Lidé si objednali dluhopisy za rekordních 31 miliard korun

Praha – V rámci podzimní emise spořicích státních dluhopisů zatím ministerstvo financí eviduje objednávky za necelých 31 miliard korun. Potvrdil to mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. To je téměř dvojnásobek toho, co si lidé objednali při letošní jarní emisi. Podle Jakoba je nutné objednávky uhradit do pondělí 19. listopadu. Včera byla pro zájemce o české spořicí dluhopisy poslední možnost si je objednat. Ministerstvo financí totiž kvůli rekordnímu zájmu zkrátilo objednací lhůtu, která měla původně trvat až do konce listopadu. Dluhopisy vydá ministerstvo 12. prosince.

Objednávky přijímalo více než 1 400 poboček České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, J&T Banky a České pošty. Česká pošta, která nabízela dluhopisy poprvé, eviduje 1 988 objednávek za 417 milionů Kč. U ČSOB klienti objednali dluhopisy za zhruba 13 miliard korun, největší zájem byl o tříleté dluhopisy. Česká spořitelna přijala téměř 21 300 objednávek za necelých 11,3 miliardy korun a Komerční banka za 6,5 miliardy korun. 

Prodej dluhopisů začal v pondělí 5. listopadu. Ministerstvo financí termín prodeje kvůli velkému zájmu občanů zkrátilo do pondělí 12. listopadu. Úřad původně plánoval podle Strategie řízení a financování státního dluhu prodat dluhopisy maximálně za dvacet miliard korun.

Zájemci si mohli pořídit prémiový dluhopis s tříletou splatností a průměrným ročním výnosem 2,77 procenta, pětiletý kuponový dluhopis s průměrným ročním výnosem 3,22 procenta, pětiletý reinvestiční spořicí dluhopis s ročním výnosem 3,41 procenta, 1,5letý diskontovaný dluhopis s výnosem 2,05 procenta a sedmiletý protiinflační dluhopis. Ten je úročen podle míry inflace.

Čechy láká zajímavý výnos a nízká míra rizika

Spořicí státní dluhopisy nabízí podle odborníků občanům, občanským sdružením i některým institucím zajímavý výnos s relativně nízkou mírou rizika. V delším časovém horizontu také mohou peníze ochránit před inflací. Žádné výrazné reálné zhodnocení peněz ovšem podle expertů od státních dluhopisů očekávat nelze.

Z pohledu případného rizika jsou na tom dluhopisy podle šéfredaktora serveru Investujeme.cz Petra Zámečníka obdobně jako vklady v bankách nebo družstevních záložnách. „Dluhopisy ale nabízejí nižší výnosy, než jaké nabízejí srovnatelné produkty bank a družstevních záložen,“ upozornil. 

  • V rámci jarní emise si lidé objednali a zaplatili spořicí státní dluhopisy za 15,3 miliardy korun. Ministerstvo financí plánovalo prodat v rámci emise dluhopisy za deset až 20 miliard korun. Ministerstvo lidem nabídlo pětiletý kuponový a reinvestiční spořicí dluhopis, 1,5letý diskontovaný dluhopis a sedmiletý protiinflační dluhopis. Největší zájem projevili Češi o krátkodobé 1,5leté diskontované dluhopisy.
  • Loni na podzim v rámci pilotní emise si koupili investoři dluhopisy za 20,4 miliardy korun. Plány počítaly s maximálně dvaceti miliardami.

„Pro občany je výhodou to, že mají k dispozici další investiční příležitost s poměrně nízkým rizikem, výhodou pro ministerstvo financí je diverzifikace investorské báze při dluhovém financování,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Vysoká poptávka a pokles tržních úrokových sazeb dávají podle něj prostor k tomu, aby u příští emise spořicích dluhopisů také klesl nabízený výnos, a tedy i náklady na financování státního dluhu.   

Státní rozpočet totiž bude podle obchodního ředitele společnosti Conseq Lukáše Váchy u těchto dluhopisů platit z každé půjčené miliardy korun zhruba o 20 milionů na úrocích více, než kdyby si MF půjčilo standardní cestou. Jde tak podle něj v případě podzimní emise o zhruba 600 milionů korun ročně. 

Od válek po ministerstva

První tištěné dluhopisy se ve světě objevily v 17. století a sloužily k financování válek. Jejich vydávání se ale v Evropě rozšířilo až o století později. V Československu se první dluhopisy objevily v roce 1918 - šlo o tak zvanou národní půjčku a lidé jejím prostřednictvím půjčili státu peníze na vznik ministerstev.

Státní dluhopisy jsou obecně považovány za velmi bezpečné investice. Přesto se už několikrát stalo, že státy půjčené peníze nevyplatily. Při měnové reformě v roce 1953 v Československu stát prohlásil všechny cenné papíry, tedy i dluhopisy, za neplatné.