Češi více pijí – mléko. Omezili alkohol a pečivo

Češi loni snědli více masa, ovoce a mléčných výrobků a vypili více mléka, nealkoholických nápojů i minerálních vod. Naopak omezili konzumaci pečiva. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu. 

Video Události
video

Češi omezili alkohol a pečivo

 „I když spotřeba minerálek a nealkoholických nápojů meziročně vzrostla, stále je pod úrovní rekordního roku 2008. Tehdy dosáhla svého vrcholu, a to 297 litrů na osobu za rok. To je o 47 litrů víc než loni,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

K poklesu spotřeby pak došlo u brambor, zeleniny a alkoholických nápojů.

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka k tomu řekl, že zvýšená poptávka po mléčných výrobcích, ovoci, masu i zdravějších potravinách, jako je rýže nebo ovesné vločky, potvrzuje trendy v nakupování a vypovídá také o lepší ekonomické situaci českých domácností.

„Pozorujeme zvýšený zájem o české potraviny, potraviny od malých regionálních dodavatelů a s tím ruku v ruce jdoucí vzestup takzvaných farmářských prodejen. Lidé si za plnohodnotnější potraviny rádi připlatí,“ dodal Juračka. 

Jaká je soběstačnost

Statistici došli k závěru, že Česko je soběstačné ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru i piva. 

ČSÚ disponuje nepřerušenou řadou údajů o spotřebě od roku 1948, které ukazují na oblibu potravin v jednotlivých dekádách.

V 50. letech se nejvíce jedly výrobky z mouky a brambor, pro šedesátá léta byla typická zelenina. V 70. a 80. letech nastala podle statistiků éra masa, živočišných tuků a vajec. Po listopadové revoluci 1989 se trh otevřel a škála potravin začala být mnohem rozmanitější. 

Do dat statistiků se započítávají i potraviny, které si lidé koupí, ale pak je nesnědí a vyhodí. Podle Hrbka se nyní připravuje evropská metodika, podle níž by tyto údaje mohly být oficiálně měřeny.

Loni lidé v Česku více jedli i kroupy, ječnou krupici, ovesné vločky a rýži. Méně si dopřávali chleba a další pečivo. 

Hrbek se domnívá, že velký podíl ve spotřebitelských trendech mají cizinci a cestovatelé, kteří si rozšiřují jídelníček zahraničními recepty, například větší spotřebou zeleniny a ovoce. Vliv by mohli mít i známí kuchaři, kteří vaření zajímavé stravy popularizují.