Netradiční investice? Zkuste potravinářské giganty nebo zlotý

zdroj: ISIFA/Bloomberg

Polský zlotý

Podle analytiků ČSOB mají velké potravinářské, nápojové a tabákové firmy jedno společné. I v době krize hlásí vysoké zisky a podnikají v necyklickém odvětví spotřebního zboží. Zvláště na jídle a nápojích lidé nešetří ani v době krize, neobejdou se bez nich, ať je jejich finanční situace jakákoliv. Stabilní poptávka ale není tím jediným pozitivním atributem těchto firem v dobách nejistoty. "Jelikož tito giganti vlastní desítky i stovky různých značek a produktů, je jejich portfolio dostatečně diverzifikováno, což zajišťuje stabilní tržby a ziskovost," upozornil investiční stratég ČSOB Asset Management Aleš Prandstetter.

Všechny tyto fundamenty se odrážejí v ziskovosti tohoto sektoru. "Podle agentury Bloomberg dosahují hrubé marže firem, zahrnutých v sektorovém indexu S&P Food & Beverage, kolem 50 procent, výnosnost aktiv pak velmi slušných 12 procent. Ziskové polštáře, a tedy i bezpečnost pro investora, jsou tedy více než dostatečné i pro špatné časy," doplnil Prandstetter.

Pro silné povahy může být zajímavý i polský zlotý

Zajímavou investiční příležitost někteří analytici vidí také v polském zlotém. Ten v poslední době také vykazuje růstový trend, i když ne tak silný jako potravinářské firmy. "Dlouhodobě se nám pozdává polský zlotý," řekl ČT24 analytik České spořitelny Martin Lobotka. Za poslední rok zlotý posílil zhruba o 5 procent, pokud ale investoři nepodlehnou panice, nakupují, když je zlotý v propadu a prodávají, když je na vrcholu, mohou vydělat více. Musí ovšem počítat s vyšším rizikem.

"To je ale pro investory, kteří mají velkou toleranci pro volatilitu. Polský zlotý je skutečně od svých fundamentálních hodnot vzdálený relativně dost. Volatilita tam historicky byla velmi velká, je to skutečně pro zkušené investory," upozornil Lobotka.

Pokud by se německý soud postavil k ESM a fiskálnímu paktu odmítavě, lze čekat na trzích velký výprodej. Propadalo by například euro. "Reakce by byla brutální, velmi rychle bychom se dostali k 21, možná i pod," varoval Lobotka. Nyní se jedno euro prodává zhruba za 24,57 koruny. Lobotka proto upozornil, že odmítavý verdit německého ústavního soudu by negoval veškeré pozitivní efekty, které plynou z oznámení nákupů dluhopisů Evropskou centrální bankou minulý týden.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku