Je Čína skutečně strategický partner Česka? Námluvy váznou

Čína je jedním z nejvýznamnějších ekonomických faktorů v současném globalizovaném světě. Nakolik je však pro Česko skutečně strategickým partnerem, to ukáže asi až budoucnost, míní ředitelka Institutu pro studium strategických regionů Olga Lomová. Nyní jím ale podle ní příliš není. 

Obchodním vztahům mezi oběma státy se věnuje Česko-čínské investiční fórum. Koná se od pondělí do středy v Praze a pořádá ho Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Záštitu nad investičním fórem převzal prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Kvůli schůzce ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou podle Hradu hrozilo, že se akce zruší. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se ale podařilo vývoj kolem uspořádání fóra zvrátit.

Čínská investiční skupina CEFC Group (Europe) Company již v Česku investovala 22,8 miliardy korun. Dokončované investice činí dalších 30,7 miliardy korun, nově plánované pak přesahují deset miliard korun, potvrdila viceprezidentka skupiny Marcela Hrdá.

Společnost, která zastřešuje evropské aktivity CEFC, byla oficiálně založena 16. června 2015. Hrdá také upozornila, že CEFC nyní v Česku zaměstnává už přes čtyři tisíce lidí a při dokončení investic v avizovaném rozsahu stoupne jejich počet na deset tisíc.

Je Čína tedy skutečně pro Česko strategickým partnerem? „Asi bychom se měli zamyslet nad tím, co je to strategický. Mám pocit, že to slovo je nadužívané. V jakém smyslu tedy? Bezpochyby je Čína jedním z nejvýznamnějších ekonomických faktorů v současném globalizovaném světě. Nakolik je pro nás strategická, to asi ukáže až budoucnost, zatím příliš není,“ hodnotí ředitelka Institutu pro studium strategických regionů Olga Lomová.

CEFC v ČR investovala 22,8 miliard korun, dokončuje další investice za 31 miliard

„CEFC se věnuje základním pilířům svého podnikání, začala své investice ve financích, v budoucnu bude určitě působit v energetice. V mezidobí firma investovala také do cestovního ruchu, průmyslu a plánuje přibrat letectví,“ uvedla Hrdá. Připomněla, že CEFC se snaží přivádět ke svým společnostem partnery z Číny, jako je tomu například v případe Pivovarů Lobkowicz. U této firmy navýšila společně s J&T Property Equity podíl ze 77,8 procenta na sto procent a plánuje expanzi na čínský trh.

Video Zprávy ve 12
video

Česko-čínské forum začíná

Podle Jaroslava Tvrdíka, který je místopředsedou představenstva CEFC a zároveň prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, je CEFC spokojena se svou investicí do letecké společnosti Travel Service, která plánuje otevření dalších linek. Získaný většinový podíl v internetovém prodejci zájezdů Invia stoupl na 75 procent.

Tvrdík upozornil i na to, že CEFC, jež v Praze koupila hotely Mandarin Oriental a Le Palais Art hotel, dokončuje akvizici dalších dvou hotelů. „Předpokládáme vytvoření takzvaných turistických okruhů a investice do hotelů v dalších významných českých městech a také ve Vídni a v Budapešti,“ doplnila Hrdá.

Zatím však v obchodních vztazích mezi Českem a Čínou panuje velký nepoměr. Toho, co se k nám vyváží, je mnohonásobně více, než exportují české firmy do Číny. Dobře se v tomto ohledu vede především autům.

Podle Lomové se sice obchodní komora snaží zprostředkovat i další segmenty české ekonomiky, ale zatím s nevelkým úspěchem. Jde hlavně o to, že české firmy, které se chtějí uplatnit na čínském trhu, naráží na rozdíl od čínských firem dovážejících do Česka, na velké bariéry.

„Zatímco ty čínské firmy musí dodržet určitou kvalitu a normy a mají tak minimum překážek pro své podnikání nebo i investice, pro české firmy například stále platí, že pokud se tam chcete prosadit, interní pravidla vždy předpokládají, že to bude s čínským partnerem. A není zaručeno, aby to bylo jednoznačně ku prospěchu české firmy,“ říká Lomová.

Olga Lomová

Olga Lomová

ředitelka Institutu pro studium strategických regionů

„Asi by naše orgány, když máme uzavřené strategické partnerství podepsané letos na jaře českým a čínským prezidentem, měly razantněji vyjednávat o tom, aby české firmy měly stejné podmínky v přístupu na čínské trhy, jako ty čínské tady. A to se týká i investic a akvizic, protože čínské firmy si u nás můžou nakupovat cokoliv, co potřebují, ty české v Číně tak jednoduchou pozici nemají.“

Olga Lomová

ředitelka Institutu pro studium strategických regionů

Nový americký prezident Donald Trump sliboval nastolit vůči Pekingu zpřísněný obchodní režim. Má vycházet z toho, že Čína bude oficiálně označená za zemi, která manipuluje s domácí měnou. Pokud by to skutečně nastalo, může to ovlivnit i obchod v Evropě. 

