Ekonomika v roce 2016: Vylidněný trh práce a trvající oslabení české měny

Redakce webu ČT24 oslovila ekonomy a analytiky, aby vybrali grafy, které nejlépe demonstrují uplynulý rok v domácí ekonomice a v zahraničí. Průsečík na domácí půdě našla část z nich v oblasti trhu práce – ať už je to nejnižší nezaměstnanost v EU, nebo klesající počet žadatelů o práci na jedno volné místo. Jiný zase zdůrazňuje intervence ČNB vedoucí k oslabení koruny, které byly letos zatím nejvyšší, i když další upozorňuje, že to vede i k zájmu investorů o české státní dluhopisy.

Vývoj na trhu práce byl letos podle řady ekonomů a analytiků důležitou událostí. Z lednového průměru 6,4 procenta se míra nezaměstnanosti dostala v listopadu až na 4,9 procenta.

Makroekonomická analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká připomíná, že Česko se letos dostalo na špici zemí Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností.

„Ve vysoce průmyslových okresech se nezaměstnanost dostala dokonce až pod dvě procenta. Hospodářský růst české ekonomiky vytváří firmám dobrý základ pro rozšíření jejich produkčních kapacit a tedy i k vytvoření nových pracovních příležitostí,“ uvedla. 

Pozn. Metodika Eurostatu, respektive ČSÚ se liší od metodiky MPSV
Zdroj: Eurostat

Upzorňuje ale i na to, že počet kvalifikovaných pracovníků, kteří by nově vzniklé pozice mohli obsadit, je kriticky nízký, což firmy může odradit od jejich dalších investičních záměrů.

Analytik Next Finance Jiří Cihlář tak dává klesající míru nezaměstnanosti do kontrastu s klesajícím počtem uchazečů připadající na jedno volné pracovní místo. Zatímco ještě v lednu se o jedno místo ucházeli v průměru více než čtyři lidé, na podzim se jednalo o 2,6 uchazeče. V listopadu se číslo zase mírně zvedlo, byť nezaměstnanost ještě pokračovala v poklesu.

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo
Zdroj: MPSV

Také hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda si všímá toho, že situaci na trhu práce vítají zaměstnanci, ale přidělává vrásky na čele zaměstnavatelům. „O vhodné pracovníky se musí přetahovat, nejčastěji pochopitelně mzdovým přihazováním. Podle nejnovějších údajů, těch za třetí čtvrtletí, rostly mzdy v České republice meziročně o čtyři procenta v reálném vyjádření (po zohlednění inflace). Rychlejší růst vykázala reálná mzda naposledy roku 2009,“ příblížil.

Bariéry růstu produkce průmyslu
Zdroj: ČNB

„I tak však v české ekonomice zůstává vysoký počet volných pracovních míst, která se nedaří obsadit. V září jejich počet dokonce překonal hodnotu 140 tisíc, a vykázal tak nejvyšší úroveň od roku 2008,“ dodal a zdůraznil, že právě nedostatek zaměstnanců byl v letošním roce významově jedinou sílící bariérou růstu tuzemského průmyslu. „Naopak význam nedostatečné poptávky, charakteristické bariéry růstu uplynulých krizových let, poklesl na dlouhou dobu neviděnou úroveň,“ řekl Kovanda.

ČNB dala za rok poprvé na intervence více než tři sta miliard

S ekonomikou hýbou i intervence České národní banky, kterými oslabuje českou měnu a udržuje kurz na 27 korunách za euro. Jako důležité téma to zvolil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, který poukázal na to, že zatímco v první polovině roku byla aktivita ČNB na devizovém trhu s výjimkou ledna relativně nízká, situace se změnila po prázdninách, kdy očekávání konce kurzového závazku s následným posílením koruny odstartovalo silné spekulace, a ČNB tak musela jen během září a října intervenovat v objemu více než 200 miliard korun.

Objem devizových intervencí ČNB (mld. Kč)
Zdroj: odhady ING Bank za listopad 2016/ČNB

„Intervence samy o sobě nepředstavují pro ČNB ztrátu, protože ČNB za nově vytvořené koruny získá různá zahraniční aktiva. Problém pro ČNB nastane až poté, kdy koruna začne posilovat,“ upozorňuje Seidler. Dojde totiž k přecenění zahraničních aktiv, po posílení koruny budou mít korunovou hodnotu nižší.

