Vláda má navíc téměř 62 miliard. Otázka nyní zní, co s nimi

Politici ihned po zveřejnění rekordního přebytku rozpočtu začali řešit, jak naloží s téměř 62 miliardami korun. A každý z nich to vidí trochu jinak. Někteří chtějí umořit část státního dluhu, jiní využít peníze k vyšším investicím nebo k důchodové reformě.

Video Události
video

Vláda má navíc téměř 62 miliard

Tam, kde jsou zatím louky, se má začít v kuse stavět. Zahájení stavby jedné z nejdelších plánovaných dálnic, nového úseku D11 ve směru na Jaroměř, plánuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na začátek září. Úsek dlouhý 23 kilometrů chce dokončit do jara roku 2021. A stavby se rozběhnou i jinde. „Vypadá to, že bude rok, který je pro nás soutěžní a vyvrcholí tím, že se v druhé polovině bude spousta staveb předávat do realizace,“ vysvětluje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.

Mimo jiné slabší investice stojí za tím, že rozpočet skončil přebytkem. To se podle premiéra už letos opakovat nebude. Vláda počítá s meziročním navýšením investic o 25 miliard. „V roce 2017 se chceme soustředit na rozjezd dopravních staveb, které jsme v minulých letech připravovali,“ řekl premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.

Politici teď řeší, co udělají s přebytkem. Ministerstvo financí ho chce použít na splacení státního dluhu. „Myslím si, že když má někdo dluhy a má mimořádný příjem, tak zaplatí ten dluh,“ řekl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

To si myslí i TOP 09. Podle jejího předsedy Miroslava Kalouska teď vláda nemá na nic jiného. „Vzhledem k reálné schopnosti vlády investovat efektivně pokládám za nerozumné ty peníze utratit jenom proto, abychom je utratili,“ uvedl Kalousek.

Další sněmovní strany mají jiné návrhy

ČSSD chce peníze použít na vymazání letošního deficitu. „To by nám umožnilo, abychom i v roce 2017 hospodařili s vyrovnaným rozpočtem,“ poznamenal Sobotka.

Lidovci by zase část peněz dali na investice do odstranění ekologických zátěží nebo na podporu venkova. „Dopravní infrastruktura, datová infrastruktura, věda a výzkum a inovace tak, abychom byli připraveni na čtvrtou průmyslovou revoluci,“ vysvětluje místopředseda rozpočtového výboru Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

Občanští demokraté zase mluví o investicích a rezervách pro penzijní reformu. „Splácet dluhy se má, ale dnes jsme v době záporných úrokových sazeb,“ míní ekonomický expert strany ODS Jan Skopeček.

Komunisté vidí prostor pro úpravu platů a růst dávek. „Investovat do budoucího růstu a dopřát lidem také větší podíl z ekonomického růstu,“ říká ekonomický expert strany KSČM Jiří Dolejš.

Koalice se o využití přebytku rozpočtu bude bavit v pondělí, kdy se sejde koaliční rada. Poslední slovo pak bude mít sněmovna, která navržený postup musí schválit.