Nástupce harvardských fondů Viktora Koženého míří k insolvenci

Likvidátor Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Zdeněk Častorál podal návrh na insolvenci společnosti. Holding vznikl z Harvardských privatizačních fondů, které založil Viktor Kožený, jenž byl později odsouzený k vězení. Likvidaci a konání valných hromad holdingu provází už řadu let mnoho právních sporů. Stav insolvence by měl údajně ulehčit vymáhání majetku. Podle šéfa představenstva holdingu Karla Staňka to je ale pro podílníky špatně.

Zdeněk Častorál na snímku z roku 2006
Zdroj: ČTK Autor: Stanislav Zbyněk

Častorál sice podal návrh na insolvenci společnosti, předseda představenstva Karel Staněk ale míní, že holding byl v insolvenční situaci již od počátku tohoto roku, takže Častorál nesplnil svou zákonnou povinnost. Za svého působení nebyl podle Staňka schopný cokoliv udělat. „Za svou činnost ve funkci likvidátora HPH utratil 150 milionů korun, a to bez jakéhokoliv výsledku,“ podotkl. V loňském roce Staněk prohlásil, že právě Častorál přivedl společnost na pokraj insolvence. Pro podílníky pak podle něj situace znamená to nejhorší, protože tak ztrácí šanci na získání případného likvidačního zůstatku.

Harvardský průmyslový holding vznikl z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého. V roce 2012 odvolací pražský vrchní soud uložil Koženému a pozdějšímu likvidátorovi fondů Borisovi Vostrému tresty deset a devět let vězení. Muži podváděli při obchodech s cennými papíry a holdingu způsobili podle verdiktu škodu přes deset miliard korun. Oba jsou stíhaní jako uprchlí, škodu mají nahradit. Kožený měl zaplatit zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky.

Podle Zdeňka Častorála, který vykonává funkci likvidátora 16 let, náhrada škody dnes přesahuje 17 miliard korun, nikdy k ní ale nedošlo.

Odsuzující rozsudek se týkal let 1995 až 1997. Častorál tvrdí, že trestná činnost odsouzených a dalších osob s nimi spřízněných přesahuje období roku 1997, a po tomto datu, zejména po roce 2002 za aktivní pomoci a spolupráce statutárních orgánů společnosti dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti odsouzenými a dalšími spolupracujícími osobami.

Na tyto podněty podle něj nebylo reagováno, trestní oznámení odkládána a stížnosti dozorující státní zástupkyní zamítány z nepochopitelných důvodů.  

Mnohamilionové soudní poplatky ztěžují podle likvidátora vymáhání majetku 

Vymáhání majetku ve prospěch akcionářů je podle Častorála ztíženo i tím, že již ve dvou případech soudy neosvobodily holding od soudních poplatků, které činí mnohamilionové částky. Tím je společnost omezena ve vymáhání majetku nebo dokonce zbavena možnosti uplatňovat nároky v odvolacím řízení.

Častorál míní, že návrh umožní insolvenčnímu správci pokračovat v řízeních k vymáhání majetku, protože ze zákona je osvobozen od soudních poplatků. Šetření vyvedení rozsáhlého majetku z Harvardského průmyslového holdingu do takzvaných trustů na Kypr se v insolvenci nezastavuje a může napomoci k návratu majetku do společnosti a eliminovat činnost osob, které tomu brání. Po uspokojení věřitelů se společnost opět vrátí do likvidace a bude možné formou likvidačního zůstatku uspokojit akcionáře, podotkl.

Likvidátor Zdeněk Častorál (vlevo) a předseda představenstva HPH Karel Staněk na snímku z roku 2006
Zdroj: ČTK
Autor: Stanislav Zbyněk

Podle účetních závěrek z minulých let měl majetek Harvardského průmyslového holdingu činit 24 miliard korun. Z dřívějších informací Častorála vyplývá, že majetek holdingu spočívá především v zástavních smlouvách a směnkách za Koženého firmami. Majetek je daleko širší a Častorál ho podle svých slov po pravomocném odsouzení Koženého a Vostrého vymáhal.