Německo může přijmout euroval i fiskální pakt, má ale podmínky

Karlsruhe - Německý ústavní soud v Karlsruhe vynesl netrpělivě očekávaný verditk. Německo může přijmout záchranný fond eurozóny ESM i fiskální pakt. Soud ovšem stanovil podmínky týkající se mimo jiné výše finančních závazků Německa. Pro eurozónu je však verdikt dobrou zprávou, záchranný fond může začít fungovat. Eurozóna tak nepřijde o polštář v objemu stovek miliard eur, který by mohl zachránit problémové členy skupiny před bankrotem.

Ústavní soud dal stálému záchranného fondu s majetkem v objemu 700 miliard eur (přes 17 bilionů korun) zelenou. Klade mu ale do cesty podmínky. V případě, že by se Německo mělo na fondu účastnit více než 190 miliardami eur, je nutný souhlas poslanců spolkového sněmu. Vedle toho soud nařídil, že slib mlčenlivosti pracovníků ESM nesmí vést k tomu, aby sněm neměl dostatek informací o činnosti fondu.

Soudci při svém rozhodování brali v úvahu i ekonomický význam paktu, proto odmítli vydat předběžné opatření, které by německému prezidentovi Joachimu Gauckovi znemožnilo příslušné zákony podepsat. „Hospodářské a politické následky, s nimiž by mohlo být spojen výrazně opožděný vstup napadených zákonů v účinnost, se dají jen stěží spolehlivě odhadnout,“ zdůvodnil rozhodnutí nejvyššího justičního orgánu v zemi jeho předseda Andreas Vosskuhle.

Kritici: Německým daňovým poplatníkům se euroval prodraží

Kritici poukazují na to, že pokud Německo ESM ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků. „V Evropě jsou dva postoje na řešení krize, jeden je tištění peněz a ten druhý jsou reformy. Problémem je, že ti, kteří chtějí reformy, musí platit za ty, kteří chtějí tisknout peníze. Němci chtějí peníze vydělávat, ne je tisknout,“ uvedl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. 

ESM měl původně fungovat už od července, první rok souběžně s jeho dočasným předchůdcem Evropským fondem finanční stability (EFSF). Německý parlament vznik ESM stejně jako smlouvu o rozpočtové odpovědnosti schválil na konci června. Okamžitě je ale u ústavního soudu napadli jejich odpůrci, kteří tvrdí, že tato opatření jsou v rozporu s německým ústavním pořádkem a porušují práva německého parlamentu.

Pavel Nesset, ekonom

„Pokud euroval bude fungovat, tak tím, že vyvolá důvěru na finančních trzích. De facto se od něj čeká, že bude nakupovat problémové vládní dluhopisy.“

Po verdiktu soudu může začít stabilizační mechanismus fungovat během několika týdnů. „Jakmile Německo smlouvu ratifikukje, mohou rychle začít pracovat grémia ESM, a fond ESM tak během několika málo týdnů bude funkční,“ zdůraznil německý státní sekretář pro finance Steffen Kampeter. Podle šéfa ministrů financí zemí eurozóny Jeana-Claudea Junckera by se tak mělo stát 8. října.

Soud dal zelenou i fiskálnímu paktu

Kromě stálého stabilizačního mechanismu se dnes jednalo také o fiskálním paktu. Ten podepsalo v březnu 25 vlád států EU a zavázaly se v něm dodržovat pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů, které zakotví do vlastních právních systémů. V případě jeho nedodržování jim budou hrozit automatické sankce. K paktu se tehdy nepřipojily jen Británie a Česko. Případné nepřijetí fiskálního paktu ještě v Německu by bylo tvrdou ranou pro kancléřku Angelu Merkelovou.

Verdikt soudu povzbudil euro i akciové trhy

Analytici se shodovali na tom, že nepřijetí paktu a stabilizačního mechanismu by znamenalo pro euro katastrofu. Oslabit by podle některých scénářů mohlo až k 21 korunám za euro. Pozitivní verdikt měl ale zcela opačný účinek. Euro začalo posilovat k hranici 1,2900 USD za euro, což je podle společnosti Patria čtyřměsíční maximum.

„Trhy očekávaly, že to bude ratifikováno s určitými podmínkami, což je, zdá se, tento případ. Podmínky proto zjevně neznamenaly velké překvapení,“ uvedl manažer Old Mutual Asset Management Kevin Lilley. „Trhy to nešokovalo v negativním slova smyslu, a proto jim to umožnilo růst,“ dodal. Evropské akcie vystoupaly po verdiktu nejvýše za posledních 14 měsíců. Zisky indexů se pohybují mezi 0,5 procenta až procentem u hlavních západoevropských indexů, od procenta výše u jižního křídla eurozóny.

Vydáno pod