Míra nezaměstnanosti v prosinci mírně rostla. V průměru za celý rok je ale nejnižší za posledních osm let

Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci stoupla na 5,2 procenta z listopadových 4,9 procenta. Lidí bez práce přibylo o 18 618 na 381 373 uchazečů, což je ale nejnižší prosincová hodnota od roku 2008. Předloni v prosinci byl podíl lidí bez práce 6,2 procenta, oznámil Úřad práce ČR. Analytici podobný vývoj očekávali.

Podle Úřadu práce ČR (ÚP), který čísla oznámil, jde o běžný vývoj nezaměstnanosti ke konci roku, kdy se projevuje postupné ukončování sezonních prací. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž k 31. 12. 2016 skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedla generální ředitelka ÚP Kateřina Sadílková.

Nezaměstnanost během celého loňského roku podle ní kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezonní vlivy. V meziročním srovnání ale setrvale klesala a naopak rostl počet volných pracovních míst. „Situace na trhu práce se tedy, díky rostoucí ekonomice, dostala na hodnoty před hospodářskou krizí,“ dodala.

Video Události
video

Události: Vývoj na trhu práce a mezd

Analytici souhlasí, i podle nich byl mírný nárůst nezaměstnanosti v závěru roku tažen sezonními faktory, a není tedy nijak překvapivý. „Prosincová data ale zároveň potvrzují, že v české ekonomice je momentálně ze strany zaměstnavatelů hlad po pracovní síle: meziroční pokles míry nezaměstnanosti je doprovázen růstem počtu volných pracovních míst,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Počet volných pracovních míst ve srovnání s listopadem klesl o 2804 na 132 496. Přesto je to ale nejvyšší prosincová hodnota od roku 2007. Meziročně se počet volných pracovních míst zvýšil o 29 951.

Vedle rekordně nízké nezaměstnanosti se tak Česko může pochlubit velmi silnou nabídkou volných pracovních míst. Těch je nejvíce za posledních devět let a zřejmě nejde o rekord poslední, míní analytici. Na straně nabídky i poptávky po práci k tomuto tvrzení můžeme najít dva hlavní důvody.

„Jde především o fakt, že nabízené mzdy jsou z velké části neatraktivní. Ať už se jedná o pracovní místa s požadovanou kvalifikací, nebo především o ty pomocné, bez kvalifikace, kterých zaměstnavatelé nabízejí nejvíce. Příkladem budiž nabízené průměrné minimální mzdy u pomocných prací v těžbě a ve stavebnictví pohybující se okolo 12 tisíc, nebo pro pomocné dělníky do výroby s minimem okolo 14 tisíc hrubého. Jediná silně poptávaná profese, která se dostává s nabízenými mzdami přes hranici dvaceti tisíc, jsou řidiči,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek. 

Druhým důvodem, proč významná část pracovních míst zůstává ladem, se týká kvalifikovaných profesí. „Vzhledem ke struktuře nezaměstnaných a současně s danou strukturou našeho školství není kým tato místa vlastně ani zaplnit,“ dodává Dufek.

Nejvíce nezaměstnaných je stále v Ústeckém kraji

Z jednotlivých krajů byla v prosinci nejnižší nezaměstnanost v Praze, a to 3,4 procenta, předstihla tak Plzeňský kraj, kde byla nejnižší v předchozích měsících. Naopak nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, a to 7,8 procenta.

Z okresů byla nejnižší nezaměstnanost tradičně v Praze - východ a Rychnově nad Kněžnou, a to shodně 1,8 procenta. Následuje Mladoboleslavsko s 2,7 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenal úřad v okresech Karviná (10,3 procenta), Most (10,1 procenta) a Bruntál (9,5 procenta).

Nezaměstnanost klesla v prosinci ve třech regionech, a to v Praze, Mostě a Karviné, naopak v 74 okresech nezaměstnanost vzrostla.

Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 2,9 uchazeče. Největší nápor je na Karvinsku, kde je na jedno místo 15,9 uchazeče.

Míra nezaměstnosti letos  bude dál klesat, míní analytici 

Podle Dufka se nezaměstnanost ještě v důsledku sezonního vývoje vydá nahoru v lednu poté, co ti, kterým skončila práce v prosinci, zamíří na úřady práce. Od února se však nezaměstnanost začne opět snižovat. „Nakonec ekonomický růst by měl být i v letošním roce dostatečně silný na to, aby zajistil pozitivní trend na trhu práce, který se bude projevovat nejen snižujícím se počtem nezaměstnaných, ale i rychlejším růstem mezd,“ vysvětluje Dufek.

Podobný názor sdílí i ekonom Jáč. „Míra nezaměstnanosti bude meziročně klesat i letos, tempo poklesu se ale bude postupně snižovat. Vývoj nezaměstnanosti a vysoký počet neobsazených pracovních míst by zároveň měly napomáhat rychlejšímu růstu mezd v české ekonomice,“ říká. 

„Pokračující příznivý vývoj ekonomiky bude nezaměstnanost snižovat i v letošním roce. Vzhledem k její velmi nízké úrovni a nedostatku vhodné pracovní síly však bude její pokles ve srovnání s předchozími roky pomalejší a její průměrnou výši očekáváme na úrovni 5,2 procenta.“

Jakub Seidler

ekonom Komerční banky

Podíl nezaměstnaných již nicméně nebude podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela klesat tak prudce, protože zkrátka nemá k dalším výrazným poklesům prostor. Nicméně v průběhu roku by se měl podle něho ještě posunout pod 4,5 procenta.

„Nedostatek pracovní síly spolu se slušným ekonomickým růstem bude nadále udržovat vysoký růst mezd. Ve třetím čtvrtletí loňského roku se mzdy nominálně zvýšily o 4,5 procenta. V letošním roce očekáváme ještě o něco silnější hodnoty,“ říká Zeisel.