Němci počítají se zavedením mýtného pro osobní auta až po volbách v roce 2017

Události: Spor o zpoplatnění německých dálnic (zdroj: ČT24)

Mýtné pro osobní auta zavede Německo až po parlamentních volbách v příštím roce. Nebude to tedy v dohledné době, jak ve čtvrtek naznačil server Spiegel Online. Počítá s tím spolkový ministr dopravy Alexandr Dobrindt. Plánované zpoplatnění německých dálnic by se dotklo především zahraničních řidičů, včetně těch z České republiky. Ministr tak upřesnil čtvrteční informace, že by se za jízdu na německých dálnicích platilo již poměrně brzo.

„Termín zahájení (mýtného) bude v dalším volebním období,“ prohlásil podle agentury DPA spolkový ministr před začátkem sjezdu vládní bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v Mnichově. Nezbytné přípravy totiž prý zaberou ještě „několik měsíců“. V německém parlamentu musí být například projednány možné změny v zákoně o mýtném.

Dobrindt zdůraznil, že němečtí řidiči nebudou opatřením více finančně zatíženi. Vyjádřil také přesvědčení, že kompromis s Evropskou komisí může být uzavřen ještě během tohoto měsíce. Komise původně německý návrh kritizovala, ve čtvrtek ale oznámila, že je blízko dohodě s Berlínem.

Hledání kompromisu

Německý návrh počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za dálniční známku de facto osvobozeni, protože se jim o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí EU by tím ale byli podle Bruselu diskriminováni.

Cesta ke kompromisu má spočívat v tom, že Berlín nebude za mýtné kompenzovat všechny německé řidiče, ale především ty, kteří jezdí ekologicky šetrnými auty.

Kompenzace tak už nebude přímo vázaná na platbu za dálniční známku, čímž z hlediska Evropské komise odpadne hlavní problém.

Druhý krok ke kompromisu učinil Berlín tím, že souhlasil se snížením cen za krátkodobé dálniční známky. Komise předtím kritizovala skutečnost, že plánované ceny za známky na dobu kratší než rok jsou v některých případech nepřiměřeně vysoké.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Mýtné v navržené podobě však odmítali němečtí sousedé včetně Česka, Rakouska nebo Nizozemska. 

  • Roční poplatek by v průměru mohl dosáhnout eur, tedy 2700 korun. Tolik by zaplatil například řidič Škody Octavia z roku 2010 s dvoulitrovým dieselovým motorem.
  • Za auto, které je starší a méně šetrné k životnímu prostředí, by řidič zaplatil až 130 euro, v přepočtu 3600 korun.
  • Naopak ekologičtější auto se slabším motorem, jako je kupříkladu Škoda Fabie s benzínovým motorem o objemu 1,2 z roku 2012, by cizince na německých dálnicích vyšlo ročně na 24 eur, necelých 700 korun.
  • Zdroj: Český rozhlas

Jak šel čas s německým mýtem

Německá vláda rozhodla už v roce 2001, že placení mýtného dopadne na nákladní vozy nad 12 tun. Reálně k tomu došlo až od ledna 2005. Za zdržení mohly spory vlády a konsorcia Toll Collect (Deutsche Telekomu, Daimler, Cofiroute - posledně jmenovaná společnost mýtné vybírá) o technické náležitosti.

V roce 2012 bylo mýtné rozšířeno i na silnice, které na dálnice přímo navazují. Před rokem se záběr mýtného rozšířil na nákladní vozy do 7,5 tuny. V současnosti získává Německo z výběru mýtného ročně v přepočtu přes 10 miliard korun.

O další rozšíření mýtného letos v únoru žádal německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj by mýtné mělo platit i pro lehčí nákladní auta, výjimka se měla vztahovat na dálkové autobusové linky. Za tři roky, v roce 2018, by navíc měly platit nákladní vozy na všech silnicích 1. třídy. 

Na zpoplatnění průjezdu zahraničních osobních aut se německá vláda dohodla už v roce 2011. Dotklo by se to i téměř 380 tisíc českých řidičů, kteří do Německa jezdí. Kromě toho se také v Německu diskutovalo o návrhu na zpoplatnění vjezdu aut do center velkých měst, ani k tomu ale zatím nedošlo. 

  • Na příkladu nejbližších sousedů České republiky se ukazuje, jak je systém placení za použití dálnic v Evropě nejednotný.
  • Při cestě na Slovensko potřebují osobní auta dálniční známku, nákladní vozy platí mýtné. Dvojí systém platí i v Rakousku. Naopak v Polsku platí všichni řidiči, kteří chtějí použít dálnici, mýtné. Německo zůstává posledním českým sousedem, kde řidiči osobních aut nemusí za použití dálnic platit.  

  • Dálniční známky potřebují řidiči do zemí, jako je Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Moldávie, Slovinsko a Švýcarsko.
  • Mýtné brány používají v Chorvatsku, Francii, Norsku, Itálii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Irsku, Makedonii, Portugalsku, Řecku, Španělsku, Srbsku, Turecku a ve Velké Británii.
  • Průjezd pouze některými mosty nebo tunely zpoplatnily Albánie, Belgie, Dánsko, Černá Hora, Nizozemí, Island, Švédsko a pro vozy nad 3,5 tuny také Litva a Lotyšsko.
  • Dalšími evropskými zeměmi projedou řidiči bez placení.
  • Evropská komise letos v lednu oznámila, že hodlá navrhnout sjednocení systému poplatků. České ministerstvo dopravy nápad označilo za ambiciózní plán, který se bude zavádět jen těžko.

Za desetidenní dálniční známku přes Slovensko zaplatí řidiči v přepočtu 270 korun, za roční známku 1350 korun. O něco levnější je desetidenní známka v Rakousku, řidiče vyjde na 240 korun, naopak roční známka stojí v přepočtu 2320 korun.

Levně se dá projet například Chorvatskem, které používá mýtný systém a kde řidiči za použití dálničních úseků zaplatí od 20 do 440 korun.

Naopak za dálnice ve Francii, Itálii nebo Velké Británii si řidiči připlatí. Nejnižší taxa na dálnici začíná v Británii na 5 librách, tedy 150 korunách, v Itálii na 15 eurech, v přepočtu 400 korunách a ve Francii na 21 eurech, tedy 570 korunách.