EET naostro. Co přináší pro podnikatele a co pro zákazníky?

Po měsíci testování se diskutovaná a kritizovaná elektronická evidence tržeb spouští v ostrém režimu. S prvním prosincem ale zatím vzniká povinnost evidovat tržby pouze lidem, kteří podnikají ve stravovacích a ubytovacích službách. Zatímco restaurace nebo penziony se musely na elektronickou evidenci připravit, zákazníkům žádná nová povinnost nevzniká. Přinášíme přehled důležitých změn.

Video Studio 6
video

EET odstartovalo

Ministerstvo financí si od zavedení elektronické evidence slibuje, že se omezí šedá ekonomika, zamezí daňovým únikům a narovná tak podmínky mezi podnikateli platícími daně a těmi, kteří je neplatí.

Základním principem EET je neustálé propojení se servery daňové správy, každá vydaná účtenka má být ihned registrována. Až na výjimky, například pro provozovny v místech bez připojení k internetu nebo u prodeje zboží a služeb v dopravních prostředcích, má vše fungovat online, v reálném čase. Veškeré podrobnosti najdou zájemci na stránkách etržby.cz, které připravila Finanční správa.

EET se aktuálně týká zhruba čtyřiceti tisíc podnikatelů, kteří spadají do první vlny. Spouštění evidence totiž probíhá po fázích a jako první zákon vymezuje stravovací a ubytovací služby. EET tak nyní musí mít krátkodobá ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště či ubytovny a provozovny pro účel stravování. Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se však do evidence zapojí až od března 2018.

V běžném režimu musí mít podnikatel zařízení technicky vybavené tak, aby v okamžiku uskutečnění evidované tržby odeslalo prostřednictvím internetu požadované údaje o tržbě serveru Finanční správy a vystavilo účtenku s unikátním kódem zákazníkovi.

Zákon nepředepisuje využití konkrétního zařízení, takže to může být jak pokladní systém, tak i počítač nebo mobilní zařízení propojené s tiskárnou. Někteří tak mohli využít už existující nástroje, další si je museli pořizovat zcela nově, ceny přístrojů se pak liší. 

Podnikatelé z řad fyzických osob si v souvislosti s EET budou moci odečíst jednorázovou slevu na dani za rok (respektive zdaňovací období), ve kterém poprvé zaevidují tržbu. Mimořádná sleva na dani z příjmů činí v základu pět tisíc korun, Finační správa ale dodává, že „nejvýše do částky kladného rozdílů mezi 15 procenty dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka“.

Pro funkční spojení s Finanční správou je nutné mít autentizační údaje, které umožní přihlášení na portál správce daně. Po přihlášení si podnikatelé na portále zaevidují své provozovny a vygenerují certifikát, který nainstalují do pokladního zařízení. Podnikatelé, kterým vznikla povinnost evidovat od prvního prosince, by tyto údaje už měli mít.

Doklad se specifickým kódem

V běžném provozu musí podnikatel vydat zákazníkovi vždy účtenku a na ní uvádět vedle fiskálního kódu také své daňové identifikační číslo, označení provozovny a pokladního zařízení, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celkovou částku tržby, bezpečnostní kód poplatníka a údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. 

Pokud se pokladnímu zařízení v důsledku technické závady, dočasného výpadku nebo prostého zhoršení úrovně přenosu nepodaří navázat spojení v mezní době odezvy, která je ze zákona nejméně na dvě sekundy, nemusí pokladna čekat na odezvu z Finanční správy a podnikatel vystaví účtenku, která nebude obsahovat fiskální identifikační kód (FIK). Místo něj musí obsahovat podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o tržbě však musí podnikatel i tak elektronicky odeslat nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby.

Podnikatelé se mohou vyhnout tomu, aby tiskli papírové účtenky. Zákon o evidenci tržeb totiž neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi. Podnikatel tak může vystavit účtenku i elektronicky, tedy předat jí zákazníkovi například prostřednictvím e-mailu.

Evidovanou tržbou je platba v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo započtením kauce. V případě, kdy se jedná čistě o platbu převodem z účtu na účet nebo v případě inkasa, nejde o evidovanou tržbu.

Specifická situace nastává podle metodiky u poukazů. V případě koupě dárkového poukazu na určitý produkt či službu v konkrétní výši se jedná o evidovanou tržbu pouze v okamžiku koupě tohoto poukazu. V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se již o evidovanou tržbu jednat nebude. Avšak v případě koupě poukazu na předem neurčené služby v nějakém zařízení v celkové hodnotě například dva tisíce korun se jedná o evidovanou tržbu jak v okamžiku koupě tohoto poukazu, tak i v okamžiku uplatnění tohoto poukazu.

Vystavuje-li podnikatel fakturu, není pro účely evidence tržeb důležité, jaká forma platby je na ní uvedena, ale jakým způsobem je částka uvedená na faktuře fakticky uhrazena. 