„Faktem je, že čínský stát reguluje svou měnu tak, aby to bylo výhodné pro čínské exportéry vyvážet do USA. Spojené státy jsou skutečně strategickým partnerem pro Čínu. Nakolik se ta výhrůžná slova Trumpa budou ale skutečně realizovat, to je velká otázka. Dnes je globální ekonomika provázaná, americká a čínská tedy také, ale je těžké si představit, zejména ze dne na den, že se začne v tomto směru něco konat a Trump vrátí výrobu do USA. To je velmi nerealistické,“ míní Lomová.

Video Studio 6
video

Lomová: Čínské firmy si u nás mohou koupit cokoliv, české v Číně ne

Pokud by však došlo k tomu, že USA uvalí vysoká cla na dovoz z Číny, pak by to mělo dopad i na obchodování v Evropě. „Ekonomika je celosvětově provázaná, napadá mě tedy to, že by se ještě zintenzivnil tlak Číny na export, tedy to, co by se nevyvezlo do USA, by chtěli umístit na evropských trzích,“ dodává. 

Čína jako stabilní země pro investice?

Je potřeba ale myslet ještě i na jedno hledisko – jde o to, jak bezpečné jsou investice do čínského prostředí, kde lidé poslouchají zejména ze strachu z represí a čínská situace je obecně složitá a neustále se mění.

„Na jedné straně je řada věcí, která nás překvapuje, protože fungují jinak než u nás. Souvisí to zejména se systémem, kdy je tam otevírající se ekonomika, ale se stále silnou rolí státu a téměř absolutní rolí orgánů komunistické strany,“ vysvětluje Lomová. To je podle ní něco, na co nejsou lidé v západních zemích připraveni.

„Na druhou stranu nejde o nějakou tajuplnou exotickou kulturní odlišnost, je potřeba brát v potaz systém. Tedy systém vlády jedné strany, kontroly jedné strany, a to nad všemi aspekty života společnosti, včetně toho ekonomického. A to samozřejmě vede k pnutí, které není dlouhodobě udržitelné, což si uvědomují i čínští představitelé a léta se tak vedou debaty o tom, jak systém uvolnit,“ říká Lomová.

Dodala, že v současné době se tamní prezident snaží utužit kontrolu a upevnit roli komunistické strany. A čínská média informují o posilování role státních podniků. „K vnitřní stabilitě to rozhodně nepřispívá,“ zdůrazňuje Lomová.

Česko-čínského investičního fóra se až do středy zúčastní tisícovka hostů, z toho polovina z Číny, stovka ze 13 zemí střední a východní Evropy a 400 z Česka. Hlavním tématem již sedmého setkání českých a čínských investorů má být spolupráce v bankovnictví, dopravě anebo vědě. Představit se má také iniciativa Hedvábná stezka 21. století – což je platforma pro součinnost Číny se 16 státy střední a východní Evropy.

„Zaměřujeme se na bilaterální spolupráci v oblastech, které byly podepsány na summitu v Rize. Ke klíčovým agendám vidíme další rozvoj příležitostí v cestovním ruchu, ve strojírenství a energetice, v e-commerce nebo potravinářství,“ uvedl Tvrdík.

Přesné číslo čínských investic v Česku Tvrdík neuvedl, ale podle jeho odhadu se budou letos a v příštím roce pohybovat v řádu desítek miliard korun. Čínské investice v Česku dosáhly podle prezidenta Miloše Zemana asi 50 miliard korun. Úspěšnost spolupráce ale zpochybnil například ministr financí Andrej Babiš i někteří odborníci.

Hodnota ekonomických dohod mezi českými a čínskými společnostmi uzavřených při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze měla během letoška dosáhnout 95 miliard korun, do roku 2020 pak 294 miliard. Dohody s Číňany podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka či Český Aeroholding.

Tvrdík připomněl, že Česko má pro Čínu unikátní postavení v cestovním ruchu, přínos čínských turistů pro republiku odhadl na 15 miliard. Upozornil na tři přímé letecké linky s Čínou v situaci, kdy se vedou reálná jednání o otevření minimálně jedné, ale možná i dvou dalších. „To vede k prudkému nárůstu počtu čínských turistů, kterých by mohlo být letos více než 400 tisíc,“ dodal.