Praha - Výplata nemocenské je klasický instrument, prostřednictvím kterého stát pomáhá občanům v době nemoci. Jenže ani nemocenskou nevyplácí stát donekonečna. Co tedy dělat, když už na nemocenskou nemáme nárok, náš zdravotní stav se ale nelepší? Stát nám v takových případech může výplatu nemocenské prodloužit. Osvětlíme si také, jak je to s ukončením pracovního poměru v době nemoci.
Jak prodloužit výplatu nemocenské při dlouhodobé nemoci?
Doba, po kterou se nemocenská vyplácí, trvá v principu 380 dní a začíná dnem vzniku pracovní neschopnosti. Abychom ovšem předešli nedorozuměním, je nutno dodat, že plná výše 380 kalendářních dní platí pouze tehdy, pokud zaměstnanec před nástupem na aktuální nemocenskou nepobíral v posledních 190 dnech stejné dávky. Jestliže nemocenskou v tomto období čerpal, pak se mu oněch 380 dní podpůrčí doby krátí o tu dobu, kterou na nemocenské strávil v minulých 380 dnech.
Pokud člověk onemocní vážnou chorobou, může nastat situace, že ani plných 380 dní nemusí na uzdravení stačit. Jinými slovy: ačkoli už nemá nárok na nemocenskou, je stále práce neschopným. I na tyto případy zákon pamatuje.
Pojištěnec se ovšem musí sám o řešení své situace přičinit. Na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení musí podat žádost o prodloužení nemocenské. Po sepsání žádosti pojištěnec úřad zpravidla nemocného vyzve, aby se dostavil k posouzení svého zdravotního stavu odborníkem – lékařem posudkové služby.
Nemocenská bude nadále vyplácena při splnění dvou podmínek:
- Lékař posudkové služby sezná, že pojištěnec je nadále nezpůsobilý vykonávat pracovní činnost.
- Lékař dále konstatuje, že pojištěnec v dohledné době (maximum je dalších 350 dní) nabude pracovní schopnost. Pozor: zde se již nezkoumá, zda pojištěnec zvládne pouze své předchozí zaměstnání. (Typicky u horníka může lékař konstatovat, že v dalších 350 dnech pracovní schopnost nabude, nebude to ale taková schopnost, aby vykonával dřívější hornickou, fyzicky náročnou, profesi, ale například jinou méně náročnou.)
Prodloužení výplaty nemocenské si nelze nárokovat, záleží jen a pouze na rozhodnutí lékaře, který zkoumá zdravotní stav dosud práce neschopného pojištěnce. Kdyby žádosti pojištěnce o prodloužení podpůrčí doby nebylo vyhověno, zůstává tu ještě možnost požádat lékaře o potvrzení nezpůsobilosti zdravotního stavu. Potvrzení je nutno následně včas doručit zaměstnavateli, což je následně vnímáno jako jakási omluvenka, nicméně na výplatu nemocenské už nebude existovat žádný nárok.
Nemocenská a pracovní poměr na dobu určitou
Ani lidé, kteří jsou dlouhodobě nemocní a mají se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, se nemusejí bát. Pravdou sice je, že zaměstnavatel má právo ukončit i s nemocným zaměstnancem zaměstnanecký vztah ke dni, kdy končí smluvená doba trvání pracovního poměru. To ovšem nemusí výplatu nemocenské ohrozit, zaměstnavatel totiž platí jen prvních 21 dní nemocenské. Následně výplata dávek přechází na stát.
Nepříjemná situace nastává v těchto případech pouze tehdy, pokud zaměstnanci má skončit smlouva například 30. listopadu a on onemocní 29. listopadu. Tehdy samozřejmě může nastat situace, kdy zaměstnavatel smlouvu v souladu s právem ukončí k 1. prosinci a zaměstnanec tak za prvních 21 dní nedostane žádné peníze. Nárok na čerpání peněz od státu mu vzniká až od 22. dne nemocenské.