„ČNB tak bude mít po posílení koruny z titulu intervencí posledních let účetní ztráty v řádech desítek miliard korun. ČNB sice tvrdí, že jí tato ztráta nevadí, jelikož jde jen o ztrátu účetní, na druhou stranu bude muset tuto ztrátu umazávat desítky let ze svých budoucích 'reálných' zisků, například úrokových zisku z devizových rezerv,“ dodal.

Kdyby tuto ztrátu centrální banka podle Seidlera neměla, mohla by dle současné legislativy své zisky posílat do státního rozpočtu. „Intervenční politika tak zcela jistě má své národohospodářské náklady a ČNB by měla v tuto chvíli lépe dokládat, že přínosy z intervencí jsou pořad vyšší než jejich náklady,“ uzavírá Seidler.

Výnosy z českých státních dluhopisů
Zdroj: ČNB

Důsledkem intervenční aktivity ČNB je vysoký zájem zahraničních investorů po bonitních českých státních dluhopisech, upozorňuje zase hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Výsledkem je jejich zdražování, respektive pokles výnosů. Výnos do splatnosti dvouletého státního dluhopisu se tak zejména ve druhé polovině roku pohyboval v hluboce záporných úrovních. Ve druhé polovině října klesl dočasně dokonce pod minus jedno procento. Český státní dluhopis se tak stal nejdražším na světě,“ komentoval Vejmělek.

Procento zajištěných exportérů
Zdroj: Průzkum ČNB a Svazu průmyslu/sezónní očištění: ČSOB

Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš si pak všímá toho, že exportéři jako by v roce 2016 zatím neměli strach z toho, že se pravděpodobně blíží konec intervencí (očekává se okolo poloviny roku 2017). „Podíl zajištěných exportérů proti kurzovému riziku byl mezi exportéry v průběhu druhého a třetího kvartálu 2016 historicky nejnižší. Nízké zajištění na rok dopředu může být důsledkem podceňování devizového rizika anebo odráží skutečnost, že exportéři přechází na přirozenou formu zajištění skrze platby v eurech nebo eurové úvěry,“ uvedl Bureš.

Ekonomika pod vlivem brexitu či Trumpova vítězství

Světové trhy či indexy často reagují bouřlivě na velké politické změny a náhlé společenské události a rok 2016 jich byl plný.

Kvůli celé řadě překvapivých událostí jako brexit, výsledky voleb v USA a pád italské vlády vyskočil na historická maxima globální index nejistoty hospodářské politiky, zmínil Bureš z ČSOB.

„Zajímavé je, že na rozdíl od minulosti s ním nešel ruku v ruce vzhůru tržní strach (indexy implikované volatility na akciových trzích jako například VIX). Proč tomu tak je? Jedním z vysvětlení může být, že trhy si užívají bezprecedentní podpory centrálních bank, a proto současné ceny nemusí věrně odrážet rekordní politická rizika,“ doplnil.

Nejistota hospodářské politiky a index strachu
Zdroj: Economy Policy Uncertainty / Yahoo Finance / ČSOB

„Britské referendum, italské referendum, americké prezidentské volby, puč v Turecku, teroristické útoky či prohloubení migrační krize jsou jen výčet událostí, které způsobily, že politická i ekonomická nejistota narostla v roce 2016 do nevídaných rozměrů,“ přidává se Milučká z Raiffeisenbank. „Postavení populistických stran v Evropě zesílilo a v příštím roce, kdy v několika evropských ekonomikách proběhnou volby, se může jejich vliv ještě zvětšit,“ upozorňuje.

Index ekonomické nejistoty
Zdroj: Macrobond

Ve všech případech se však politický otřes neprojevil úplně negativně. Například nálada britských průmyslníků je paradoxně lepší navzdory brexitu, vypíchl Vejmělek z Komerční banky.

„Výsledek britského referenda zamotal hlavu nejenom investorům, ale i průmyslníkům. Ukazatel PMI průmyslové aktivity odrážející náladu britských průmyslníků reagoval v prvních měsících na výsledek referenda pádem pod úroveň 50 bodů, tedy do pásma snižující se aktivity. Důvodem je jednoznačně zvýšená nejistota do budoucna. Podzimní měsíce ale byly ve znamení trendu naprosto opačného – aktivita v britském zpracovatelském průmyslu dokonce vystoupala na úrovně převyšující hodnoty před konáním referenda,“ uvedl.

Nálada britských průmyslníků
Zdroj: KB

Důvodem se podle něj stalo především výrazné oslabení libry, které zlepšuje cenovou pozici britských producentů na zahraničních trzích. „To je však dočasná berlička. Nejistota z budoucího uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií britským průmyslníkům svědčit nebude,“ varuje.

