Investice do podílových fondů lidi stále láká. Majetek ve fondech loni vzrostl o 50 miliard

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v roce 2016 na 432 miliard korun, informovala Asociace pro kapitálový trh. Fyzické osoby drží 82 procent majetku. Podle analytika společnosti Partners Martina Mašáta je růst dán i přesunem peněz z běžných účtů, za což může také pokles úroků z vkladů směrem k nule.

„Růst ukazuje na změnu preferencí domácích investorů, která se již blíží situaci v západní Evropě,“ řekl předseda asociace Jan D. Kabelka. Objem peněz v podílových fondech převyšuje majetek spravovaný pojišťovnami, stavebními spořitelnami nebo penzijními společnostmi, doplnil místopředseda asociace Martin Řezáč.

Loňské tempo nicméně bylo v meziročním srovnání mírnější. Objem v podílových fondech v roce 2016 stoupl o třináct procent (49,98 miliardy korun), o rok dřív to bylo o dvacet procent (65,34 miliardy korun).

Konzervativní typ investic zůstává stále vysoký. Nárůst majetku zaznamenaly dluhopisové fondy (o 12 miliard korun), smíšené fondy (19,3 miliardy korun), nemovitostní fondy (6,2 miliardy korun), akciové fondy (11,9 miliardy korun) a fondy fondů (2,3 miliardy korun). Naopak pokles aktiv se projevil u fondů peněžního trhu (minus 1,1 miliardy korun) a strukturovaných fondů (minus 800 milionů korun).

„Růst spravovaných peněz je vedle obecného nárůstu cen finančních aktiv dán zvýšeným přesunem prostředků z běžných účtů klientů bank do podílových fondů, za což může pokles úroků z vkladů směrem k nule a neochota bank dále spravovat zůstatky na účtech, což je dáno regulací a záporným výnosem státních dluhopisů,“ komentoval čísla analytik společnosti Partners Martin Mašát.

Dluhopisy pod nulou neslibují výnos. Růst těchto fondů je překvapivý, míní analytik

Určitě podle Mašáta nepřekvapí pokles peněz ve správě peněžních fondů, které svým nastavením nemohou konkurovat ani nízkoúročeným vkladům u bank. Růst v dluhopisových fondech je spíše překvapením, protože výnosy kvalitních dluhopisů se nyní pohybují pod nulou, tudíž neslibují žádný výnos.

U akciových fondů je růst aktiv logický, a to i díky solidní výkonnosti. Smíšené fondy jsou pouze mixem zmíněných čistých strategií, podotkl. „Spektrum smíšených fondů je široké, jeho konzervativní část se blíží dluhopisovým fondům,“ poznamenal Řezáč. 

Podle serveru Penízenavíc.cz vydělaly nejvíce akciové fondy, které si v průměru připsaly výnos téměř sedm procent, ale solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem necelých čtyř procent. Naopak konzervativní fondy peněžního trhu byly v průměru na nule.

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v Česku patří skupina České spořitelny s majetkem klientů 109,5 miliardy korun, skupina ČSOB se 100,1 miliardy korun, skupina Komerční banky se 60,6 miliardy korun, skupina Conseq s 29,9 miliardy korun a skupina UniCredit Bank s 27,4 miliardy korun.