Praha – Odchod zadlužených zemí z eurozóny je jedinou možností, jak rychle vyvést Evropu z dluhové krize a opět nastartovat hospodářský růst. Myslí si to alespoň chilský ekonom Carlos Cáceres Contreras. Jako bývalý šéf centrální banky a ministr financí Chile za režimu Augusta Pinocheta má zkušenosti s hlubokou depresí ekonomiky i odpisem část státního dluhu.
Pinochetův bankéř: Řecko, Španělsko a Itálie by měly opustit euro
Buď výrazné škrty a drastické snižování platů, nebo odchod z eurozóny – to jsou podle Cácerese Contrerase jediné možnosti, z jakých mohou zadlužené země eurozóny při svém boji s dluhy a s krizí vybírat. Cáceres Contreras by jim přitom spíše doporučoval druhou možnost. „Pokud by si je nesnížili a zůstali v eurozóně, bude počet nezaměstnaných dál růst. Já bych tedy preferoval jinou měnu,“ podotkl Cáceres Contreras.
Odchod z měnové unie přitom není jen otázkou Řecka. Pokud by Řecko opustilo eurozónu, tvrdě by to zasáhlo Itálii a Španělsko. Odchod Řecka by totiž vyostřil paniku na trzích, a tudíž zvedl i rizikové příplatky, které investoři žádají za nákup španělských a italských dluhopisů. To by pro ně znamenalo bolestivou ránu a spustilo by to řetězovou reakci.
„Když vaše hospodářství roste o 1 procento a platíte úroky z dluhu 6, 7, 8 procent, tak se s tím žít nedá. To je stejné jako u člověka, který má měsíční splátky bance větší než celý plat. Dluhy se dají platit, jen když rostete,“ zdůraznil Cáceres Contreras. „Veřejný a soukromý dluh Španělska je asi 300 procent HDP. A ani s úroky okolo 4 procent se to nedá platit,“ dodal.
Rozhovor s Carlosem Cáceresem Contrerasem (zdroj: ČT24)
Problémem Evropy není euro
Cáceres Contreras je nicméně přesvědčen o tom, že hlavní problémy eurozóny netkví v euru samotném. „Když se díváte na evropskou situaci zvenčí, vidíte, že Evropa se potýká s dvěma typy krize. Zaprvé je to zadluženost, zadruhé konkurenceschopnost a růst ceny práce. Evropský sociální stát zabraňuje lidem, aby zvyšovali svoji produktivitu. Je potřeba deregulovat ekonomiku, aby mohla Evropa konkurovat Číně, Japonsku, Spojeným státům, Latinské Americe,“ upozornil.
Obavy podle něj vzbuzuje také plán Evropské centrální banky nakupovat dluhopisy zadlužených zemí. V budoucnosti by to podle něj mohlo zvýšit inflaci. „Zatím se to nakupuje do rezervy, ale jednoho dne to budou muset utratit. A hrozba inflace ve Spojených státech i v Evropě je reálná,“ konstatoval.
Carlos Cáceres Contreras
V 80. letech působil jako prezident chilské centrální banky, ministr financí a ministr vnitra. Chilskou ekonomiku řídil v době, kdy vinou deprese propadla zhruba o 14 procent. A v relativně krátké době se jí tamní centrální bance a vládě podařilo z krize vyvést. Vypořádat se Cáceres Contreras musel s tvrdou devalvací měny i s přechodem vojenského režimu v demokracii.