Dluhopisový zvrat

Kovanda z finanční skupiny Roklen pak ukazuje na konkrétní datum 11. červenec 2016, které bere za bod zvratu v oblasti dluhopisů. „Jeden z nejteplejších dnů letošního roku. V pražské Libni byl žár tak enormní, že poškodil tramvajové koleje a zastavil na několik hodin tamní provoz. Horečka ten den ale vrcholila i na světovém dluhopisovém trhu. A ne jen nějaká kratinká horečka. 11. červencem totiž podle některých analýz skončil takřka čtyřicetiletý růst cen dluhopisů,“ řekl.

„Pár týdnů po hlasování o brexitu se výnosy amerických třicetiletých dluhopisů propadly na svoji historicky nejnižší úroveň, méně než 2,1 procenta. Cena naopak vylétla nejvýše, protože v případě dluhopisů se vyvíjí inverzně vhledem k jejich výnosu. Na dně se tou dobou ocitly také výnosy dluhopisů jiných splatností, například desetiletých,“ vysvětlil.

Vývoj amerických dluhopisů
Zdroj: Fred.stlouisfed.org

Od té doby podle Kovandy výnosy rostou a po delší době sílí i tlak na vzestup úrokových sazeb napříč ekonomikami, například u hypoték, což se na konci roku projevilo i v českém prostředí.

Co změnu na dluhopisovém trhu způsobilo? „Evropská a japonská centrální banka krátce předtím v podstatě přiznaly, že jejich politika negativních úrokových sazeb nemá kýžený stimulující účinek,“ uvedl s tím, že pak došlo na brexit a Trumpa, který slíbil rozsáhlou fiskální expanzi, investici do infrastruktury a snížení daní.

„Jeho slib zapadl do již běžícího příběhu, kterým je ztráta víry trhů v účinnost stimulace prostřednictvím měnové politiky centrálních bank (viz neúčinnost záporných sazeb), a naopak sílící přesvědčení, že ekonomiku může podpořit spíše fiskální politika. Na výdaje ve fiskální oblasti je však třeba si půjčit, tedy vydat dluhopisy. Čím více dluhopisů bude, tím méně budou vzácné, tím nižší bude jejich cena a tím vyšší jejich výnosy. S touto vidinou se jich investoři zbavují. Právě už od 11. července…“ dodal.

Inflace v Polsku míří nahoru, centrální banka přitom měnovou politiku neuvolňovala

Úplně jiný pohled na světovou ekonomickou situaci nabídl Seidler z ING Bank, poukázal totiž na vývoj inflace v sousedním Polsku, která se po dvou letech dostala zpět do mírně kladných hodnot.

„Navzdory dvouleté záporné inflaci se však tamní ekonomika nezačala propadat do deflační spirály, jak v posledních letech s oblibou argumentuje řada centrálních bank. Záporná inflace byla totiž do velké míry způsobena propadem cen energií, což je takzvaný nákladový faktor, na který by měnová politika reagovat neměla. A to zejména v situaci, kdy se domácí poptávka vyvíjí příznivě. To byl také hlavní důvod, proč polská centrální banka svou měnovou politiku navzdory záporné inflaci neuvolňovala a nesnižovala své základní sazby,“ přiblížil.

Inflace v Polsku a ČR
Zdroj: Eurostat/ING Bank

Připomněl, že inflace v Česku byla v minulých třech letech poblíž nuly z obdobných příčin, zejména z titulu výrazného propadu cen ropy, zatímco domácí poptávka se v posledních letech vyvíjela nad očekávání dobře. Obloukem se tak Seidler vrací k problematice intervencí. Srovnání s Polskem totiž podle něj přináší otazníky nejen nad argumenty ČNB o možném vzniku deflační recese z titulu nízké inflace, ale také nad stálým odkládáním konce kurzového závazku, který měl původně skončit na začátku roku 2015.

Vývoj cen ropy brent
Zdroj: Investing.com

Pominout nakonec nejde ani energetický faktor v podobě ceny ropy, která se v průběhu roku vzpamatovávala z neochoty producentů ropy omezovat svou těžbu. Cihlář z Next Finance tak zdůrazňuje cestu ropy z méně než třiceti dolarů za barel, kam se propadla v úvodu roku, k hladině 55 dolarů, kam ji koncem roku vytlačila i dohoda kartelu OPEC s dalšími zeměmi, jež by měla trhu ulevit díky omezení produkce. 

Vydáno pod