Firmy chtějí víc zaměstnanců z ciziny. Nejdříve lépe zaplaťte Čechy, vyzvaly odbory

Události: Zaměstnávání cizinců v českých firmách (zdroj: ČT24)

Zaměstnavatelé chtějí do svých firem přijmout tisíce pracovníků z ciziny. V Česku podle nich chybějí zejména lidé kvalifikovaní v technických profesích. Odboráři jsou ale proti novým projektům na přísun zahraničních pracovníků a tvrdí, že prioritu by měli mít Češi – minimálně třetina nezaměstnaných by podle nich mohla po rekvalifikaci novou práci bez problémů zvládnout. Na pondělní tripartitě se obě strany shodly jen na tom, že budou sledovat dva již existující programy pro Ukrajince a v lednu je spolu s vládou vyhodnotí.

Počet cizinců, kteří v Česku pracují, je výrazně vyšší než před krizí. Na konci loňska mělo v Česku zaměstnání přes 323 tisíc lidí ze zahraničí, za poslední konjunktury v roce 2008 jich bylo zhruba o 38 700 méně. Nejvíc přibývá zaměstnanců ze zemí EU – tvoří tři čtvrtiny zahraničních sil.

Nejvíc je Slováků, v Česku jich na konci loňska pracovalo přes 150 tisíc. Například třicetiletá Katarina Matisová. Přes to, že doma práci měla, rozhodla se změnit zemi a kvůli novému zaměstnání se odstěhovala do Česka. Nyní zde už půl roku opracovává šperky. Jejího kolegu si firma našla v Belgii. Kvůli nedostatku kvalitních šperkařů v Česku hledá i za hranicemi.

Našla jsem si inzerát na internetu. Hledala jsem něco v oboru a viděla jsem, že je ponuka jít do Prahy, tak jsem poslala životopis.
Katarina Matisová
šperkařka

Druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce tvoří Ukrajinci. Na konci loňského roku jich tu mělo zaměstnání skoro 42 tisíc, podle oficiálních údajů ze zprávy pro vládu o potírání nelegálního zaměstnávání a ze statistik o zaměstnávání cizinců.

Právě o Ukrajince se nyní vedou největší spory. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák tvrdí, že českému průmyslu chybí 140 tisíc zaměstnanců a sehnat je lze především z Ukrajiny.

Práce
Zdroj: ČT24

Odbory: Jde o špatně placená místa

Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula již dříve prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.

O širším otevření trhu práce jednala v pondělí také tripartita. Kvůli růstu ekonomiky a nedostatku uchazečů o práci žádají firmy vládu o zjednodušení a zrychlení vydávání pracovních povolení pro cizince. Odbory jsou však zastánci podpory rekvalifikací, podpory stěhování Čechů za prací a naopak omezení agenturních zaměstnanců. 

Vláda schválila projekty pro Ukrajince

Vláda v srpnu schválila možnost, aby do Česka ročně přišlo až 5 tisíc středně kvalifikovaných Ukrajinců. Firmy podle Hospodářské komory mají zájem například o tiskaře, svářeče, zámečníky, kuchaře, obráběče kovů, lisaře umělých hmot či opraváře praček, švadleny nebo šičky.

Například firma Seko Group očekává, že během pár dní přijede 40 nových frézařů a soustružníků. „Máme pro ně připravené ubytování, stejné platové podmínky jako pro naše lidi. Ale dnes už je taková situace, že nejsou žádní lidé,“ uvedl její majitel Vlastimil Sedláček.

Další vládní projekt se zaměřuje na vysoce kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny. Spočívá v tom, že zaměstnavatel, který nabízí pracovní místo, při jeho vyhlášení pracovním úřadem vysloví souhlas s jeho zařazením do evidence volných míst obsaditelných držitelem pracovní karty. Pokud se na pozici nepodaří sehnat občana ČR nebo jiné země EU, mohou se o ni ucházet Ukrajinci.

Právě vývoj těchto dvou projektů budou účastníci triparty sledovat a v lednu je společně vyhodnotí. 

Velmi vstřícné Polsko

Ukrajinci přicházejí do střední a východní Evropy kvůli své ekonomické situaci, nikoliv politické, uvedl pro agenturu ČTK geograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pokud přesidlují do Česka, využívají často polských víz díky tamní vstřícné migrační politice.

Zatímco Slovensko a Česko nepociťují výrazné navýšení imigrace z Ukrajiny, postižené válečným konfliktem, žádostem o azyl a pracovní víza čelí Polsko. Má liberálnější migrační politiku, která vyšla vstříc Ukrajincům. Mohou využívat půlročních pracovních pobytů, poznamenal Drbohlav. Jen v polovině roku jich přicestovalo do Polska kolem půl milionu.

Vydáno pod