Český průmysl loni zaznamenal tříprocentní růst, tempo z minulých let neudržel

Události: Vývoj průmyslu a stavebnictví (zdroj: ČT24)

Průmyslová výroba v Česku loni meziročně stoupla o 2,9 procenta. K růstu přispěl zejména automobilový průmysl, kovovýroba a výroba pryžových a plastových výrobků. Tempo je ale ve srovnání s předchozím výsledkem mírnější – za rok 2015 činil růst přes čtyři procenta. Stavební produkce se pak loni meziročně snížila reálně o 7,6 procenta. Klesla výstavba v oblasti bydlení i dopravních komunikací. Informoval o tom Český statistický úřad.

V samotném prosinci tuzemský průmysl zpomalil růst na 2,7 procenta z listopadového růstu o sedm procent, čímž kopíroval situaci na německém trhu, kde průmyslová výroba dokonce poklesla o necelá tři procenta.

„Podle ČSÚ se na meziročním růstu českého průmyslu nejvíce podílelo odvětví výroba a rozvod elektřiny, klimatizovaného vzduchu, plynu a tepla, což odpovídá nižším než průměrným teplotám. Výroba motorových vozidel tak byla odsunuta na druhou pozici,“ uvedl ekonom Komerční banky David Kocourek.

Dobrou zprávou je, že tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách meziročně vzrostly o 4,6 procenta. Průmysl tedy více prodává, než vyrábí. Poptávka je především ze zahraničí.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Za celý rok 2016 však průmysl pokračoval v růstu, i když mírnějším. Tržby z průmyslové činnosti byly v roce 2016 meziročně vyšší o jedno procento a nové zakázky proti předchozímu roku stouply o 4,5 procenta.

Průmysl byl podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nejvýznamněji tažen automobilovým sektorem, což byl jediný významný segment zpracovatelského průmyslu, který v roce 2016 svou produkci dále zvyšoval dvouciferným tempem.

Zeisel: Když nerostou hlavní obchodní partneři, tak ani český průmysl nemůže růst tak rychle (zdroj: ČT24)

„Jestliže za celý rok vzrostla průmyslová výroba o 2,9 procenta, tak pro letošní rok žádné zásadní zrychlení růstu neočekávám,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč s tím, že prostor pro zrychlení růstu naráží jak na vysokou základnu pro meziroční srovnání, tak na kapacity průmyslu samotného, dané například situací na trhu práce, tedy problémy sehnat kvalifikované pracovníky do některých odvětví.

„Za rok 2017 očekávám růst tuzemské průmyslové výroby okolo 3 procent anebo jen nepatrně více,“ dodal Jáč.

Stavebnictví v propadu, letos by mohlo být lépe

Příliš se pak nedařilo stavebnictví, jehož produkce se loni meziročně snížila o 7,6 procenta. V případě pozemního stavitelství, které zahrnuje byty a domy, šlo o pokles o 3,3 procenta, v inženýrském stavitelství, mezi které spadají silnice či železnice, pak dokonce o 16 procent. Počet zakázek stavebních podniků s padesáti a více zaměstnanci přitom vzrostl o 27 procent. Celková hodnota těchto zakázek byla nicméně meziročně nižší o 1,9 procenta. 

Vladimír Pikora z Next Finance podotýká, že počet zahájených bytů se loni meziročně zvýšil o 3,2 procenta, zatímco počet dokončených bytů byl meziročně vyšší o 8,9 procenta. „Developeři spíš dokončovali projekty, než by se pouštěli do nových,“ upozorňuje. V prosinci se ale podle něj trend otočil, veřejné zakázky směřující do infrastruktury klesají, zatímco výstavba domů roste.

„To se zrcadlí ve stavebních povoleních a počtu zahájených bytů. Stavební úřady vydaly meziročně o 13,5 procenta stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 21,1 procenta. Bylo zahájeno meziročně o 19,9 procenta bytů více. To je velmi povzbudivý trend,“ dodal Pikora.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: Prosinec byl v podstatě jediný, který se dostal do plusových čísel (zdroj: ČT24)

„Stavebnictví letos podle našeho odhadu vzroste o 1,7 procenta,“ míní Kocourek. „Ve srovnání s loňským rokem je to růst, ač relativně střídmý. Stavebnictví se bude letos moci spolehnout na dále rostoucí poptávku po bydlení a na vládní investice do infrastruktury, jejichž plány volební rok určitě podpoří,“ vysvětlil.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš by byl ale opatrný. „Co nás dělá rezervovaným z pohledu letošního roku, je vývoj veřejné zakázky. U zadaných zakázek je propad meziročně k poslednímu prosincovému dni poměrně dramatický,“ podotýká Matyáš. V roce 2008 přesahoval jejich objem 200 miliard korun, v roce 2015 to bylo 132 miliard a na konci loňského roku poprvé klesl pod 100 miliard.