jezdí dieselem

Spolkový sněm rozhodl o zavedení poplatků na dálnicích pro osobní auta. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají tamní dálniční síť.

Video Zprávy ve 12
video

Zpravodaj ČT: Zavedení mýta se může ještě zkomplikovat

Placení za německé dálnice by se od roku 2019 mělo vztahovat i na cizince, tedy i na české řidiče. Majitelé aut registrovaných v zahraničí budou platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd. Ještě letos chce Německo vypsat výběrové řízení na provoz systému.

Zavedení dálničních poplatků podporovala bavorská CSU, která s návrhem přišla. Pro hlasovala sesterská CDU i koaliční SPD, která svým poslancům ve středu doporučila mýtné pro osobní auta podpořit. Proti jsou dlouhodobě Zelení a Levice, kteří návrh označují za protievropský, finančně nejistý a zavádějící nové hranice.

Video Studio ČT24
video

Expert: Každý by měl promyslet, jakým autem do Německa pojede. Na dovolenou v Německu bych vyrazil letos

Podle ministra dopravy Alexandera Dobrindta (CSU) jsou chystané dálniční poplatky pro osobní auta spravedlivým, evropským a ekologickým řešením. Jeho prostřednictvím se na financování německé infrastruktury budou podílet ti, kteří ji používají. Řešení je podle něj evropské proto, že naplňuje principy subsidiarity, tedy rozhodování o veřejných záležitostech na nejnižším stupni veřejné správy, a dostalo se mu souhlasu Evropské komise. A konečně ekologické je proto, že zvýhodňuje majitele nejekologičtějších vozů.

Proti zavedení mýta pro osobní auta protestovaly i příhraniční země ze Spolkové rady. Obávají se, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo obchod a spolupráci. Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd. Není vyloučeno, že kvůli tomu Spolková rada uplatní právo námitky, což by zavedení mýtného mohlo ještě zkomplikovat.

Německo očekává, že mýtné vynese ročně 14 miliard korun

Německé dálnice budou i nadále patřit k nejlevnějším v Evropě. Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun). Německo bylo poslední velkou evropskou zemí, která pro osobní auta dálnice dosud nezpoplatnila.

Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019 pozmění trasy Čechů jedoucích na dovolenou. Snaha vyhnout se poplatku na německých dálnicích bude nejzřetelnější u zimních dovolených, kdy lyžaři z tuzemska směřující do rakouského Innsbrucku nebo na sever Itálie budou stále častěji využívat trasu přes jižní Čechy. Změna postihne i cesty Čechů do Skandinávie, kdy zejména majitelé karavanů budou častěji využívat trasu přes Polsko.

Petr Vomáčka

mluvčí Ústředního automotoklubu

Dálniční známka bude elektronická a řidiči si ji budou moci koupit na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. Musí přitom uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, bude jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.

„Norma brutálně rozlišuje na benzín a naftu. A to postihne české motoristy, u nás je hodně aut dieselových. Německo je náš největší importér a služebních cest do Německa je hodně. Teď budou firmy promýšlet, jakým autem do Německa pojedou,“ tvrdí dopravní expert Robert Šťastný.

Jsem přesvědčený, že německé mýtné diskriminační je. Bude se řešit analýza toho, co Němci skutečně schválili. Pokud budou na stole argumenty, mohli bychom se k žalobě připojit.  Požádal jsem ministra dopravy, aby byl v tomto směru aktivní.

Bohuslav Sobotka

premiér

S tím souhlasí i mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka. Podle něj se Češi, kteří jezdí na nákupy do Drážďan, raději dálnicím vyhnou. Lidé dojíždějící pravidelně do Německa si ale budou stále častěji pořizovat ekologičtější auta.

Ministr dopravy Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). 

Spuštění mýta se může odložit až na příští volební období

Ani páteční schválení zákona o mýtném nemusí znamenat, že poplatky začnou platit. Spolková rada sice o mýtném rozhodovat nebude, může ale svolat tzv. dohodovací výbor a tím uvedení zákona v platnost zpomalit a přesunout až za volby v září. Pak hrozí, že se nová vláda proti mýtu postaví.

Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo do praxe.

 

Video Studio 6
video

Studio 6: Ani schválení mýta nemusí znamenat, že začne platit

„Mýto je vlajkovou lodí bavorské CSU. Kancléřka Angela Merkelová sice před volbami říkala, že za její vlády se mýto zavádět nebude, pak ale potřebovala sestavit koalici a mýtné se dostalo do koaliční smlouvy. S podmínkou, že finančně nezatíží neměcké řidiče,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po několika týdnech se obě strany dohodly na kompromisu.

I nový návrh ale počítá s tím, že dálniční poplatky, byť nižší než v prvním návrhu, budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Zahraniční řidiči možnost kompenzace mít nebudou.

Nový předpis proto kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči cizincům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou, se skepsí na něj hledí i Česko. Premiér Bohuslav Sobotka rovněž označil zavedení mýtného v Německu za diskriminační a Česko by se mohlo připojit k žalobě dalších zemí.

Z našeho pohledu je německé mýtné protiprávní.

Jörg Leichtfried

rakouský ministr dopravy