Francouzi stále vévodí největším vývozcům agrárních produktů v Evropě. Přesto zemědělci už několik let mluví o krizi a řada z nich se začíná přiklánět k názoru nacionalistky Marine Le Penové, podle kterého jim pomůže odchod z EU. Dlouhodobě se přitom Francie drží na špici zemí, která čerpá nejvíc podpory pro agrární sektor.
Le Penová vábí i francouzské farmáře. Z EU přitom mají největší dotace
Řada francouzských zemědělců se začíná přiklánět k Le Penové (zdroj: ČT24)
Zemědělec Yoann Vetu chová krávy necelých deset let. Stihl za tu dobu zažít ve svém odvětví už čtyři velké krize, naposledy kvůli ruskému embargu. Podobně jako většina jeho kolegů vidí budoucnost velmi černě.
„Krize známe důvěrně a nemůžeme se z nich dostat. Politici o tom možná hodně mluví, ale nic nedělají,“ tvrdí Vetu.
O hlasy se teď přetahují prezidentští kandidáti, kteří navštívili pařížský zemědělský salon. Příležitost nechat se vyfotit s krávou nebo s kůzletem v náručí, popřípadě alespoň ochutnat to nejlepší ze zemědělských výrobků si na výstavě nenechal ujít žádný z prezidentských kandidátů. Nejvíc času tam strávila Marine Le Penová.
Od ledna 2011 je předsedkyní Národního sdružení (do 1. 6. 2018 Národní fronty), třetí největší politické strany ve Francii, a od roku 2004 také poslankyní Evropského parlamentu.
Už v roce 2012 kandidovala v prezidentských volbách, v prvním kole obdržela 17,9 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek, jakého kdy dosáhl kandidát Národní fronty v dané situaci.
Volá po kontrole evropských národních hranic nebo omezení imigrace. Dříve také uvedla, že pokud by se v roce 2017 stala francouzskou prezidentkou, chtěla by vystoupit z eurozóny a znovu zavést národní měnu frank.
Marine Le Penová
„Musíme naši zemědělskou politiku víc pofrancouzštit, abychom si uchovali kvalitu výrobků,“ prohlásila Le Penová.
Zatímco před patnácti lety zemědělci Národní frontu na výstavě vypískali, nyní slyší na návrhy kandidátky krajní pravice Le Penové, která by chtěla po vzoru Velké Británie uspořádat referendum o vystoupení z EU. Podle průzkumů dá Le Penové svůj hlas 35 procent zemědělců.
Peníze z EU pro francouzské farmáře
Její odpůrci však tvrdí, že se jim pouze snaží nahnat strach, když zdůrazňuje škodlivost Evropské unie. „Ve skutečnosti je to naopak. Pokud existuje sektor, ve kterém Evropa hraje opravdu důležitou roli, pak je to právě zemědělství,“ podotýká starosta Plessy Bernard Lebeau.
Francouzi dostávají největší díl z evropských zemědělských fondů, ročně 9 miliard eur (skoro čtvrt bilionu korun). Průměrně to vychází na třicet tisíc eur pro každé francouzské hospodářství. Pro některé farmáře to znamená skoro polovinu příjmů.
- Ve finančním roce 2012 představovaly finanční úhrady Evropského zemědělského záručního fondu 44 miliard eur. Francie z toho získala skoro dvacet procent prostředků. Zhruba třináct procent získalo Španělsko a dalších dvanáct procent pak Německo. Oproti tomu Česko v té době čerpalo necelá dvě procenta. Výše úhrad pro největší příjemce se v jiných letech výrazně nemění.
Pokud by se vzal v potaz největší zemědělský fond, ze kterého čerpají Francouzi přes osm miliard eur, získávají tak pětinu všech prostředků. Druzí největší příjemci Španělsko a Německo mají oproti tomu mezi deseti a patnácti procenty.
Češi pak berou zlomek peněz, ale objem byl v minulosti mnohem nižší, což bylo dáno i nastavením podmínek, když do Unie vstupovali. Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí.
