Ministři se přou o průmyslovou zónu u Veselí nad Lužnicí. Nová místa versus ztráta kvalitní půdy

Spor ministrů o plánovanou průmyslovou zónu ve Veselí nad Lužnicí vedl k tomu, že vláda v pondělí odložila jednání i o dalších možných zónách u Chebu, Veselí nad Moravou a v Moravských Budějovicích. Podle původního záměru mají zóny vyrůst do roku 2022. Náklady na jejich vybudování jsou odhadnuty na 1,3 miliardy korun, z toho státní dotace nemá přesáhnout 991 milionů korun. 

Video Události
video

Přednosti a slabiny průmyslových zón

Proti navrhované zóně u Veselí nad Lužnicí (132 hektarů) se postavil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vyrostla by totiž na vysoce kvalitní půdě.

 „Je na těch nejcennějších chráněných půdách, přímo v sousedství Chráněné krajinné oblasti,“ říká Jurečka. Připomněl také vznik aplikace, kterou vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Jsou v ní sdružená data od katastrálních úřadů, obcí s rozšířenou působností i například údaje o zaměstnanosti v regionech.

Zájemci si můžou volbou vhodných filtrů vybrat, zda chtějí na mapě republiky označit zastavěná území, vzdálenost potenciálních stavebních parcel od dopravní infrastruktury nebo oblasti, které leží v záplavovém území. Dají se v ní najít také přírodně chráněná území. Minimální vyhledávací velikost je deset hektarů.

Podle Jurečky by se mohlo aplikací řídit ministerstvo průmyslu a obchodu, které navrhlo, že by se měla vytvořit průmyslová zóna u Veselí nad Lužnicí. Přitom jsou v blízkosti místa s méně kvalitní půdou.

 

Kde stavět a pro koho

Přitom v Česku každý týden mizí nenávratně pod betonem několik hektarů často velmi kvalitní půdy. Podle ekologů by se místo toho mělo stavět na takzvaných brownfieldech - jako jsou například chátrající továrny.

Ani to však samo o sobě neznamená, že tak vyroste úspěšná průmyslová zóna. To je i příběh zóny Triangle na Lounsku, která se po roce 2003 rodila na bývalém letišti. Dlouho zůstávala prázdná, teprve nedávno zde začaly firmy připravovat své výrobní haly, montážní linky či třeba městečko se službami. 

Průmyslová zóna
Zdroj: ČTK
Autor: Drahoslav Ramík
 

Ředitel organizace Zelený kruh Daniel Vondrouš k tomu dodává, že pětina průmyslových zón není obsazená. „Než začneme budovat další, měli bychom využít ty stávající,“ dodává. 

Dalším problémem pak bývá i shánění pracovníků pro nové provozy. Z druhé strany však zaznívá, že například skoro desetihektarové logistické centrum Amazonu v Dobrovízi u Prahy znamená dva tisíce pracovních míst. A třeba starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík (ODS) doufá, že nové haly přilákají až 15 menších firem se zaměřením na kovoobrábění či dřevoobrábění. V ideálním případě až 600 pracovních míst by městu výrazně pomohlo.