Když není internet

Specifickou možností je evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, kdy se zasílají údaje o evidované tržbě správci daně nejpozději do pěti dnů od uskutečnění. Vedle například prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků může správce daně povolit tento režim i na další žádosti podnikatelů.

Podmínkou je, že by evidování běžným způsobem podnikatelům znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti. Jde tak hlavně o případy, kdy není k dispozici žádné internetové připojení. V tomto případě na účtence uvádí podpisový kód poplatníka (PKP), a nikoli fiskální identifikační kód (FIK).

Pokud dochází k nějaké změně v evidované tržbě, například se vrací nebo se provádí její oprava, postupuje se obdobně jako v případě evidování tržby s tím rozdílem, že zadaná částka bude záporná. Týká se to případů vrácení zboží bez uvedení důvodu, reklamace, omylem zaevidované tržby nebo případů, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil.

Podnikatelům, kteří spadají do elektronické evidence tržeb, také vzniká jedna povinnost, která úplně nesouvisí s procesem evidence tržeb. V místě, kde uskutečňuje tržby, musí mít umístěno informační oznámení o své povinnosti, které je dostatečně viditelné a čitelné.

Pokud eviduje v běžném režimu, text oznámení zní: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ V případě zjednodušeného režimu je text mírně upraven. Zákon nespecifikuje podobu informace, například její velikost či barvu písma. Může být také v elektronické formě.

Pro spotřebitele se nic nemění

Pokud jde o zákazníky a spotřebitele, těm v souvislosti se zákonem o elektronické evidenci tržeb žádné povinnosti nevznikají. Prodávající sice má povinnost vystavit klientovi účtenku, ale ten ji nemusí převzít, čímž se český systém liší například od Chorvatska. Pro kupující může být také důležité, že prodávající nezasílá daňové správě informace o zákazníkovi ani o konkrétních položkách jeho nákupu, Finanční správu totiž zajímá pouze celková výše tržby, kterou podnikatel přijme.

Zákazník má nicméně možnost ověřit, zda byla tržba za jeho nákup opravdu zaevidována. Zadáním vybraných údajů uvedených na účtence to zjistí v systému Finanční správy. Podle portálu etrzby.cz se také počítá s účtenkovou loterií, do níž se v rámci ověření účtenky zákazník bude moci přihlásit. Finanční správa uvádí, že se zvažují spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně, které by „udržely zájem a motivaci spotřebitelů vyžadovat od svého obchodníka účtenku“.

Pokud při svém nákupu služby nebo zboží nedostane člověk účtenku od podnikatele, kterému už vznikla povinnost evidovat, bude to také moct oznámit na portále správce daně.

Drobné přestupky se hned trestat nebudou

Úřady do začátku slibují shovívavost. Finanční správa uvedla, že nebude v prvních týdnech fungování evidence postihovat drobná nebo formální porušení zákona. U zásadního nerespektování zákona, anebo dokonce jeho ignorování ovšem správa tolerantní nebude. Sankce přitom může dosáhnout až 500 tisíc korun, nebo dokonce uzavření provozovny.

Jak bude EET nabíhat dál? Druhá fáze je v plánu od 1. března 2017 a spadá do ní maloobchod a velkoobchod. Třetí fáze pak přijde o rok později, 1. března 2018 a bude se týkat toho typu stravování, ve kterém jde o dodání zboží, dále taxislužby, železniční dopravy, silniční nákladní dopravy, podnikatelů ve výrobě jako pekaři, cukráři či řezníci nebo svobodných povolání jako lékaři, právníci a veterináři.

Na poslední fázi, která připadá na 1. června 2018, vycházejí vybraná řemesla a výrobní činnosti, například výroba oděvů, textilií, papírů, mýdel, čisticích prostředků, toaletních přípravků, pryžových a plastových výrobků, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, nábytku, hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů, dále také opravy a instalace strojů a zařízení, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu nebo poskytování ostatních osobních služeb, jako jsou kadeřnice, maséři či kartářky.

Banky, pojišťovny nebo toalety se evidování vyhnou 

Mimo evidenci nakonec zůstanou tržby státu, samosprávného celku, příspěvkové organizace, České národní banky, držitele poštovní licence, komerčních bank, spořitelních družstev, pojišťoven, investičních společností, obchodníků s cennými papíry, centrálního depozitáře, penzijních společností a fondů, z podnikání v energetických odvětvích na základě licence nebo podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

EET se pak netýká tržeb ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením, z poštovních služeb, z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob, na palubě letadel, z osobní železniční přepravy, z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, z prodeje v automatu a z provozování veřejných toalet. Tržby pak neeviduje člověk, než získá daňové identifikační číslo a během deseti následujících dní.