Takové postavení pro zemědělce z České republiky a dalších devíti nově vstupujících zemí si v roce 2002 vymohla právě Francie. Nižší dotace pro unijní nováčky byly hlavní podmínkou Francouzů, že budou s rozšířením nakonec souhlasit.
- Rok 2007
Francie - 8,860 miliardy eur
Španělsko - 5,693 miliardy eur
Německo- 5,259 miliardy eur
Česko - 310,6 milionu eur - Rok 2008
Francie - 8,324 miliardy eur
Španělsko - 5,476 miliardy eur
Německo- 5,101 miliardy eur
Česko - 382,6 milionu eur - Rok 2009
Francie - 9,037 miliardy eur
Španělsko - 6,068 miliardy eur
Německo - 5,888 miliardy eur
Česko - 506,2 milionu eur - Rok 2010
Francie - 8,672 miliardy eur
Španělsko - 5,925 miliardy eur
Německo - 5,565 miliardy eur
Česko - 591 milionů eur - Rok 2011
Francie - 8,753 miliardy eur
Španělsko - 5,806 miliardy eur
Německo - 5,521 miliardy eur
Česko – 667,5 milionu eur - Rok 2012
Francie - 8,574 miliardy eur
Španělsko - 5,785 miliardy eur
Německo - 5,434 miliardy eur
Česko - 768,5 milionu eur - Rok 2013
Francie – 8,603 miliardy eur
Španělsko - 5,828 miliardy eur
Německo - 5,355 miliardy eur
Česko – 838,1 milionu eur - Rok 2014
Francie – 8,332 miliardy eur
Španělsko - 5,585 miliardy eur
Německo - 5,197 miliardy eur
Česko – 892,8 milionu eur - Rok 2015
Francie - 8,316 miliardy eur
Španělsko – 6,114 miliardy eur
Německo - 5,175 miliardy eur
Česko – 911,7 milionu eur - Zdroj: Evropská komise
Pozn.: Údaje z let 2007-2012 vycházejí z finančních zpráv o EAGF. Od roku 2013 jsou uváděna čísla z výročních zpráv o aktivitě v zemědělství a rozvoji venkova.
Názory na tehdejší pohnutky Paříže se různí. Velkou roli nepochybně sehrál strach tamní vlády ze zvýšení konkurence, ale řada expertů rovněž upozorňuje, že společnou zemědělskou politiku EU by po rozšíření Unie o deset států už nebylo možné financovat. Obzvláště kvůli tomu, že do EU vstoupilo s dalšími státy i Polsko, kde zemědělství tvoří velkou část tamní ekonomiky. Vlády vstupujících států nicméně nastavená pravidla stvrdily v přístupových smlouvách.
Postupně se však pozice nových států zlepšovala. V roce 2005 se dostali na 30procentní úroveň a o rok později to bylo již 35 procent. Od roku 2007, kdy zemědělci dosáhli na 40 procent výše plateb ve starých členských státech, se tento podíl každý rok zvyšoval o deset procent.
- Objem prostředků ve společné zemědělské politice (SZP) činí posledních dvacet let okolo padesáti miliard eur každý rok. Podíl na celkových výdajích EU se ale snižuje. Zatímco v osmdesátých letech to bylo 70 procent, v posledních letech podíl klesl na 40 procent.
- Část peněz pak jde formou Evropského zemědělského záručního fondu (European Agricultural Guarantee Fund /EAGF/), část pak putuje z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development /EAFRD/).
- Součástí prvního fondu jsou přímé platby, které slouží stabilizaci příjmů zemědělců a dlouhodobé životnosti zemědělských podniků. Jsou vázané na dodržování bezpečnostních norem, norem v oblasti ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Tvoří více než 70 procent celkových výdajů SZP.
- Vedle toho se peníze z prvního fondu používají na tržní opatření. Pokud například dojde k náhlému poklesu poptávky z důvodu zdravotní výstrahy nebo poklesu cen kvůli dočasně nadměrné nabídce na trhu, může Evropská komise aktivovat opatření na podporu trhu. Představují přibližně 5 procent celkových výdajů SZP. Část těchto prostředků jde také na propagace zemědělských produktů nebo projekty směřující do škol.