Babiš jel do Bruselu, aby prosadil svou „obsesi“. Systém přenesení daňové povinnosti

S výhradami, které má Česká republika vůči podobě návrhu Evropské komise na obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti při výběru daně z přidané hodnoty (DPH), seznámil své kolegy z EU v Bruselu ministr financí Andrej Babiš. O možnost využívat obecný systém takzvané reverse charge velmi stojí nejen Česko, ale i Rakousko. Jiné země dnes ale na ministerském jednání daly najevo obavy z důsledků takového kroku.

„Jsem rád, že návrh byl konečně předložen a můžeme s ním začít pracovat,“ poznamenal Babiš, který kolegům připomněl, že reverse charge je jeho „obsese“ a mluví o ní od léta 2014. Na nevybrané DPH ztrácí EU ročně 160 miliard eur (přes 4,3 bilionu korun).

Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel daň neodvede a odběratel si ji nárokuje ve formě odpočtu. V současnosti mohou země mechanismus uplatnit za přísných podmínek výběrově.

Po jednání Babiš řekl, že cesta k prosazení změn a pak celého návrhu bude ještě „trnitá a složitá“. Česká republika už proto kvůli věci zorganizovala několik schůzek. O tématu v pondělí Babiš mluvil se slovinským premiérem Mirem Cerarem a ve čtvrtek večer s ministrem financí Edwardem Sciclunou. Rozhodný odpor vůči principu reverse charge během pátečního jednání Babiš nezaznamenal. „Myslím, že to je teritoriální problém, který se týká Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska,“ podotkl Babiš. „Pokud s tím nemá problém Německo, tak jsou obavy neopodstatněné,“ dodal.

Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Evropská komise, jež chystá celý nový evropský režim pro DPH, v prosinci splnila svůj slib z léta a s návrhem na poslední chvíli přišla.

Brusel systém podmiňuje žádostí o povolení ze strany komise

K překvapení Prahy a Vídně však návrh z konce roku neumožňuje použít systém přímo, ale až na základě povolení ze strany komise. Stát, který o povolení požádá, ale musí splňovat určité podmínky, jež jsou z českého pohledu velmi přísné. Rakousko na jednání upozornilo, že za daného nastavení návrhu by systém vůbec nemohlo použít.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici v debatě řekl, že návrh je otevřen všem zemím, umožňuje o spuštění požádat Česku i Rakousku a zároveň co nejméně ohrožuje fungování jednotného unijního trhu.

Andrej Babiš
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Babišovi podle jeho pátečního vystoupení na ministerské radě vadí tři konkrétní věci. Ministr nesouhlasí s tím, že by podmínkou souhlasu komise musela být určitá minimální výše nevybrané DPH. „To není přijatelné. Musíme se snažit všemi dostupnými způsoby vybrat veškeré daně, abychom mohli snižovat schodek i zadlužení,“ podotkl Babiš. Podle něj
je návrh z ekonomického pohledu špatně, protože znamená, že kolem 15 procent nevybrané DPH může být tolerováno.

Vadí mu také, že by už po půl roce mohla Evropská komise fungování systému v některé zemi zastavit. Podle Babiše to znamená nejistotu pro firmy a Praha žádá, aby takové rozhodnutí bylo na ministrech financí EU. Podle Moscoviciho je ale tato pojistka potřeba vzhledem k nejistým dopadům, které by zavedení obecného mechanismu v jedné zemi mohlo mít na jiné členské státy Unie. Například slovinská zástupkyně v diskusi varovala před rizikem přesunu podvodů do jiných zemí i před vyšší administrativou a náklady, které věc přinese.

Pro Česko je nepřijatelné i to, že obecný systém reverse charge by v zemi, která splní podmínky a získá povolení jej používat, měl skončit nejpozději v roce 2022. Babiš si myslí, že by tato možnost měla existovat až do chvíle, kdy v EU začne platit nový režim pro DPH.

O podobě návrhu nyní budou jednat experti členských zemí, maltské předsednictví EU chce věc ještě v první polovině letošního roku uzavřít. O daňových otázkách musejí unijní státy rozhodnout jednomyslně. Podporu snaze Česka návrh upravit a přijmout dnes kromě Rakouska daly najevo také Maďarsko, Slovensko a Německo. Právě německou podporu dnes Babiš označil za zásadní.