České zbraně jdou na dračku. Oblíbil si je i jordánský král

Uherský Brod - V Česku roste počet legálně držených zbraní, registrovaných jich je už 713 tisíc. Zbrojařský průmysl je jeden z mála, který prosperuje i navzdory ekonomické krizi. Například Česká zbrojovka zaznamenává poslední dobou největší tržby v historii. Boduje především na zahraničních trzích. Proč si české zbraně oblíbil i jordánský král? České televizi to v rozhovoru prozradil generální ředitel České zbrojovky Lubomír Kovařík.

O jaké vaše produkty je největší zájem? 

V současné době jsou to pistole, malorážky a zbraně určené pro ozbrojený sektor. Což je automatická puška Bren a Škorpion. Loni se nám podařilo vyrobit 180 tisíc kusů zbraní, letos bychom tuto hranici chtěli překonat a vyrobit 200 tisíc kusů zbraní. 

Jak si vůbec teď stojí český zbrojařský průmysl v porovnání se zahraniční konkurencí? 

Bohužel český zbrojařský průmysl ustoupil ze své slávy, kde byl někdy v 80. a 90. letech, a dostat se zpátky rozhodně není a nebude jednoduché. Nalhávat si, že místa, která jsme opustili, zůstala neobsazena zejména německými, francouzskými a jinými firmami, by bylo hodně liché. Česká zbrojovka ale určitě patří mezi první světovou pětku. 

Do jakých zemí nejvíc vyvážíte a kolik procent tvoří vývoz z vašeho obratu? 

Z celkového obratu asi 75 procent, protože Česká zbrojovka nedělá jen zbraně, ale i automobilovou a leteckou výrobu. Co se týká počtu kusů zbraní, asi 85 až 90 procent kusů jsme vyvezli do zahraničí. Takové ty top tři regiony jsou určitě USA, západní Evropa a jihovýchodní Asie. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Nedávno jste usilovali o kontrakt s Indií, o co vůbec jde a v jaké je to fázi? 

Indické ministerstvo obrany vypsalo výběrové řízení na dodávku útočných pušek a granátometů. My jsme jedni z mála výrobců na světě, kteří se této soutěže zúčastnili. V současné době jednáme o tom, že bychom nabídli indické armádě dodávku 66 tisíc kusů pušek a transfer na dalších 180 tisíc pušek. Dodávka je rozšířena asi o 5 tisíc granátometů. Jsme v nejužším výběru ještě s jednou firmou. 

Jak vůbec probíhá vyjednávání s takovou zemí, jako je Indie? 

Složitě, je to obrovská země. Česká republika z pohledu indického není veliká, na druhou stranu, Indové si váží technického umu a fundovanosti obecně západních zemí, Českou republiku nevyjímaje. 

Máte dceřinou společnost ve Spojených státech, jak se liší požadavky klientů v USA a v Evropě? 

Spojené státy patří k jednomu z našich hlavních odběratelů, ročně tam vyvezeme třetinu naší produkce. Americký trh je jiný v tom, že je hodně volnější a požadavky amerických zákazníků jsou trošku více o jednoduchosti zbraní, jsou obecně o vysoké kvalitě, vysoké preciznosti a pokud možno přiměřené ceně. Americký zákazník je více odvážný a více používá plastové a jiné materiály. Evropský zákazník je víc tradiční, víc chce dřevo a věci, které jsou tradiční v té lovecké sezoně. 

Rozhovor s Lubomírem Kovaříkem (zdroj: ČT24)

Vaši specialitou jsou i designové ručně ryté zbraně – kolik stojí taková věc?

Záleží na tom, co na té zbrani je. Cena se může pohybovat od 20 tisíc až po několik set tisíc korun, opravdu hodně záleží na použitých materiálech. 

Tyhle zbraně jsou i oblíbeným artiklem státních darů. Kteří světoví státníci mají vaši pistoli? 

Je jich hodně, asi by nebylo úplně korektní všechny jmenovat. Příklad: bývalý americký prezident Bush nebo jordánský král. Jeho excelence se rozhodla dávat naše zbraně se svým reliéfem jako státní dar Jordánského království všem významným návštěvám, takže tam se z nás stal velmi významný dodavatel. 

Když jste zmínil prezidenta George Bushe, jeho ochranka má taky vaše zbraně, je to tak? 

Ano, nechce se mi komentovat vyzbrojení jednotlivých ozbrojených složek. Ale ano, tuto informaci máme, že má naše pistole. 

Jak se srovnáváte třeba morálně s vaším byznysem? Přeci jen se podílíte na něčem, co má za účel ničit a zabíjet? 

Náš byznys je o tom, že vyrábíme zbraně pro ochranu. Vemte si, že naším hlavním odběratelem jsou zejména ozbrojené složky, jejichž primární určení je chránit, ochrana a ostraha, nikoliv aktivní napadání. Takže nemám s tím problém. 

Jste bývalý vojenský pilot, jak dlouho jste se tomu aktivně věnoval a jak na to vzpomínáte? 

Byla to rozhodně krásná doba. Létání je nádherná věc a létání mi chybí, bohužel jsem se mu nemohl věnovat příliš dlouho, protože moje kariéra začala po rozdělení republiky, kdy koncepce letectva ještě nebyla tak známá. 

Pomohla vám tahle zkušenost v něčem v současné práci? 

Určitě ano. Znám spoustu příslušníků Armády České republiky. A protože jsem absolvoval vojenské gymnázium a vojenskou vysokou školu v Košicích, tak jsem naučený na trošičku tvrdší režim v osobním životě.  

Začal jste se věnovat i myslivosti, je to proto, abyste si vyzkoušel výrobky vaší firmy?

Jednak proto, abych si to vyzkoušel, a jednak proto, že myslivost je kromě ozbrojených složek ta druhá velká oblast, na které my pracujeme. A myslím, že tam má mít člověk určité znalosti a zkušenosti k tomu, aby to mohl vykonávat. 

Než se jednačtyřicetiletý šéf České zbrojovky dostal ke zbraním, začínal jako vojenský pilot v armádě a po ukončení Vojenské vysoké letecké školy dosáhl hodnosti nadporučíka. V devadesátých letech ale přešel do civilního sektoru a čekala ho strmá kariéra. Začínal jako manažer účetní společnosti, už po roce se stal výrobním ředitelem ve Škodovce, kde se záhy vypracoval na generálního ředitele. Později prošel několika firmami, aby v roce 2006 zakotvil v České zbrojovce. Kvůli práci si tento udělal nedávno i zbrojní průkaz a začal se věnovat i myslivosti.